5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Učitel není nositelem jediné pravdy

Učitel není nositelem jediné pravdy

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 8.10.2015 | Vydání: 8/2015

Říká to Jana Slezáková, která spolu s týmem profesora Milana Hejného přibližuje jeho způsob výuky matematiky i mateřským školám. V čem tato metoda spočívá? A jak z ní mohou profitovat předškoláci? Nejen to bylo obsahem našeho rozhovoru.

Učitel není nositelem jediné pravdy

I když jsem o matematice podle profesora Milana Hejného slyšela a četla poměrně hodně, stále mi není úplně jasné, jak tato metoda funguje. Můžete vysvětlit, o co v ní jde, co je jejím smyslem?

Jedná se o podporu toho, aby dítě zažívalo zaslouženou radost z poznávání, objevování. Podívejme se na některé principy Hejného metody. Např. dítě poznává komunikací s kamarády. Když děti mezi sebou diskutují, poznávací proces dítěte probíhá intenzivněji. Tento fakt už je známý, ale je velmi náročný na realizaci v praxi. Určitě bychom neměli zůstat u obecně pedagogicko-didaktické roviny. Co se týče matematiky, dítě by mělo dostávat přiměřeně náročné úlohy. Když dostane moc náročnou úlohu, tak ji odmítne řešit. Když dostane příliš snadnou úlohu, nepřinese mu intelektuální zátěž při hledání jejího řešení, a nepřinese mu tedy zaslouženou radost z objevení řešení. Další klíčovou myšlenkou Hejného metody je, že děti žijí v jistých prostředích, matematických prostředích. Jako v běžném životě žijeme v bytě a dobře se v něm orientujeme, aniž bychom měli nějakou učebnici a víme, kde co je, aniž bychom nutně museli v bytě být, žijeme-li delší dobu v matematických prostředích, také se v nich dobře orientujeme. Další myšlenkou je silná podpora skutečné motivace dítěte. Hejného metoda dbá na to, aby děti aktivity bavily. Pokud by nějaké prostředí děti nebavilo, v Hejného metodě by nebylo zastoupeno. Dalším příkladem specifik Hejného metody je role učitele. Učitel je podporovatel diskusí ve třídě, není nositelem pravdy. Jeho akustická přítomnost je minimální. Jaký to má vliv na děti? Děti umějí rozpoutat diskusi, umějí aktivně přispívat do diskusí, jdou si za svou pravdou, umějí přiznat chybu, umějí hledat různé strategie řešení úloh… Je toho hodně, co by se dalo zmínit, věřte mi.

V metodě profesora Hejného se – alespoň jak jsem viděla z videí – hodně pracuje s pohybem. Proč?

Rozvoj pohybových dovedností je silně provázán na rozvoj intelektuálních dovedností. Například polská psycholožka prof. Edyta Gruszcyk-Kolczynska zabývající se diagnostikou dětí ve věku 3–8 let říká, že dítě tohoto věku by mělo být šest hodin denně venku. Tvrdí, že míra pobytu venku a pohybu dětí přímo úměrně odpovídá jejich intelektuálnímu rozvoji. V této myšlence nás utvrzuje i reakce rodičů, kteří se rozhodli pro domácí vzdělávání. Píši nám, že než „skočí“ na tu naši matematiku, jdou nejprve s dětmi na prolézačky. Jsme přesvědčeni, že pohyb pomáhá k intelektuálnímu rozvoji, proto jej do naší matematiky zařazujeme – například prostředí Krokování a Schody a prostředí Autobus. V prostředí Krokování děti krokují po jakémsi krokovacím páse a počítají a tleskají do rytmu kroků. Synchronizují slovo, v našem případě tedy číslo, tlesknutí a krok. Rytmus je jeden z klíčových jevů matematiky.

Jaký je z hlediska myšlení dítěte rozdíl v tom, zda mu řeknu, že tohle je kruh a tohle ovál a že tady leží dvě a tady tři kostky, nebo ho nechám, aby si na to přišlo samo? Dovedu si ještě představit vyvozování u počtu, ale jak to funguje u geometrických tvarů?

To je velký rozdíl. Když to řeknete vy nebo učitel, nemáte zajištěno, že vám dítě rozumí. Navíc nejsme vůbec přesvědčeni, že když ukážu kruh vystřižený z papíru a řeknu, že to je kruh, že dítě bude vědět, co to je kruh. Například mu ukážu kruh o jiném průměru, nebude vystřižený z papíru, ale z látky, a už bude mít dítě s pojmenování objektu problém. Samozřejmě u kruhu dítě nebude objevovat, co kruh je, ale smysluplnými aktivitami se mu bude tvořit představa kruhu. Takže co se týká rozvoje geometrických představ, dáváme přednos manipulativnímu přístupu. Aby dítě se smysluplně seznámilo s tím, co je a není čtverec, tak se s ním setkává při skládání a vystřihování z papíru, při skládání ze dřívek, v prostředí parket atd. Navíc se při těchto činnostech v nejširším slova smyslu seznamuje s dalšími pojmy geometrie – úhlopříčka, střední příčka, shodnost, osová souměrnost, otočení, podobnost…

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 8/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!