5000
Kurz jako dárek Zdrava 5 Kompletní ročník časopisu 2016 Právě vyšel nový speciál Nová Psychologie dnes Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Začínáme písničkou a písničkou také končíme

Začínáme písničkou a písničkou také končíme

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 6.12.2016 | Vydání: 10/2016

Iva Hennová si ráda plní sny. Prvním byla jazyková škola IRISLINGUA, působící ji téměř 20 let na Praze 8, a druhým pak dětský pěvecký sbor Osmikvítek.

Začínáme písničkou a písničkou také končíme

Několik let vedete dětský sbor Osmikvítek. Co vás k jeho založení přivedlo?

Kdysi jsem sama chodila do Pražského dětského sboru. Jeho sbormistr Čestmír Stašek, dnes devadesátiletý pán, ve mně probudil velký zájem o sborový zpěv. Na ta léta ráda vzpomínám. Říkala jsem si, že by vůbec nebylo špatné mít svůj sboreček, podobným způsobem ho vést a umožnit dětem být v kolektivu, který se rád schází a rád si zazpívá. A tenhle sen jsem si chtěla splnit. Sbor jsem založila v září 2012. Začínali jsme se zhruba s 15 dětmi a postupně jsme se rozrůstali, k první přípravce přibyla další oddělení, z přípravek postupně vznikal koncertní sbor.

Uvědomila jsem si, že s dětmi, které do sboru chodí, chci vystupovat na veřejnosti. Ale není to úplně jednoduché, protože množství skladeb, které jsou děti schopny na podiu předvést, má svá omezení, neboť malé děti se koncentrují pouze po určitou dobu. Postupně jsme si tedy začali zvát na koncerty různé hosty a s tím přišel i nápad zorganizovat festival. A to se také podařilo.

Jak staré děti k vám chodí? A kolik dětí čítá váš sbor?

V současné době k nám chodí zpívat přibližně 150 dětí ve věku od čtyř do jedenácti let. Je pro nás důležité mít dostatek sboristů, protože sborové zpívání nestojí na sólistech. Čím více dětí k nám chodí, tím lépe.

Máte nějaká kritéria pro přijetí? Určitě by k vám nemělo chodit dítě, které opravdu nechce, které do sborečku rodiče nutí, ale co dítě, které má chuť zpívat, jen zatím úplně neintonuje?

Zájem většinou vychází od rodičů, a někteří z těch „našich“ také v dětství prošli pěveckým sborem. Když přijdou s tím, že jejich dítě rádo zpívá, potřebujeme chuť i ze strany samotných zpěváčků. Pokud se dítěti nechce, je to složité. Snažíme se ho přesvědčit výběrem písniček a pojetím zkoušek, abychom jej motivovali, ukázali mu, že společně si zazpívat je přece úžasná věc. Může se i tak výjimečně stát, že se dítě „zasekne“ a nechce. Pak je na nás dospělých zhodnotit, zda stačí počkat, nebo zda dítě do zpěvu vůbec „netlačit“, protože do zpívání se nutit nedá.

U nejmladších dětí, které k nám přicházejí, jde hlavně o to, aby se jim chtělo zpívat a aby se dokázaly koncentrovat. Předškolák, který správně intonuje, je výjimkou. Pokud dítě přijde s kamarádem nebo sourozencem, funguje spolupráce velmi dobře, protože se vzájemně podpoří, rádi si spolu zazpívají.

Sborové zpívání s malými dětmi má jistě svá specifika, nejde jen postavit děti do řady a říci jim: „Zpívejte.“ Jak se to dělá? Jak vypadá zkouška Osmikvítku?

Zkoušky začínáme písničkou a písničkou je také končíme. Vycházíme z toho, že tyto děti se ještě nedokáží příliš dlouho soustředit. Sborová práce se musí prolínat s hravostí. Abychom tedy děti zaujali, hrajeme si na zvířátka, štěkáme, mňoukáme… Děti se přitom naučí pečlivě vyslovovat, nepolykat koncovky, dýchat a postupně i správně intonovat a také ve zpěvu projevovat emoce. Po rozezpívání procvičujeme známé písničky a učíme děti třeba tomu, aby se nenadechovaly uprostřed slova nebo fráze. Aby to děti bavilo, přidáváme ke zpěvu pohyb, hru na tělo nebo na Orffovy nástroje. Novou písničku jim předzpíváme, seznámíme je s obsahem a vysvětlíme jim neznámá slova. Teď se například chystáme na vánoční koncerty a s dětmi mluvíme o tom, že budeme zpívat koledy. Děti však pod slovem koleda chápou koledu velikonoční, kterou mají spojenou s pomlázkou a vajíčky. Novou písničku nacvičujeme po částech, učíme děti reagovat na dirigentské gesto, aby správně nastoupily.

Musíme je také naučit správně stát, trénujeme nástup na pódium, řazení na pódiu, to, že si holčičky nemají zvedat sukýnky, chlapci olizovat kravatu nebo že by děti neměly při zpěvu mávat rodičům.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 10/2016 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (2 hlasů): 3, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666