5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Soucit a pomoc, které neznaly hranic

Soucit a pomoc, které neznaly hranic

Autor: Marie Těthalová | Datum: 3.10.2007 | Vydání: 8/2007

Muž humanismu a tolerance, ale také lásky a soucitu, odpůrce diktatur a zároveň obětavý vychovatel - tím vším byl Přemysl Pitter, muž, který svůj život zasvětil pomoci druhým lidem.

Přemysl Pitter se narodil 21. června 1895 v rodině typografa a knihtiskaře Karla Pittra. Přemysl se měl stát následovníkem svého otce, proto se vyučil sazečem, ale jeho životní dráhu ovlivnily zážitky z vojenské služby, kterou nastoupil v roce 1914. Zažil hrůzy války, unikl smrti a z ateisty se proměnil ve věřícího křesťana.

V roce 1920 se zapsal na Husovu bohosloveckou fakultu - sice ji nedokončil, ale i tak ho škola významně ovlivnila. Jeho život naplnilo praktické křesťanství; po první světové válce poznal, v jaké bídě žijí žižkovské děti, a hledal, jak jejich úděl zlepšit. Začal proto shromažďovat peníze na vybudování domu, který by sloužil chudým dětem. Trvalo několik let, než byly k dispozici prostředky na koupi vhodného pozemku, a další roky trvalo, než byla postupně postavena dvoupatrová budova - Milíčův dům. Útulek pro děti byl pojmenován podle Jana Milíče z Kroměříže, mravního reformátora ze 14. století, který Přemysla Pittra významně ovlivnil zejména snahou o iniciaci mravní obrody a sociálním cítěním.

Útulek Milíčův dům byl otevřen 24. prosince 1933. V té době stálo zatím jen přízemí a chyběla velká část vybavení. Přesto o návštěvu projevilo zájem mnohem více dětí, než bylo možné přijmout. Milíčův dům byl postaven jako světlý, prostorný, jednopatrový dům se zahradou. Vše bylo navrženo tak, aby dům co nejlépe vyhovoval práci s dětmi. Byl zde velký sál pro pohybové hry a společné besídky, studovna s knihovnou, dílny, herna, šatny, kuchyň a jídelna, sociální zařízení se sprchami a dva malé byty. Po přístavbě dalšího patra v roce 1936 byla provedena celková reorganizace tak, aby bylo dost místa pro stále narůstající počet dětí.

Léta německé okupace

Blanka Sedláčková, která do Milíčova domu chodila jako dítě a po druhé světové válce se stala Pittrovou spolupracovnicí, vzpomíná na usměvavé a laskavé vychovatele a učitele i na samotného zakladatele Milíčova domu: „Strýček Přemysl! Jak jsme ho, my děti, milovaly! Radostný, veselý, usměvavý, moudrý, vždy ochotný vyslechnout a poradit.“ Činnost Milíčova domu byla založena na dobrovolné spolupráci a mezinárodní solidaritě. O děti se tu starali vychovatelé, ale také lékaři; pedagogickou autoritou Milíčova domu byl Ferdinand Krch, kterého děti oslovovaly „strýčku Fedore“.

Do života českého národa i Milíčova domu zasáhla druhá světová válka: radost a pohodu kalilo to, že některé děti musely nosit na kabátě žlutou hvězdu. A to byl jen počátek velkého utrpení, kterému Přemysl Pitter nedokázal jen přihlížet.

Koncem roku 1938 odletěl Přemysl Pitter do Anglie - nehledal v ní však bezpečí a útočiště před okupanty, ale snažil se přesvědčit anglickou vládu o tom, co Československu reálně hrozí - bohužel bezvýsledně. Postojem anglické vlády byl hluboce zklamán, mluvil o „zradě západních velmocí, které propadly Hitlerově propagandě a vlivu“.

Po návratu do Čech Pitter pokračoval ve své humanitární činnosti - v té době byla dokončena stavba zotavovny v Mýtě u Rokycan a Pitter v ní shromáždil děti českých i německých rodičů, kteří utekli před záborem pohraničí do vnitrozemí.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 8/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!