5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Respekt k dítěti i k jeho životní cestě

Respekt k dítěti i k jeho životní cestě

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 5.11.2015 | Vydání: 9/2015

Petra Škrdlíková je ředitelkou mateřské školy, která sídlí v Konventu milosrdných bratří v Brně. Samo prostředí mateřské školy a také atmosféra v ní jsou důvodem, proč jsme se sešly k rozhovoru.

Respekt k dítěti i k jeho životní cestě

Vaše mateřská škola nabízí to, co jiné mateřské školy, tedy předškolní vzdělávání. V čem jste ale jiní, jaká jsou vaše specifika?

Především jsme jiní menším počtem dětí, protože v naší třídě je jich jen 15. V takovém počtu se opravdu moc pěkně pracuje, děti se tam můžou cítit tak trochu jako ve velké sourozenecké skupině a rodiče si cení individuálního přístupu, který díky menší kapacitě jejich děti mají. Dalším specifikem jsou prostory. Sídlíme v klášteře, o patro výš nad námi je provozní zázemí zřizovatele, tedy Konventu milosrdných bratří v Brně, a o další patro výš je už klauzura. Klášter je historická budova z 18. století s mnoha příběhy, je trochu tajemný, trochu „kouzelný“. Ne do všech prostor kláštera máme s dětmi přístup, ale i tak myslím, že leckdo dětem závidí, kam se všude mohou podívat. Další naše specifikum souvisí s idejemi řádu, kterými je „pomoc potřebným, a to nejpotřebnějším ze všech“. Milosrdní bratři jsou zdravotníci a jsou odhodláni položit v případě pomoci druhému i život. Třeba letos na jaře několik bratří v Sierra Leone zemřelo při pomoci lidem, kteří onemocněli ebolou.

My ve školce nejsme řeholní sestry, ale patříme coby spolupracovnice řádu do „rodiny Milosrdných bratří“. Je nám blízké pomáhat tam, kde je to o něco těžší, a byly bychom rády, kdybychom měly ve školce vždy integrované nějaké dítě s postižením, jak je tomu i nyní. Když o těch specifikách tak přemýšlím, myslím, že je pro nás ještě typický důraz na učení v oblasti sociálních vztahů. Učíme děti systematicky pracovat s emocemi, odpouštět a přijmout odpuštění, učíme je se omluvit, vzít něco s nadhledem, brát ohledy na druhé. Tohle třeba hodně oceňují rodiče, kteří říkají, že to děti učí i své starší sourozence a někdy i je samotné.

Jsou děti, které k vám chodí, prostředím kláštera nějak ovlivněny?

Určitě jsou. K samotné školce jdete klášterní chodbou, která vypadá jako ze starého seriálu o F. L. Věkovi. A když tam vstoupíte, připadáte si jak v jiném světě. Ty prostory jsou opravdu krásné a velmi esteticky hodnotné. Školka vypadá trochu jinak, než je běžné.

Na jednom ze stropů máme fresky s anděly a vše jsme pak barevně ladili i k barvám fresky, takže jsou barvy na školku trochu atypické. Stropy jsou vysoké, tak děti mají pocit, že tam ani žádné stropy nemáme. Myslím, že se architektkám, které projekt školky navrhovaly, opravdu povedlo „vsadit“ školku do stávajících klášterních místností. Takže první vliv na děti je estetický a další je duchovní a duševní. Z klášterních zdí dýchá historie, na stěnách visí obrazy a křesťanské symboly. Děti se ptají, co znamenají. A kromě toho, že se na těch dlouhých chodbách potkáváme se zaměstnanci Konventu coby našeho zřizovatele, setkáváme se také s bratry. Ti mají pro děti vždycky nějaké vlídné slovo, někdy i něco dobrého. Děti mají tu neobyčejnou výsadu vidět život více generací pod jednou střechou.

A další bonus je ten, že patrně už nikdy v budoucnu se ve školním prostřední nesetkají s tolika muži, jako právě tady (smích).

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 9/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!