5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Předškolák: pustíme ho do školy?

Předškolák: pustíme ho do školy?

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 9.12.2009 | Vydání: 10/2009

Školní zralost je složitý komplex dovedností a schopností, které dítě potřebuje k tomu, aby ve škole obstálo a zúročilo tam svůj potenciál. Zní to možná jednoduše, ale skutečnost je složitější. Každé dítě se totiž vyvíjí „po svém“ a najít tu správnou hranici, kdy už je zralé pro školu, nebývá úplně hračka.

Podle odborníků-psychologů se dá školní zralost defi novat jako „způsobilost dítěte absolvovat školní vyučování a předpokládá určitý rozvoj jazyka a myšlenkových operací, schopnost aktivní pozornosti a soustředění a určitou úroveň sociálních dovedností“. Pokud dítě do školy nastoupí předčasně, tedy v době, kdy ještě nedozrálo, může to u něj vést až k neurotizaci, nebo dokonce k regresi vývoje. Proto je třeba dobře poznat, zda dítě už na školu „má“, nebo by mu prospěl odklad školní docházky.

Učitelka mateřské školy s dítětem tráví podstatnou část dne a navíc ho může sledovat v situacích, které se podobají tomu, co se děje ve škole, s velkou pravděpodobností dokáže odhadnout, zda má rodičům doporučit, aby ještě zvážili nástup dítěte do školy a poradili se o tom s psychologem. Základním ukazatelem je podle Jindřišky Novotné, ředitelky MŠ Lechowiczova v Ostravě, zda dítě prokazuje zralost v oblasti tělesné, psychické, sociální, emoční. Důležitá je i úroveň řeči a komunikativních dovedností. „Jedná se o celou řadu projevů, které zkušená učitelka MŠ pozná – fyzická zdatnost, úroveň grafomotoriky, poznávací funkce, řeč, výslovnost, emoční a sociální zralost – zda se dokáže na delší dobu odpoutat od matky, zda dokáže respektovat jinou dospělou osobu (vychovatele) než rodiče, jaké má vztahy s vrstevníky, pozici ve skupině, úroveň hry a mnoho a mnoho dalšího,“ vysvětluje. Lenka Hájková z MŠ Janov se zmiňuje o dalších důvodech, které mohou vést k úvaze o odkladu školní docházky. „Ukazatelem je podle mě i nevyhraněná lateralita, špatná výslovnost několika hlásek a sociální nezralost – nesamostatnost dítěte, závislost na matce, přecitlivělost, emoční labilita. V úvahu se musí vzít i častá nemocnost dítěte,“ tvrdí Lenka Hájková. Učitelky z MŠ Hochmanova 25, Brno soudí, že podstatným kritériem je i váhavost rodičů, kteří si nejsou jisti, zda by měli dítě už poslat do školy.

StanislavaJuráková z MŠ Bařiny říká, že v jejich školce využívají každodenní pozorování, pracovní listy, pomůcky vlastní výroby. „Vedeme záznamové listy o dítěti, vytváříme portfolio dítěte, provádíme testy laterality, screening – pro nadané dítě, prověřujeme úroveň fonematického sluchu, orientace v prostoru,“ vysvětluje.

Užitečné nástroje

Většinu zmiňovaných dovedností nelze odhadnout „od oka“, ale potřebujeme k tomu dlouhodobé sledování neboli pedagogickou diagnostiku dítěte. Lze vycházet z řady užitečných nástrojů; pomohou nám vývojové škály, které najdeme v učebnicích vývojové psychologie, můžeme použít i orientační testy školní zralosti. V některých školkách se osvědčila Metodika pro podporu individualizace vzdělávání v podmínkách mateřské školy, kterou vydal VÚP Praha. Dobrá diagnostika se neobejde bez dokumentace; i když mají čeští učitelé papírů „nad hlavu“, neměli by záznamy o vývoji, pokrocích i o případných problémech jednotlivých dětí bagatelizovat a zpracovávat pouze formálně. Právě jejich poznatky totiž mohou pomoci k tomu, že se u daného dítěte zváží možnost pozdějšího nástupu do školy.

Velmi nápaditou a vtipnou metodu, kterou lze dokumentovat pokroky každého dítěte, si zpracovala Jana Švestková z MŠ Červená Voda. „Vycházíme z RVP PV a klíčových kompetencí, které dokument stanovuje. Pro rodiče máme zpracovaný jednodušší přehled, kterému říkáme ‚Hruška‘. Ve výsečích jsou uvedeny jednotlivé očekávané dovednosti s tím, že není bezpodmínečné vše splnit. Po stranách obrysu hrušky je vysvětleno, co každá výseč znamená za dovednost: určí svou pravou a levou ruku, vyjmenuje čtyři roční období za sebou, vyjmenuje dny v týdnu, určí první hlásku slova, určí počet slabik ve slově, umí uvázat kličku na botě, kreslí barevné obrázky, zná celé své jméno, určuje základní barvy, uklízí si hračky umí pozdravit a poděkovat… A čím je hruška více barevně vyplněna, tím více je dítě připravené na vstup do ZŠ. Je prostě zralé jako hruška…,“ vysvětluje Jana Švestková. Mateřské školy se často nespoléhají pouze na vlastní úsudek, který vychází z pozorování dětí, ale spolupracují i s dalšími odborníky. Jaroslava Zelenková z MŠ Březnice uvádí, že otázku zralosti pro školu konzultují s klinickým logopedem a s pedagogicko-psychologickou poradnou, Miroslava Zapletalová z MŠ Klenovice na Hané zase spolupracuje se speciálně pedagogickým centrem.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 10/2009
nebo v On-line archivu.

Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!