5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Žádná souvislost mezi očkováním a autismem neexistuje

Žádná souvislost mezi očkováním a autismem neexistuje

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 7.4.2015 | Vydání: 4/2015

Říká to dětský psychiatr prof. Michal Hrdlička z pražské Fakultní nemocnice v Motole. Autismus je podle jeho názoru především sociální porucha, která může být různě závažná.

Žádná souvislost mezi očkováním a autismem neexistuje

Autismus. Pro někoho senzace, pro druhého „módní diagnóza“. Čím je autismus pro dětského psychiatra? Co jako psychiatr u dítěte s poruchou autistického spektra zjišťujete?

Autismus je především sociální porucha, což je první věc, kterou zjišťujeme. Zaměřujeme se také na rozvoj řeči, protože jedním z kritérií autismu je opožděná nebo velmi zvláštní řeč, dále na abnormální chování spojené s autismem a také na speciální zájmy, které jsou zejména ve starším školním a dospělém věku velmi nápadné.

Setkáváte se s tím, že by někteří rodiče usilovali o to, aby jejich dítě dostalo diagnózu autismu? Že je pro ně tato diagnóza sociálně přijatelnější?

Myslíte ten termín „módní diagnóza“… Přiznám, že ho nemám rád, a slýchám jej už téměř 20 let. Používal se i v době, kdy se autismus diagnostikoval u několika desítek dětí v republice ročně. Myslím si, že ti, kdo mluví o „módní diagnóze“, v ní moc nevěří. Pokud je autismus diagnostikován správně, je to na základě jasných kriterií a nejsou o tom pochybnosti.

Porucha autistického spektra v sobě skrývá řadu různých forem. Například Aspergerův syndrom nebo vysokofunkční autismus. Můžete se zastavit u každé z nich a vysvětlit, o co jde?

Poruchy autistického spektra se dělí dvojím způsobem. První je formální, tak jak to stojí v Mezinárodní klasifikaci nemocí, kde je popsán dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, Rettův syndrom, jiná desintegrační porucha v dětství a další. Na poruchu autistického spektra se můžeme podívat i z hlediska funkčnosti. Máme děti s vysocefunkčním, středněfunkčním nebo nízkofunkčním autismem.

Obě diagnózy, které zmiňujete, jsou si podobné. Lidé, kteří je mají, patří k těm lehčeji postiženým v rámci osob s poruchou autistického spektra. Často dosahují normálního vzdělání, někdy i vysokoškolského, jsou schopni se docela dobře zapojit zejména do profesního života, ale horší bývá s jejich sociálním a rodinným životem, protože ten autistický handicap je víceméně celoživotní.

Co si můžeme představit pod diagnózou dětský autismus?

Tahle diagnóza zahrnuje velké spektrum dětí, od těch nejméně po ty nejvíce postižené. Spojuje je jistá míra poruchy sociálního fungování a sociálního porozumění. Mívají také opožděný vývoj řeči a stereotypy v chování, ať už to je lpění na rituálech a na rutinách, někdy i stereotypní pohyby rukou nebo trupu. Ty děti, které mají nejtěžší stupeň poruchy, jsou prakticky nesamostatné, nemluví, mají hluboké mentální postižení, a z těch, které mají nejlehčí stupeň dětského autismu, může třeba vyrůst úspěšný fyzik nebo matematik, kteří budou ale jistým způsobem svérázní.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 4/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!