5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Nebojme se projektové metody

Nebojme se projektové metody

Autor: Miluše Rašková | Datum: 14.4.2006 | Vydání: 4/2006

Zaměříme-li naši pozornost na podmínky edukačního procesu v mateřské škole, pak bychom měli hledat vhodné a zajímavé cesty, které nás dovedou ke stanovenému cíli.

Velmi dobře víme, že výsadní postavení u dětí předškolního věku zaujímá hra jako životní projev a aktivita, která odpovídá dětské mentalitě. Hra je definována jako nejvyšší forma svobodného učení a jedná se o velmi mnohostranný i různě interpretovaný způsob lidského jednání. Děti do hry dovedou zapojit všechny svoje síly. Když si děti hrají, podřizují se společně pravidlům, na kterých se převážně domluví a která platí tak dlouho, jak děti chtějí.

Proto i v mateřské škole je hra dominantní metodou, ale nesmíme zapomínat na další možnosti činností dětí. Nejrůznější herní aktivity je vhodné doplňovat o práci s obrázky, o čtení příběhů a pohádek, o poslech příběhů doplněný slovním komentářem, o rozhovory, o kresebné a jiné výtvarné činnosti, o vymýšlení příběhů, o jednoduchá vysvětlení a poučení, o nácviky jednotlivých dovedností aj.

Budeme-li všechny uvedené a jiné aktivity dětí střídavě a v různých kombinacích zařazovat do výchovné práce a budeme-li je uskutečňovat v rámci určitého tematicky zaměřeného "problému", pak se přiblížíme k metodě, která je spojována se slovem projektová. Co přesně projektovou metodou, projektem nebo projektováním rozumíme?

Projekt, projektová metoda

Pro definování pojmu projektová metoda, projekt či projektování neexistuje žádná univerzální definice. Cesta k pochopení podstaty a principu projektové metodiky vede přes naši informovanost až k odhodlání si ji v pedagogické praxi vyzkoušet.

Musíme si uvědomit, že projektová metoda umožňuje dětem získávat zkušenosti vlastní praktickou činností a experimentováním. Děti jsou vedeny nejen k iniciativě, ke kreativitě a k samostatnosti při zpracovávání stanovených úkolů, ale i k týmové spolupráci. Projektovou metodu spojujeme s řešením projektu (někdy se mluví o projektování). Hlavní strategii v projektu představuje jasně navržený úkol (problém), který je pro děti lákavý a je spjatý s jejich reálným životem. Důležitou roli hraje i výsledek činnosti, který má v očích dětí představovat něco výjimečného, důležitého, smysluplného apod.

V dobře koncipovaném projektu mají mít děti možnost volby problému (tématu) a eventuálně směru jeho zkoumání, přičemž výsledek snažení je jen předvídatelný a pro děti znamená skutečný "objev", který je spojen s radostí a spokojeností.

Pokud uvažujeme o projektu, musíme mít na mysli plánovanou a dobře zorganizovanou činnost, která dětem dává svobodu, ale na druhé straně je zavazuje k určité odpovědnosti. Základem projektu je tzv. princip koncentrace, což představuje využití nějakého ústředního problému (tématu či motivu), který se integruje do všech činností v různých oblastech výchovného působení. Nikdy nesmíme zapomenout, že klíčovým momentem projektu je právě integrace, která představuje propojování či sjednocování aktivit dětí ze všech výchovných oblastí na základě využití zvoleného problému.

Projekty se rozlišují podle řady kritérií, pro využití v mateřské škole se zpravidla kritériem stává počet zapojených dětí, časový interval, rozsah a účel projektu.

Historické kořeny projektů

Projektování je z historického pohledu spojeno s myšlenkami reformní pedagogiky (nová, pokroková, progresivní výchova), jež do povědomí českého školství pronikla na počátku 20. století a položila základy pro tzv. alternativní pedagogiku. V souvislosti s hledáním nových přístupů k dětem a s bouráním zažitého a nezáživného systému výchovy a vzdělávání dětí ve školách se ujasnily základní společné rysy nového snažení.

Byl kladen důraz na změnu vztahu vychovávajících a dětí a to na základě rovnocennosti a partnerství (vychovávající jako rádce, pomocník, kamarád, který nechává mluvit i jednat děti, vstupuje do diskuze apod.). Dále byl kladen důraz na princip svobody (dítěti je dána možnost volby, je posilován pocit jistoty a sebedůvěry) a činnosti (upřednostněna tvořivá aktivita, intelektové a manuální činnosti jsou rovnocenné).

Hledaly se netradiční formy a metody práce (jednu z metod tvořilo projektování) založené na týmové spolupráci. Děti měly získávat pocit úspěšnosti a v klidné atmosféře plné důvěry a za přispění upraveného prostředí (mobilní nábytek, bohatý didaktický materiál, oddělená pracovní zákoutí atd.) získávat zkušenosti a osvojovat si poznatky.

Výchova podle těchto myšlenek měla nabývat charakteru pomoci dětem na cestě k vlastnímu objevování a sebeuvědomování. Byla rozvíjena i neformální spolupráce s rodinou a rodiče byli vyzýváni k účasti na školním životě (přípravy a realizace různých činností).

Prameny uvádějí, že o zavedení projektové metody do pedagogické praxe se zasloužil profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku W. H. Killpatrick (1871-1965) svým článkem "The Project Method". Psal se rok 1918.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 4/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!