5000
Kdo mi vypnul mozek? Psychowalkman Audioteka.cz Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > On-line archiv článků > Seznam vydání

Seznam vydání

Psychologie dnes

6/2011

Psychologie dnes 6/2011

Daniela Kramulová, 1.6.2011

Jak si představujete člověka, který se jmenuje Bivoj nebo třeba Žaneta? Máte rádi své křestní jméno nebo byste se raději jmenovali jinak? Podobným otázkám věnujeme téma čísla. Názory na to, zda existuje skutečné přátelství mezi mužem a ženou, nabízíme v rubrice Vztahy. V rozhovoru se Slavomilem Hubálkem se vracíme k případu pohřešované Aničky a k dalším kauzám, jichž se jako psycholog a soudní znalec účastnil. Zajímá vás, nakolik je vzájemný vztah dvojčat jiný než běžných sourozenců? Anebo jak mohou léky proti depresi ovlivňovat partnerský sex? Věnujeme se i novému trendu Larp – hraní her naživo, tentokrát v komorní variantě, kde vnitřní prožitek má větší význam než příprava kostýmů a rekvizit. Seznámíme vás s lidmi, jejichž život změnila rakovina, nabídneme tipy k trénování odolnosti vůči stresu i zajímavou terapeutickou metodu psaní dopisů sami sobě, nahlédneme do průzkumů, které zjišťují, zda talent dítěte pozná lépe rodič nebo učitel.

Celý článek

Psychologie dnes 6/2011

Potřebujete povzbudit? Napište dopis sami sobě

Roman Pešek, 1.6.2011

Pro osoby trpící úzkostně depresivními poruchami spojenými s nízkou sebeúctou a častým sebepodceňováním je v rámci kognitivně behaviorální terapie účinnou metodou psaní sebepovzbuzujících dopisů.

Celý článek

Potřebujete povzbudit? Napište dopis sami sobě

LARP – pár hodin v cizí kůži

Eva Jedelská, 1.6.2011

Několikahodinové hry, tzv. komorní larpy (live action role playing), kde nehrají hlavní úlohu kostýmy a dekorace, ale dramatický příběh a charakter osoby, kterou představujete, mohou přinést obohacující zážitek.

Celý článek

LARP – pár hodin v cizí kůži

Co pro nás znamená vlastní jméno?

Kateřina Rodná, 1.6.2011

Jméno má v našem životě nezastupitelnou, jedinečnou úlohu. Je základní součástí naší identity. Máme-li jen trochu štěstí, je něčím v zásadě pozitivním, ale ten, kdo měl v životě „smůlu“ a jehož jméno je pro něj z nějakého důvodu nepříjemné, nebo dokonce nepřijatelné, se s takovou přítěží musí vyrovnávat celý život.

Celý článek

Co pro nás znamená vlastní jméno?

Existuje přátelství mezi mužem a ženou?

Kateřina Rodná, 1.6.2011

Věříte, že mezi mužem a ženou může vzniknout a udržet se skutečné přátelství? Ne povrchní kamarádství, ale skutečný hodnotný vztah.

Celý článek

Existuje přátelství mezi mužem a ženou?

Profesionální kontakt se zlem nevede k otrlosti, spíš naopak

Daniela Kramulová, 1.6.2011

Jako soudní znalec byl u nejbrutálnějších zločinů – kauzy námezdných vražd, heparinového vraha, měsíce pohřešované Aničky J. „Profesně znám nejlépe lidi z opačných konců Gaussovy křivky – ty nejschopnější a ty, co skončí úplně nejhůř. S průměrnými lidmi se moc nesetkávám, jen když výjimečně zajdu na pivo,“ říká s trochou ironické nadsázky Slavomil Hubálek.

Celý článek

Profesionální kontakt se zlem nevede k otrlosti, spíš naopak

LARP - pár hodin v cizí kůži

Eva Jedelská, 1.6.2011

Několikahodinové hry, tzv. komorní larpy (live action role playing), kde nehrají hlavní úlohu kostýmy a dekorace, ale dramatický příběh a charakter osoby, kterou představujte, mohou přinést obohacující zážitek.

Celý článek

Nová doba

Jana Kárníková, 1.6.2011

Celý článek

Rakovina změnila můj pohled na život

Hana Řebíčková, 1.6.2011

Dokud se s rakovinou nesetkáme, říkáme si, že se nás netýká. Jenže jen málokdo má dnes ve svém okolí někoho, kdo s touto nemocí nebojoval - žijeme si své životy, vyznáváme své hodnoty, a najednou stojíme na okraji propasti a hledáme přes ni most.

Celý článek

Tmel instituce

1.6.2011

Podoteky Stanislava Komárka

Celý článek

Povinné sčítání lidu: ano, či ne?

1.6.2011

/ Povinnost poskytnout požadované údaje je zakotvena v zákoně. Někteří odpůrci sčítání jej ale považují za protiústavní, například studentka ekonomie a politologie Klára Burešová, která podala stížnost k Ústavnímu soudu. Je sčítání skutečně tak důležité, aby stát požadoval od občanů psychologicky citlivé údaje pod hrozbou sankcí? /

Celý článek

nešpor/n/oviny

Karel Nešpor, 1.6.2011

HAZARDNÍ HRÁČSTVÍ U DĚTÍ

Celý článek

Změny v silničním zákoně očima dopravního psychologa

Daniela Kramulová, 1.6.2011

Parlament schválil změny v silničním zákoně. K nejdiskutovanějším patří tolerance vůči malému množství alkoholu, za něž řidič už „nepřijde o body“. Jsou přijaté změny podle vás přínosem? Zeptali jsme se zkušeného dopravního psychologa Karla Havlíka.

Celý článek

Před 50 lety, 6. června 1961 zemřel zakladatel analytické psychologie Carl Gustav Jung

Pavel a Helena Hartlovi, 1.6.2011

Známý švýcarský psychiatr se zabýval filozofií, náboženstvím, mytologií, zkoumal lidskou úzkost, hysterii, kolektivní nevědomí i chování, archetypy a proces individuace, upravil asociační experiment. Snažil se o pochopení psychiky prostřednictvím snů a snové symboliky, imaginace, komplexů, přeludů a halucinací i meditací svých pacientů. Krátce po názorovém rozchodu se S. Freudem (1911) vydal Jung Symboly proměny (1912). V díle odmítl přílišný Freudův důraz na sexualitu a libido označil za obecnou životní a psychickou energii zaměřenou na cíl. V následujícím roce ukončil přednášky na univerzitě v Curychu a vzdal se funkce předsedy Mezinárodní psychoanalytické společnosti. V té době zřejmě začal pracovat na své Červené knize. Bývá označována za jakýsi „klíč“ či „nukleární reaktor“ jeho díla. Na knize pracoval šestnáct let až do roku 1929. Nikdy ji nepředal k publikování. Od jeho smrti ležel rukopis pojmenovaný Liber Novus, vázaný v červené kůži, v trezoru švýcarské banky. Až koncem roku 2009 vyšla v USA a poté v Německu a vloni v českém vydání v nakladatelství Portál. V březnu letošního roku si zájem o ni vyžádal dotisk. Období osobní krize, kdy Jung pracoval na Červené knize, se vyznačovalo jeho vnitřním bojem s duševní poruchou, apokalyptickými představami, tajemnými hlasy a vhledem do archetypální imaginace. Tyto stavy překonával aktivní imaginací a znázorňoval písmem i malbami, což mělo zásadní význam pro odhalení nových postupů v psychiatrické praxi a pro základy jeho teorie o archetypech a kolektivním nevědomí. Jung předpokládal, že v lidském nevědomí se jeho určité části přenášejí z generace na generaci a člověk kromě biologických predispozic dědí i vzpomínky svých předků. Jeho konstruktivní přístup dával sny, fantazie a instinktivní síly do souladu se zbytkem osobnosti. Při neschopnosti člověka vyrovnat se s novým problémem se energie libida regresí vrací do nevědomí a projevuje se únikem z reality do světa fantazií. Archetyp, představující temnou stránku lidské psychiky, vyjadřuje nejstarší typické a transkulturálně sdílené zkušenosti lidstva jako pravzory lidského jednání a usilování. Stává se základem lidské symboliky nalézané v tradicích a mýtech. Jeho archetypy a synchronicita, tedy předpoklad existence podobných myšlenek vzdálených lidí, se podle Junga vztahují k jednomu světu. To je možné díky tomu, že pozorovatel a jím pozorovaný svět vyrůstají z téhož zdroje, jímž je unus mundus. Jinými slovy jde o realitu, z níž všechno vzniká a do níž se všechno vrací. Poznámka: autory příspěvku už v devadesátých letech v londýnských knihkupectvích překvapila téměř dvojnásobná délka polic s formulačně i obsahově složitými, hloubavými a nejednoznačnými díly C. G. Junga oproti přímočarým a pro dnešního čtenáře již málo tajuplným publikacím S. Freuda.

Celý článek

Buďte v práci odolnější proti stresu

Daniela Kramulová, 1.6.2011

Duševně odolní lidé dokážou lépe zvládnout práci pod tlakem, snáze se dokážou rozhodnout, méně je trápí obavy ze selhání, a navíc se zpravidla v životě cítí spokojenější. K vyšší míře odolnosti se však můžeme vypracovat všichni - začněme třeba tím, že místo chyb na sobě budeme hledat pozitiva.

Celý článek

Autismus jako protipól paranoie

Jaroslav Petr, 1.6.2011

Duševní onemocnění, jako je autismus nebo schizofrenie, se vyskytují častěji v některých rodinách, a v jiných jsou naopak vzácná. Žádné z těchto onemocnění však není jednoduše dědičné. Snahy nalézt geny, které za dědičné dispozice k autismu či psychózám odpovídají, přinášejí rozpačité výsledky.

Celý článek

Potřebujete povzbudit? Napište dopis sami sobě

Roman Pešek, 1.6.2011

Pro osoby trpící úzkostně depresivními poruchami spojenými s nízkou sebeúctou a častým sebepodceňováním je v rámci kognitivně behaviorální terapie účinnou metodou psaní sebepovzbuzujících dopisů.

Celý článek

Sběratelská posedlost

Radkin Honzák, 1.6.2011

Pohádka vypráví, jak si zajíček postavil chaloupku z kůry a liška chaloupku z ledu. Na jaře lišce chaloupka roztála, ona ale nezůstala bez střechy nad hlavou. Vypudila zajíčka z jeho bytu a usadila se v něm. Bezdomovec zajíček sháněl pomoc tak dlouho, až sehnal ježka, který vyhnal lišku a umožnil zajíčkovi návrat domů. To vše je srozumitelné. Ale jak může z bytu člověk vypudit sám sebe, se zdá nepochopitelné. Pan Zajíček (říkejme mu tak) to dokázal. Trvalo mu to sice několik let, nakonec byl však úspěšný, a jako bezdomovec skončil v kanále s teplovodními trubkami. Nezkušený a netrénovaný v kanále nachladl, dostal zápal plic, byl svými spolubydlícími dopraven do nemocnice a odtud po odléčení do psychiatrické léčebny. Jeho postup byl jednoduchý a levný. Sbíral všechny noviny, letáky a reklamní tiskoviny, které našel v domě nebo na prahu vedlejších domů, posléze v kontejnerech, a skladoval je ve svém bytě. Pracoval systematicky a postupoval od oken směrem do chodby, přičemž za sebou nechával do stropu trčící stohy papíru. Nakonec zůstala prázdná jen předsíň, v níž moudře vysadil dveře od záchodu. Pak se začala plnit i ta a pan Zajíček spal na stále vyšším loži z novin a letáků. Jak nás poučují mýty, často transfomované do pohádek, i ta nejhlubší propast se jednou zaplní, je-li do ní denně vhazováno jen jedno zrnko písku. Věčnost je někde jinde. Byt pana Zajíčka se nacházel v tomto světě s platným zákonem o neprostupnosti hmoty. Vyplněn tiskovinami přinutil majitele hledat jiné útočiště, neboť ježkové nabízející se ku pomoci neměli šanci. Pan Zajíček totiž nebyl ochoten ze své vzácné sbírky obětovat ani útržek. V léčebně dostal pracovní diagnózu hoarding - OCD spektrum. Hoarding znamená hromadění a OCD obsedantně kompulzivní poruchu vyznačující se nutkavým jednáním. To je onemocnění protivné, obtěžující a svízelně léčitelné. Hromadění je jeho speciální odrůda sociálně mnohem problematičtější a léčebně ještě nesnadnější. Malými obsesemi trpí téměř každý z nás. V dětství jsme chodili jen po černých dlaždicích a to nás mělo uchránit před vyvoláním ve škole, dobré zprávy zaklepeme na dřevo, abychom je nezakřikli. Chorobné nutkání však má magicky zabránit trvalé vnitřní úzkosti, což se podaří jen nakrátko, pak se pochyby a strachy vynoří znovu a celý cyklus se opakuje a tím také posiluje. Známe kompulzivní umývání rukou, kontroly zámků, tyranské trvání na pořádku a symetrii, nutkavé dotyky některých předmětů, počítání věcí a další. Obsese a kompulze se nevyhnuly slavným. Michelangelo spal v šatech a někdy i v botech. Émile Zola se každý večer před spaním musel několikrát dotknout vybraných kusů nábytku. Také počítal cokoli, nač jeho oko padlo. Nikola Tesla měl tendenci vždy uspořádat věci po třech nebo násobku tří. Při jídle vždy musel mít 18 ubrousků. Dvaapadesátiletá Holanďanka trpí vzácnou posedlostí, která ji nutí polykat příbory. Když přišla po jednom večírku na pohotovost, měla v žaludku 78 lžiček a vidliček. To už je „shromažďování“ skutečně životu nebezpečné. Hromadit lze cokoli: papíry, nádobí, přístroje, vázičky, sošky, ale i posbíranou veteš nebo potraviny, které se skladováním kazí. Za sbíráním některých předmětů jako kdyby stála filozofie: Já vím, že je to k ničemu, ale já počkám, až to k něčemu bude. Zvláštním druhem jsou osoby trpící bibliomanií, vlastnící až desítky výtisků téhož vydání knihy. O několik stupňů děsnější je shromažďování zvířat. Pacienti - a jsou to opravdu nemocní lidé - nejsou schopni rozhodnout, co vyhodit, tím méně se k tomu odhodlat. Nejen to, celý jejich rozhodovací proces je poruchou nepříznivě ovlivněn, podobně jako celé jejich fungování v práci i v každodenním životě. Patrně se jedná o dysfunkci některých mozkových struktur (gyrus cinguli), z neurotransmiterů je postižen dopamin. Je zde sklon k dědičnosti. Nejefektivnější je kombinovaná léčba antidepresivy a kognitivně behaviorálními postupy, ale i ta přináší jen částečné úspěchy.

Celý článek

Nadané dítě není vždy poslušné

Jana Čihounková, 1.6.2011

Identifikace nadání je základem veškeré další péče o nadané děti, protože až na ni navazuje efektivní intervence, poradenství, určení vhodné formy vzdělávání. Jako optimální věk pro včasnou identifikaci nadání se jeví věk 4,5-5 let a její užitek můžeme pozorovat prakticky bezprostředně. Kdo odhalí talent jako první - rodiče, nebo učitelky mateřské školy?

Celý článek

1 2 
6666
Výroční konference Škola komunikace