5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Ředitelka MŠ a pracovněprávní vztahy

Ředitelka MŠ a pracovněprávní vztahy

Autor: Jaromír Richter | Datum: 7.11.2007 | Vydání: 9/2007

V minulých číslech jsme se zabývali ředitelem školy jako zaměstnancem se specifickými požadavky obecně závazných právních předpisů na vznik a zánik jeho pracovního poměru.

Zmiňovali jsme se i o pedagogickém pracovníku v postavení ředitele školy. V souvislosti se zmiňovanými články bych se zde ještě vyjádřil k úvahám, které byly vzneseny na seminářích k novému zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění zákona č. 585/2006 Sb.) v podmínkách školství, a to o přípustnosti vzniku pracovněprávního vztahu ředitele školy manažerskou smlouvou. Je třeba předeslat, že se jednalo o úvahy ojedinělé, vycházející z důslednějšího studia nového zákoníku práce. Ten totiž za určitých podmínek umožňuje založit pracovněprávní vztah nejen pracovní smlouvou či dohodami, ale např. i zmiňovanou manažerskou smlouvou uzavřenou podle občanského zákoníku. Je pravdou, že diskuze na toto téma probíhala v oblasti založení pracovněprávních vztahů vedoucích odborů a oddělení obecních úřadů a magistrátů, jakož i krajských úřadů. Úvahy o obdobném postupu v případě ředitelů škol jsou v tuto chvíli zřejmě nemístné. Ustanovení § 2 odst. 1, odst. 2 zákoníku práce skutečně připouští odchýlení od tohoto zákona smlouvou, nicméně pouze tehdy, jestliže to není výslovně v zákoníku práce zakázáno nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se odchýlit nelze. V návaznosti na toto ustanovení § 18 zákoníku práce stanoví, že smlouva podle § 51 občanského zákoníku (nepojmenované smlouvy) nesmí odporovat obsahu a účelu zákoníku práce. Z uvedeného dovozuji, že z povahy ustanovení zákoníku práce o jmenování, tedy o jednostranném projevu vůle zřizovatele a obdobného ustanovení školského zákona o předchozím povinném konkurzním řízení, vyplývá zcela jednoznačně, že se od nich odchýlit nelze, a navíc by zřejmě šlo i o nepřípustný rozpor se zákoníkem práce. Z obsahu zákoníku práce (§ 33 odst. 3) vyplývá, že pracovní poměr vedoucího příspěvkové organizace a ředitele školské právnické osoby se zakládá jmenováním. Jiná forma vzniku není ani náznakem připuštěna. Obdobně i školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů) ve svém § 166 odst. 1 nepřipouští odchylnou úpravu, když stanoví pouze podmínky jmenování ředitele školy. Argument, že odlišná úprava není zákonem zakázána, a je proto přípustná, se střetává se zmíněnou povahou zákoníku práce podle jeho § 2 odst. 1, odst. 2 a s nepřípustností smlouvy odporující obsahu zákona podle uváděného § 18. Mám za to, že rozbor postavení ředitelky mateřské školy v pracovněprávních vztazích jako zaměstnance školy lze s výše uvedeným vyjádřením ukončit. Vedle práv a povinností zaměstnance mateřské školy vykonává její ředitelka ale též působnost zaměstnavatele. Na otázku po příčinách takového stavu je třeba reagovat opět odkazem na platnou legislativu.

MŠ jako právnická osoba

Vedle zákoníku práce a školského zákona tentokrát zohledníme i příslušná ustanovení občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vymezující postavení právnických osob. To, že každá škola je v tuto chvíli právnickou osobou, vyplývá z obecných ustanovení občanského zákoníku, který v § 18 odst. 2 stanoví, že právnickou osobou jsou mimo jiné subjekty, o nichž to stanoví zákon. V podmínkách školství je tímto konkretizujícím zákonem zákon školský, který vymezuje v § 8 právní postavení školy jako právnické osoby. Tím je existence mateřské školy jako právnické osoby nezpochybnitelná, nebyla-li spojena např. se základní školou. Na to navazuje § 8 zákoníku práce, jenž říká, že právní postavení zaměstnavatelů, kteří jsou právnickými osobami, se řídí § 18 až 20 občanského zákona. Uvedené paragrafy nás v tuto chvíli netíží, pro nás má význam návodčí formulace § 8 deklarující právnickou osobu jako zaměstnavatele. Z ní dovodíme, že zaměstnavatelem všech zaměstnanců mateřské školy, a to včetně ředitelky, je tato škola sama o sobě. Praktické poznatky nasvědčují potřebě obeznamovat s tímto právním stavem zejména zřizovatele mateřských škol, kteří v nikoli ojedinělých případech svou zřizovatelskou roli zaměňují s postavením zaměstnavatele zejména vůči ředitelce mateřské školy. Zde je třeba dovolávat se § 7 odst. 2 zákoníku práce, podle něhož přísluší toliko zaměstnavateli vystupovat v pracovněprávních vztazích svým jménem a nést odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Takové postavení a působnost zřizovatel vůči mateřské škole nemá a ani nemůže mít. Role zřizovatele s dopadem na pracovněprávní vztahy je omezena pouze a jedině na rozhodnutí o existenci či neexistenci mateřské školy, vydání zřizovací listiny a jmenování či odvolání ředitelky školy postupem stanoveným zde citovanými zákony.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 9/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!