5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Plné třídy, přetížené děti

Plné třídy, přetížené děti

Autor: Petra Křížková | Datum: 1.10.2008 | Vydání: 8/2008

Rámcový vzdělávací program je v současnosti pojmem skloňovaným ve všech pádech. Najdete řadu seminářů, které jej učitelům přibližují, je tématem mnoha diskusí. Co přesně od nás, učitelek mateřských škol, tento program očekává?

Na rozdíl od minulosti, kdy kolektivní zájmy měly přednost před zájmy individuálními, dítě bylo „formováno“ jako objekt výchovy, kladl se důraz na objem předávaných informací, učitel řídil a modeloval vzdělávání dítěte, přičemž ho více zajímal výsledný produkt než proces samotný, se mnohé změnilo.

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání do středu zájmu staví dítě s jeho potřebami a prožitky. Dítě vnímá jako iniciátora a spolutvůrce vzdělávání a učitele staví do role facilitátora, který má být dítěti průvodcem na jeho cestě za poznáním sebe samého, druhých, světa… Těžiště působení pedagoga nevidí pouze v řízených činnostech, ale považuje za důležité vše, co se v mateřské škole děje.

Změny, které přináší demokratické řízení a rámcové programy, jsou tak zásadní a veliké, že nelze očekávat, že je všichni okamžitě pochopí a přijmou. Jednou z nejzásadnějších změn, kterou přináší současné pojetí předškolního vzdělávání, je proměna vztahu k dítěti. Dítě je chápáno jako jedinečná neopakovatelná osobnost, která má právo být sama sebou a právě taková má být akceptována. Vztah pedagoga a dítěte je tedy vztahem založeným na vzájemné důvěře a partnerství. To, zda se změny dočkají přijetí a pochopení, záleží na přístupu učitelek, na jejich vzdělání, na schopnosti orientovat se v současných trendech předškolního vzdělávání, na jejich zkušenostech a především - na jejich osobnostních vlastnostech a ochotě měnit zaběhnuté stereotypy.

Každá učitelka by si měla uvědomit priority, protože nelze vychovávat k poslušnosti, skromnosti a přizpůsobivosti a zároveň k tvořivosti, schopnosti seberealizace, samostatnosti a odpovědnosti za své chování. Učitelka svým způsobem komunikace ovlivňuje to, zda si děti budou vážit samy sebe, zda získají důvěru nejen v sebe, ale i v lidi a svět. Právě dětství je tím nejcitlivějším obdobím, kdy se utváří postoje k životu, formuje se charakter i základní lidské vlastnosti a komunikace je mocným nástrojem, jehož prostřednictvím můžeme vývoj osobnosti dítěte ovlivnit jak v kladném, tak i v záporném směru. Proto osobnostně sociální přístup klade takový důraz na vzájemnou komunikaci učitelky a dětí.

Mizí prostor pro komunikaci

Nároky, které jsou kladeny na osobnost učitelky, známe. Zajímalo mě, jak učitelky samy vnímají podmínky, ve kterých mají osobnostně sociální přístup realizovat. Z toho důvodu jsem v rámci své bakalářské práce na PF JČU v roce 2007 provedla průzkum; vypracovala jsem anonymní dotazník, který tvořily strukturované otázky, u nichž se vždy vybírala jedna nabízená možnost.

Respondentkami bylo 108 učitelek mateřských škol z různých oblastí ČR, které působí v mateřských školách městských i vesnických. Z celkového počtu dotazovaných pracuje 91 učitelek ve třídách se zapsaným počtem nad 20 dětí. Ochota ke spolupráci při vyplňování dotazníků byla překvapivá. Učitelky je dokonce doplnily řadou zajímavých názorů.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 8/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!