5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Žalobníček žaluje

Žalobníček žaluje

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 10.1.2007 | Vydání: 1/2007

Děti, které žalují, nebývají mezi vrstevníky právě oblíbené. Mají i dospělí žalování odmítat nebo v něm hledat „zrnko pravdy“? A odkdy děti učit rozdílu mezi žalováním a oznámením problému?

Žalobníčku, nežaluj! Dětská říkanka mluví jasně, ale my dospělí vždycky tak snadné rozhodování nemáme. Co když nám dítě přichází oznámit, že se někomu ubližuje? Poradenská psycholožka PhDr. Ivana Halíková doporučuje nezahnat žalobníčka do kouta prudkým odmítnutím, ale na druhé straně žalování sociálně neodměňovat okamžitou pochvalou, zvýšenou pozorností a podobně. V informační rovině je ovšem takovému sdělení třeba věnovat pozornost – může totiž leccos signalizovat.

Žalobníček a jeho problém

Má-li učitelka přehled o tom, co se právě ve třídě, na zahradě či na procházce děje, a ví, že se zrovna nikdo s nikým nepopral ani se nerozpoutala tahanice o hračku, může žalování ukazovat na problém, který má sám žalobníček. „Možná se jedná o úzkostnější dítě, které není v kontaktu s vrstevníky dostatečně zdatné. Chtělo by, ale neumí se zapojit do hry,“ upozorňuje psycholožka. Žalování typu „on mi nechce půjčit bagr“, může být docela klidně neobratnou cestou, jak požádat učitelku, aby dotyčnému pomohla připojit se ke hře ostatních.

Děti, které mají z domova velmi přesně stanovené normy, co se smí a co ne, mohou někdy žalováním reagovat na konfrontaci své domácí zkušenosti s děním ve školce.

Žalovat se dá i z touhy zavděčit se – zvlášť pokud bylo dítě svědkem toho, že v podobné situaci byl někdo jiný pochválen. Žalovat pak mohou nejen „vzorné“ holčičky, které chtějí být hodně chváleny, ale i často napomínaní „zlobiví“ kluci toužící po pochvale, které se jim po většinu dní nedostává.

Ve všech podobných případech radí psycholožka Halíková všímat si žalobníčků a pracovat s problémem, který se pod žalováním skrývá.

Jak předcházet žalování

Oznamuje-li dítě, že Honzík bije Péťu, Pavlínka bere Haničce panenku a Martin schválně láme pastelky, je vhodné zjistit, jak situace opravdu vypadá a podle potřeby zasáhnout. Ale daleko podstatnější je podle doktorky Halíkové vzít na vědomí i druhou, méně příjemnou část sdělení – že učitelka v dané chvíli patrně nemá dění zcela pod kontrolou. „Třídu je potřeba uspořádat tak, aby ji bylo možné při všech činnostech přehlédnout, protože pedagožka je za svěřené děti plně zodpovědná. Uzavřené altány, domečky, výklenky a skrytá zákoutí na zahradě sice rozhodně lákají ke hrám, ale řešit, kdo co komu a proč udělal, je pak velice obtížné,“ upozorňuje. Zvlášť když průzkumy ukazují, že počátky šikanování se objevují už u předškolních dětí v mateřských školách. Pokud učitelky mají dostatečný přehled, kdo si s čím a s kým hraje a jak se k sobě děti navzájem chovají, dá se většině konfliktních situací, jež některé děti řeší žalováním, předejít.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 1/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!