5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > První kroky od máminých sukní

První kroky od máminých sukní

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 7.9.2011 | Vydání: 7/2011

Září je důležitý „nástupní měsíc“ nejen pro školáky, ale i pro velký počet dětí, které poprvé nastupují do mateřské školy. Po létě stráveném s rodiči a u babiček ovšem potřebují určitý čas na adaptaci i kluci a holčičky, kteří už měli trochu zkušeností se školkou před prázdninami. A tak zářijová rána bývají ve školkách jako slzavé údolí…

První kroky od máminých sukní

Většina dětí, které dovršily ten správný věk pro nástup do mateřské školy, přichází podle dlouholeté tradice právě v září. V průběhu roku jich přibývá do dětského kolektivu už jen pár. Problémy adaptačního období se tedy kumulují do prvních týdnů nového školního roku, a tak situace nebývá náročná jen pro tříleté caparty, ale i pro jejich rodiče a samozřejmě také pro učitelky. „Je na zvážení, jestli by nebylo vhodné posílit alespoň v prvních dvou týdnech ranní službu ve školce tak, aby na přicházející plačící děti nebyla jen jedna učitelka. Ve dvou si mohou rozdělit úkoly tak, že jedna komunikuje s rodiči předávajícími potomka, zatímco druhá se věnuje dětem, které už jsou ve třídě,“ konstatuje poradenská psycholožka PhDr. Ivana Halíková.

Otevřeno rodičům: nepříliš šťastné řešení

V posledních letech přibývá mateřských škol, které patrně po vzoru prvních tříd, umožňují rodičům být v den nástupu do školky s dětmi ve třídě. Cílem má být ukázat rodičům, jak vypadá prostředí, v němž budou jejich synové a dcery trávit značnou část dne. Dětem má zřejmě takový pozvolný nástup v bezpečném doprovodu blízké osoby pomoct při seznamování se s novou třídou, dětmi i personálem. Podle psycholožky Halíkové se tím adaptace dětí neusnadní a učitelky si zbytečně komplikují život. „V základní škole je situace úplně jiná – role jsou předem dané. Děti přijdou do třídy, sednou si do lavic, učitelka stojí před tabulí a rodiče postávají po stranách. Jenže třída ve školce tohle neumožňuje, a tak je výsledkem větší či menší chaos,“ říká odbornice. Rodiče obvykle postávají jednotlivě nebo v hloučcích, děti se jich zprvu drží, brzy ale – posíleni rodičovskou autoritou za zády – vyrážejí po třídě. Některé pátrají po hračkách, jiné lítají po prostoru, další zvládnou obojí. „V každé třídě je spousta hraček, her a dalších zajímavých podnětů. Mnohé by se ale měly užívat pod určitým vedením, děti by měly napřed znát pravidla,“ upozorňuje psycholožka a dodává, že tím prvotní zmatky zdaleka nekončí.

Děti, které přicházejí poprvé do školky, ještě nemají zkušenost s autoritou učitelky – ostatně, mnohé se do tak úzkého kontaktu s dospělým mimo okruh rodiny ještě nedostaly. Jejich tátové a mámy si to ale velmi často neuvědomují, a tak na základě svých zkušeností jaksi předpokládají, že jejich potomka překročením prahu převzala do péče učitelka, a měla by ho tedy v jeho projevech také „umravňovat“. Když se shromáždí dostatečný počet rodičů a dětí, učitelka k nim obvykle promluví. Rodiče poslouchají, možná i některé z dětí se na ni zvědavě podívá – stále ovšem netuší, že odteď je tu hlavní ona, nikoli máma s tátou nebo babička.

„Zdá se mi to zbytečný, nedomyšlený chaos. Navíc samotným učitelkám komplikuje práci. Druhý den, když už rodiče ve třídě nejsou, musí pedagožka kluky a holčičky, kteří ji včera nebrali vážně, znovu přesvědčovat, že ji skutečně musí poslouchat.“

Už první den ve školce by měl probíhat standardně, aby i nejmenší děti od samého začátku věděly, na čem jsou a jak to bude ve školce vypadat – jistota a opakování je tím, co adaptační období usnadňuje. Informativní schůzka s rodiči může proběhnout odpoledne nebo navečer.

Přicházejte postupně

Nemá smysl zastírat, že děti, které nastupují do školky v říjnu nebo v listopadu, to mají v mnohém jednodušší – mohou se přijít podívat nejprve na zahradu, zkusí si s dětmi chvíli hrát a společně svačit. Po týdnu takového pozvolného oťukávání už přichází do známého prostředí.

Psycholožka Ivana Halíková navrhuje, aby se učitelky pokusily domluvit s rodiči na postupném nástupu dětí i v průběhu září. Rodiče, jimž to zaměstnání dovolí, mohou děti přivést až druhý či třetí týden. Je-li tahle varianta neschůdná, je tu ještě možnost domluvy na postupném ranním příchodu – místo deseti plačících dětí přivlečených na poslední chvíli rozfázovat předávání do delšího časového úseku.

V počáteční adaptaci na režim mateřské školy jsou výhodnější třídy věkově smíšených dětí, optimálně v rozmezí 3–5 let. Starší, zkušenější děti už zvládají ranní rituály v pohodě, dokonce se těší na oblíbené hračky a kamarády, takže tříletí caparti dostávají pozitivní příklad – mají před očima živý důkaz toho, že to jde i bez pláče.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 7/2011 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!