5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > O unavené vařečce

O unavené vařečce

Autor: Alena Kutílková | Datum: 4.6.2008 | Vydání: 6/2008

Maminka má ráda, když je v bytě pořádek. Pečlivě rovná všechny věci na svá místa. Boty seřadí vzorně do botníku, vyžehlené košile pověsí na ramínka, aby se nezmačkaly, do vázičky na stole dá čerstvé květiny.

Když po večeři odnáší ze stolu nádobí, vždycky si vzpomene na slova své babičky: „Nádobí se má večer umýt, aby se ráno vstávalo do čisté kuchyně!“ I když je už za celý den unavená, nádobí umyje a srovná do skříněk a na poličky, kam patří. To ale netuší, co se v kuchyni děje, když celá rodina spí.

Pokličky za pootevřenými dvířky skříňky začnou řinčet, až je všechno nádobí rázem vzhůru nohama. „Co tu zase děláte takový rámus,“ zlobí se buclatý květovaný hrníček, „tady se vážně nedá spát. To nemůžete být alespoň jednu noc ticho? Ráno si do mě zase maminka nalije čaj a já se samou únavou už včera málem převrátil!“ „To je pravda,“ přidal se bílý šálek na kávu, „já to viděl! Celý jsem se roztřásl strachy, že hrnek maminku poleje horkým čajem, až jsem cinkal o talířek. Takhle už to dál nejde!“ Mrzuté dřevěné vařečky pootevřely šuplík a povzdechly: „To je řečí pro trochu rámusu. Vy s tím spaním

naděláte…“ Květovaný hrníček se nedal a stál si na svém: „Vám se to, vařečky, povídá. Vy si odpočíváte přes den. Za vás všechnu práci odvede elektrický šlehač a vy tak nanejvýš zamícháte sem tam omáčku. Ale hrnek je potřeba pořád. Už jste někdy spočítaly, kolikrát za den do mě maminka uvaří čaj, nalije mléko nebo udělá kakao? Večer jsem tak unavený, že se těším do své poličky jako mimino do postýlky.“ Hrnečku přispěchaly na pomoc lžíce i lžičky. Povytáhly druhou zásuvku a rozzlobeně se naklonily k vařečkám: „Je to tak. My si taky chceme v noci odpočinout. Od samého rána nás z našeho pelíšku stále někdo vyndává, míchá s námi i nabírá, až nás z toho úplně všechno bolí.“ Stará lžíce si postěžovala: „Nedávno jsem zůstala ležet v polívce a vůbec se mi nechtělo nabírat. Malý Pavlík měl pak jídlo celé studené a ještě dostal od maminky vyhubováno, že se loudá a přijde pozdě do hudebky.“

Na každého jednou dojde

Pokličky vystrčily ze skříňky svá ouška, aby lépe slyšely, a jako naschvál začaly řinčet ještě víc. Stížnosti na nevyspání je nezajímaly. Bílý šálek se skutálel z talířku blíž a chtěl pokličky umlčet: „Vám se to řinčí a rámusí, když si celý den hovíte na hrnci. Ale mějte přece ohled na ostatní!“ Hádky a dohady nebraly kon ce. Pokličky měly velkého zastánce ve vařečkách, a proto ostatní nic nezmohli. Zase byl v kuchyni celou noc rámus jako na vsi o Masopustu.

Jak se říká, všeho do času. Pavlík bude mít narozeniny a maminka mu jako každý rok chystá velký dort. Těsto má už upečené a teď ušlehá čokoládový krém. Ten má Pavlík nejraději. Bere ze skříňky elektrický šlehač, dá jej do zásuvky a ten hlasitě zavrčí. Ale jen chvilku. Sotva dvě hbité metly maminka ponoří do mísy s tužším máslem a cukrem, šlehač vypoví službu. U zásuvky se zajiskřilo a kuchyní se rozhostilo ticho.

Maminka zůstala bezradně stát. Co teď? Vyčítala si, že nedala včas máslo z lednice do tepla změknout a šlehač rozbila. Ale na bědování nebyl čas. Bylo třeba dokončit dort. Pavlík by měl narozeniny zkažené. Maminka proto otevřela první šuplík a vyndala starou dobrou vařečku. Co jen se s ní kdysi namíchala krémů a všelijakých těst. Než tatínek šlehač opraví, bude ji muset zase více prohánět.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 6/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!