5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Neobejdeme se bez spolupráce

Neobejdeme se bez spolupráce

Autor: Marie Těthalová | Datum: 6.2.2008 | Vydání: 2/2008

Úspěšný a bezproblémový chod mateřské školy závisí do značné míry na tom, jak se jejím zaměstnancům povede navázat spolupráci s rodiči i s různými institucemi v obci.

Základním a jedinečným partnerem každé školy jsou pochopitelně rodiče - obě strany mají společný zájem, jímž je harmonický vývoj a spokojenost dětí. Zapojení rodičů do života školy má mnoho podob; prvním krokem, který je třeba při navazování spolupráce učinit, je sestoupení z pomyslného učitelského piedestalu a ochota zapojit rodiče do dění a „dovolit“ jim, aby nám občas „koukali pod ruce“.

Řada mateřských i základních škol s tím však nemá problémy, a tak se spolupráce školy a rodičů slibně rozvíjí. Někde začínají se zapojením rodičů do školního dění už při nástupu dětí (v tomto případě do školky): „Rodiče si vybírají naši mateřskou školu pro její zaměření, aktivity s dětmi, ale i spolupráci. Při prvním kontaktu s rodiči vyplňují dotazník, kde mimo jiné vysvětlují, proč si vybrali naši mateřskou školu nebo jak budou spolupracovat se školou.

S rodiči nemáme problém, rádi se zapojují, chodí na společné akce s dětmi. Jsou ochotni s dětmi navštěvovat i akce, které se konají o víkendech, například karneval či turistický pochod.

Každoročně mají zájem i o společné výlety s dětmi, které škola plánuje a zajišťuje,“ pochvaluje si spolupráci se „svými“ rodiči Věra Šulcová, ředitelka MŠ Sluníčko z Mladé Boleslavi. Strategie, kterou tato mateřská škola zvolila, se rozhodně vyplácí - rodiče nejsou jen pasivním příjemcem služby, ale mají možnost aktivně se podílet na všem, co se ve školce Sluníčko děje. Její školka nabízí řadu nadstandardních aktivit, které jsou pro nové zájemce velkým lákadlem, ale zároveň se neobejdou bez jejich podpory.

Pomocná ruka rodičů

Podobnou velmi dobrou zkušenost se zapojením rodičů do školního života má i Alena Kulhánková: „Rodiče nám pomáhají s vybavováním různými materiály, ať už to jsou reklamní plakáty a stojany, které používáme při výtvarné činnosti, nebo role z tvrzených papírů, rolety na kreslení, dostali jsme i dřevěné kostky jako stavebnici, různé plastové nádoby, které používáme jako kontejnery na stavebnice… Maminky s námi spolupracují při různých svátcích - podílejí se svými výrobky na výzdobě, do družiny nosí perníčky, velikonoční sladkosti z kynutého těsta, křížaly… Pomáhají nám také při výrobě kostýmů pro naše vystoupení, kterých se pak také zúčastňují,“ vysvětluje vychovatelka ze školní družiny při ZŠ Palachova ze Žďáru nad Sázavou. Možná by se mohlo zdát, že jde „jen“ o materiálně-technickou pomoc; vzhledem k omezeným a velmi napjatým rozpočtům školních družin však určitě nejde o maličkost. Naopak - školní družina ze žďárské školy doslova hraje všemi barvami a chodby školy i třídy zdobí úžasné výtvarné objekty, které by rozhodně nemohly vzniknout, pokud by družina byla odkázána jen na to, co si může pořídit z vlastních zdrojů.

Spolupráce s rodiči se někdy neobejde bez přemlouvání a přesvědčování. Své o tom ví Blanka Prošková: „Pozorujeme, že se ochotně zapojuje stále stejná část rodičů, zbytek má v ten den právě v to odpoledne spoustu práce, mají službu, musí jít k lékaři… Ten větší ,zbytek‘ rodičů musíme často přemlouvat. Spolupráce nám přináší vzájemné poznávání; rodiče mohou poznat, jak se ve školce pracuje, a my učitelky zjistíme, jaké jsou jejich představy. Velký význam pak má vzájemná komunikace,“ vysvětluje ředitelka školky v Údlicích u Chomutova.

Zapojení rodičů do dění má i další úskalí; problém nastává ve chvíli, pokud si učitel „neohlídá“ hranici mezi svou profesní pozicí a rodiči a ztotožní se s nimi natolik, že se stane „jedním z nich“. Na tom by sice nebylo nic špatného; pokud jim ale chce poradit nějakou účinnou výchovnou strategii, a přitom se jim svěřuje s tím, že ho jeho vlastní dítě naštvalo tak, že mu dal „na zadek“, nebo pokud si neustále stěžuje na kolegy a nadřízené, ztrácí jako učitel kredit. Určitě není od věci dát rodičům najevo, že jsme také „jen lidi“, ale i tohle sdílení má své hranice.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 2/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!