5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Pokud se dítěti děje něco špatného, učitel to musí ohlásit

Pokud se dítěti děje něco špatného, učitel to musí ohlásit

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 6.6.2014 | Vydání: 6/2014

Týrání, zneužívání a zanedbávání dětí a také oznamovací povinnost, kterou má každý z nás. To jsou témata rozhovoru s Mgr. Kristýnou Jůzovou Kotalovou z Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky.

Pokud se dítěti děje něco špatného, učitel to musí ohlásit

Co je obsahem, náplní sociálně-právní ochrany dětí? A kdo má tuto ochranu na starost?

Sociálně-právní ochrana dětí v podstatě představuje mandát státu zasahovat do rodičovských práv, do nejintimnějších práv rodiny. Toto právo vyplývá ze skutečnosti, že děti jsou podle Úmluvy o právech dítěte považovány za občany vyžadující zvláštní péči a pozornost. U nás jsou takovou péčí pověřeny orgány sociálně-právní ochrany dětí, které známe pod zkratkou OSPOD. Ty najdeme na obecních, městských i krajských úřadech a také na MPSV a liší se v míře, v jaké vykonávají sociálně-právní ochranu dětí. Největší podíl zodpovědnosti leží na městských úřadech a na úřadech obcí s rozšířenou působností, které zajišťují převážný podíl přímé práce s rodinami. Úřady nižší úrovně například mohou být účastny situace, kdy se najde opuštěné dítě, jsou v té souvislosti povinny provést základní úkony týkající se ochrany dítěte a zároveň neprodleně informovat nadřízený úřad. Ministerstvo práce a sociálních věcí tyto úřady metodicky vede.

S jakými případy souvisejícími s dětmi se pracovníci OSPOD setkávají?

Rozsah sociálně-právní ochrany dětí je dán zákonem o této ochraně. Sociální pracovnice tedy nemohou podle své libovůle zasahovat do jakýchkoli rodin, ale mají přesně definováno, v jakých situacích zasáhnout mohou. Škála situací je velmi široká, včetně týrání a zneužívání dětí, zanedbávání dětí nebo výchovných problémů v rodině. Řeší se také případy dětí, které rodiče často odkládají do nějakých zařízení na hlídání, nebo dětí, jimž není věnována pozornost, či dětí, jejichž rodiče zemřeli a ony se tak ocitly zcela bez péče.

Považuje se za ohrožení dítěte i situace, kdy rodiče do předškolního zařízení často přivádějí dítě, které má známky nemoci, například zvýšenou teplotu nebo zažívací potíže?

Toto by mohla být jedna z forem zanedbávání, ale zde stejně jako u týrání neexistuje přesná definice nebo hranice, kdy se dá říci, že už jde o poškozování dítěte. Aby se případ mohl vyhodnotit, je vždy třeba posoudit celkovou situaci rodiny včetně toho, zohlednit širší souvislosti života konkrétního dítěte a rodiny v komunitě. Situace, kterou popisujete, může například vyplynout z faktu, že matka je samoživitelka, stará se o několik dětí, pracuje na směny a do práce prostě odejít musí. OSPOD se o to samozřejmě může začít zajímat, ale neznamená to, že ihned využije nástroje „tvrdší“ intervence, že bude něco nařizovat a přikazovat nebo rovnou odebírat děti, ale poskytne poradenství, zprostředkuje odborné služby a podpůrnou péči, případně pomůže najít zařízení, které by matce pomohlo postarat se o děti.

Pro sociálně-právní ochranu dítěte, stejně jako pro práci učitele, která s touto ochranou souvisí, je vždy důležité zjistit, zda dítě je či není v pohodě a zda mu něco chybí nebo ne. Teprve potom se plánuje, jak dítěti a rodině pomáhat – přitom je základem zachovat rodičovskou péči. Samozřejmě se děti uměle neudržují v rodinách, kde jim není dobře, ale OSPOD musí vyčerpat všechny možné nástroje pomoci rodině. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí definuje všechny okolnosti, které se musí posoudit. Může se stát, že dítě je ohroženo zanedbáváním, protože se maminka o ně neumí postarat, ale v rodině zároveň funguje babička, která by se ráda starala, ale čeká, až si o její pomoc rodiče řeknou. Vyhodnocení situace je východiskem pro tvorbu individuálního plánu ochrany dítěte, kde musí být jasně napsáno, kam má práce s dítětem směřovat. Plán musí být variabilní, aby v případě, že by hrozilo například odebrání dítěte, přesahoval situaci tohoto odebrání. To se dosud moc nedělo, takže soud nařídil odebrání dítěte a tím práce s rodinou skončila. Snaha pracovat s rodinou a posílit její kompetence opadla a proto děti často v ústavu zůstávaly až do zletilosti. V současné době by se stále mělo směřovat k návratu dítěte do rodiny.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 6/2014 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (1 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!