5000
Předplatné jako dárek Psychowalkman Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > On-line archiv článků > Seznam vydání

Seznam vydání

Psychologie dnes

7-8/2011

Přijeď, zabiju tě! - Slovenský kanibal a oběti na internetu

Daniela Kramulová, 29.6.2011

Nedávný případ „slovenského kanibala“ znovu potvrdil, že kanibalismus není v civilizované společnosti jen románovou či filmovou fikcí, ale i to, že virtuální prostředí vnáší do komunikace mezi pachatelem a jeho obětí dosud netušené možnosti.

Celý článek

Přijeď, zabiju tě! - Slovenský kanibal a oběti na internetu

Psychoterapie, všímavost a cesta ke štěstí

Veronika Nevolová, 29.6.2011

Všímavost (mindfulness) se stává stále populárnějším pojmem v psychologii, v psychoterapii, v businessu i v rámci každodenního života. Podle údajů z roku 2007 se v USA ke všímavosti hlásí 41 % terapeutů. Za oceánem existují knihy o všímavém vaření, všímavě se vychovávají děti, všímavě se hraje golf… Co to však je ona všímavost, jak nám pomáhá při zvládání každodenních situac

Celý článek

Psychoterapie, všímavost a cesta ke štěstí

Jaké hračky dnes letí? Sliz, horor, hnus

Kateřina Rodná, 29.6.2011

Dokonale propracované modely i podivně zdeformované postavy, figurky seriálových hrdinů, plyšáci po autonehodě… Nikdy v minulosti nebyla nabídka hraček tak široká, reklamní „masáž“ dětí a rodičů tak intenzivní jako dnes. A nikdy nebyly estetické nároky na hračku tak prapodivné…

Celý článek

Jaké hračky dnes letí? Sliz, horor, hnus

Dovolená jako útěk od civilizace

Eva Jedelská, Daniela Kramulová, 29.6.2011

Do odlehlých hor a domorodých vesnic už nesměřují jen přírodovědci a etnografové, ale i turisté. Touží kodrcat se celé dny rozpáleným džípem po prašných cestách, jsou nadšení, když můžou přespat v nomádském stanu. Čím dál od civilizace, tím lépe. Je to jen vlastní romantická iluze, za čím se ženou? A co na to říkají ti, na které se jezdí dívat?

Celý článek

Dovolená jako útěk od civilizace

Máme spolu pejska

Kateřina Rodná, 29.6.2011

Kdepak hlídač u boudy, pes získává v našem životě stále výlučnější postavení. Už není jen kamarádem osamělých či stárnoucích lidí, stále častěji potkáváme mladé dvojice láskyplně opečovávající chlupáče na vodítku. Pořizuji si totiž místo dítěte psa.

Celý článek

Máme spolu pejska

Výběr partnera? Taktika se tisíce let nemění

Daniela Kramulová, 29.6.2011

Je vzdělaná, sebevědomá, úspěšná. Přesto uznává ženskou emancipaci jen do určité míry. Byť se ujišťujeme, že dnešní doba je úplně jiná, jde mezi muži a ženami po tisíciletí o totéž – pro muže je atraktivní vnější ženská krása, pro ženu mužovy zdroje a ochota se o ně dělit. Ani způsoby, jak získáváme pozornost, se příliš nemění, tvrdí psycholožka Laura Janáčková.

Celý článek

Výběr partnera? Taktika se tisíce let nemění

Strážci prošlého

Stanislav Komárek, 29.6.2011

Podoteky Stanislava Komárka

Celý článek

Dovolená jako útěk od civilizace

Eva Jedelská, Daniela Kramulová, 29.6.2011

Do odlehlých hor a domorodých vesnic už nesměřují jen přírodovědci a etnografové, ale i turisté. Touží kodrcat se celé dny rozpáleným džípem po prašných cestách, jsou nadšení, když můžou přespat v nomádském stanu. Čím dál od civilizace, tím lépe. Je to jen vlastní romantická iluze, za čím se ženou? A co na to říkají ti, na které se jezdí dívat?

Celý článek

Má přechod na letní čas závažné negativní důsledky pro lidské zdraví?

Eva Jedelská, 29.6.2011

/ Boj za zrušení letního času se možná dostane až do Evropského parlamentu. Stane se tak z iniciativy senátora Petra Šilara a jeho projektu “Only one time“. Jeho součástí bude i celoevropská petice - podaříli se pod ni sehnat alespoň milión podpisů z nejméně sedmi členských zemí, bude unie povinna se peticí zabývat. Podle odpůrců střídání času narušuje toto opatření biologické rytmy v těle člověka do té míry, že to vede k nemocem a psychickým potížím. /

Celý článek

nešpor/n/oviny

Karel Nešpor, 29.6.2011

TĚLESNÁ AKTIVITA POMÁHÁ PROTI DUŠEVNÍM NEMOCEM Podle ředitelky amerického National Institute on Drug Abuse (NIDA) dr. Nory Volkow prospívá přiměřená tělesná aktivita tělesnému i duševnímu zdraví a může být užitečná v prevenci a léčbě návykových nemocí. Důvodem je podle ní mimo jiné i skutečnost, že se tak bezpečným způsobem zlepšuje nálada. Pokusy na zvířatech ukázaly, že pohyb zlepšuje cévní zásobení mozku a napomáhá vytváření spojů mezi nervovými buňkami v oblastech důležitých pro paměť. Navíc se přiměřenou fyzickou aktivitou zvyšuje odolnost vůči stresu - stres je při vzniku návykových nemocí rizikový faktor. Epidemiologické údaje z USA svědčí o tom, že dospívající, kteří se více věnovali fyzické aktivitě, se současně spíše vyhýbali psychoaktivním látkám. Toto zjištění je zajímavé, i když se nutně nemusí jednat o příčinnou souvislost (oba jevy, tedy fyzická aktivita i vyhýbání se drogám, mohou být způsobeny společnými ochrannými činiteli). Vlivu tělesné aktivity na mozek věnuje zmíněná výzkumná instituce soustavnou pozornost a bude v tom podle její ředitelky pokračovat i nadále. Je ale třeba upozornit, že se tyto poznatky týkají přiměřené tělesné aktivity v bezpečném prostředí, nikoliv vrcholového sportu nebo sportovních odvětví, která souvisejí se zneužíváním alkoholu nebo kde je častý doping. VLIV HLUKU NA PSYCHICKÉ ZDRAVÍ Nadměrný hluk s sebou nese značná zdravotní rizika. Zmiňují se rozlady, poruchy spánku, zhoršený školní prospěch u dětí, nelze vyloučit ani negativní vliv hluku na imunitu (Passchier-Vermeer a spol., 2000). Hluk v blízkosti letišť vedl u dětí, které tam žily, k horšímu chápání psaného textu a k nepohodě. U posluchačů některých druhů hlasité hudby se také relativně častěji vyskytuje zneužívání alkoholu a jiných drog. Kromě hluku se v tomto případě jistě uplatňují i jiné, např. sociální vlivy. Nepřekvapuje proto, že řada závislých pacientů má zneužívání psychoaktivních látek spojeno s určitými druhy hudby. Obvykle doporučujeme se takové hudbě vyhýbat, aby se předešlo vzniku bažení. Hluk na jednotkách intenzivní péče zvyšuje riziko chybných výkonů u zdravotníků a vede k podrážděnosti u pacientů. Niemann a spol. (2000) zjistili v důsledku hluku vyšší riziko depresí a migrén. NEDOSTATEK SPÁNKU A ZÁVISLÍ Existují doklady o tom, že spánková deprivace a subdeprivace zhoršují kognitivní funkce, k nimž patří pozornost či schopnost se rozhodovat. To s sebou nese rizika pro abstinenci, ale i např. v dopravě nebo v pracovním prostředí. Využívání některých postupů, jak zvládat bažení, vyžaduje přiměřenou schopnost vnímání sebe i situace a vybavení si vhodné techniky. To spánková deprivace nebo subdeprivace znesnadňují. Nedostatek spánku navíc může zvyšovat efekt intoxikace alkoholem a riziko srdečních arytmií („holiday heart syndrom“). Nepřekvapuje, že spánková deprivace vyvolává u závislých bažení po tabáku. Možným mechanismem by zde mohlo být i to, že kuřáci si navykli zahánět ospalost cigaretou. Dlouho se ví, že alkohol i některé jiné látky narušují REM fázi spánku. Co se týče léčby poruch spánku u závislých osob, je lépe se vyhnout hypnotikům, a to i těm, o kterých výrobci tvrdí, že jsou nenávyková. Velká část poruch spánku jde na vrub nepravidelnému způsobu života, a při abstinenci a zlepšení životního stylu se upraví i bez farmakoterapie. To se týká také závislých na budivých látkách, kteří mají rytmus bdění a spánku zvláště narušen. Závislé je třeba varovat před zaměstnáními, kde je trojsměnný provoz, protože ten spánkovou hygienu znesnadňuje. n

Celý článek

Příběhy v příběhu aneb Lidice

Marie Těthalová, 29.6.2011

Atentát na prominentního nacistu Reinharda Heydricha a snaha venkovských mládenců vytáhnout se před děvčaty. Nešťastná shoda okolností, která vedla k tragickému konci - vyhlazení Lidic.

Celý článek

Před 115 lety, 9. srpna 1896 se narodil švýcarský psycholog Jean Piaget

29.6.2011

8. července 1926 se narodila americká psychiatrička švýcarského původu Elisabeth Küblerová-Rossová. Zabývala se smrtí a umíráním a na rozsáhlém souboru pacientů (1969) zjistila, že procházejí pěti stadii vyrovnávání se s nemocí, která je ohrožuje na životě: popření, zlost, smlouvání, deprese, přijetí. Zemřela roku 2004 ve věku 78 let. Naše lékařka Olga Dostálová (1986) následně výzkumem stanovila podle reakcí na závažnou onkologickou diagnózu 8 typů pacientů, včetně psychoterapeutických doporučení. 20. července 1851 se ve Velkém Meziříčí narodil německý psychiatr Arnold Pick. Studoval ve Vídni a Berlíně, habilitoval se v Praze na Karlově univerzitě (1886). Studoval neuropsychiatrické poruchy, zvláště poruchy řeči. Objevil degenerativní onemocnění mozku označované jako Pickova nemoc. Byl autorem 350 publikací včetně učebnice patologie nervového systému. Zemřel v Praze roku 1924 ve věku 72 let. 11. srpna 1891 se narodil český psycholog a pedagog František Šeracký. Původně působil jako středoškolský profesor. Absolvoval studijní pobyty v Lipsku, Berlíně a Mnichově, roku 1921 se habilitoval a roku 1934 se stal řádným profesorem psychologie na FF UK. Českou psychologii obohatil v oblastech experimentální psychologie, psychotechniky, psychologie dítěte, vnímání, volby povolání. Zemřel roku 1942 ve věku 51 let. Vyrůstal v nepříliš harmonické rodině otce pedantického učitele a nábožensky založené matky, s vlastní chůvou. S ní měl příhodu, kterou v dospělosti vědecky zpracoval. Mnohokrát slýchal, že když mu byly dva roky, došlo k pokusu o jeho únos, kterému jeho statečná chůva zabránila. Piaget historce věřil, s oblibou ji vyprávěl a vylepšoval dalšími podrobnostmi. Když se zestárlá chůva přiznala, že si událost zcela vymyslela, věda byla obohacena o termín implantovaná vzpomínka. Piaget se od dětství zajímal o přírodu, zkoumal měkkýše, zkameněliny, ptáky. V deseti letech sepsal článek o svém pozorování bílého vrabce, aby udělal dojem na knihovníka přírodovědného muzea. Roku 1918 ukončil studia přírodních věd na Neuchatelské univerzitě. Poté odešel do Curychu, navštěvoval přednášky Carla Junga a Eugena Bleulera. Ve studiu psychologie pokračoval na Sorbonně. V Paříži se podílel na standardizaci testů T. Simona a A. Bineta, jejímž cílem bylo nalézt spolehlivý nástroj pro odhalení dětí vyžadujících zvláštní přístup ve škole. V té době bylo běžné provádět vědecká pozorování na vlastních dětech. Zatímco Alfred Binet založil svou teorii na pozorování dcer Madeleine a Alice, Piaget měl výhodu tří dětí, dcer Jacqueline a Lucienne a syna Laurenta. Intenzivně je sledoval od nejranějšího vývoje po rozvoj jazyka. Postupně přešel ke zkoumání dalších pařížských dětí, kladl jim otázky, nabízel k řešení hlavolamy. Inteligenci nepovažoval za důsledek zrání nervového systému, připisoval ji proměnám, které si v mysli vynucují postupně získávané životní zkušenosti. V první polovině 20. let působil jako ředitel Rousseauova institutu v Ženevě, poté jako profesor psychologie, sociologie a dějin přírodních věd na univerzitě v Neuchatelu. Až do začátku 70. let pak působil na univerzitách v Ženevě, Laussane a na pařížské Sorbonně. Od roku 1929 až do roku 1967 působil jako ředitel Mezinárodního úřadu pro vzdělávání se sídlem v Ženevě. Roku 1966 se účastnil mezinárodního psychologického kongresu v Moskvě. Zde přispěl k polemikám mezi kulturně-historickým pojetím vývoje osobnosti L. S. Vygotského, na němž stavěla sovětská psychologie, a jeho vlastním konstruktivistickým pojetím, podle kterého si každý člověk duševně vytváří svůj vnitřní svět. Mysl není zrcadlem okolního světa, ale funkcí, která tvoří svět, jak ho známe. Jean Piaget je považován za největšího dětského psychologa 20. století. O stopě, kterou zanechal, svědčí množství termínů, jimiž obohatil vývojovou psychologii: absolutismus, akomodace, artificianismus, asimilace, decentrace, genetická epistemologie, hierarchizace, konzervace, morální úsudek, negace, operace, schéma, stadia kognitivního vývoje. Zemřel roku 1980 ve věku 84 let.

Celý článek

V čem chybují noví manažeři?

29.6.2011

Mají teoretické znalosti, pověst výborných odborníků, i když dosud pracovali spíše samostatně. A tak je logické, že postoupí na post manažera. Chyby, jichž se dopouštějí noví manažeři, si jsou v mnohém podobné – vycházejí totiž z podobných chybných předpokladů.

Celý článek

Vědci, věštci a konec světa

Roman Pešek, 29.6.2011

Na internetu přibývají nejrůznější prorocké vize spojené mimo jiné s blížícím se rokem 2012. Nostradamus, Baba Vanga, Mayský kalendář… Věštby a proroctví pracují s různou mírou konkrétnosti a zpravidla vyznívají katastroficky. A poutají pozornost značného počtu lidí.

Celý článek

Psychoterapie, všímavost a cesta ke štěstí Malý exkurz do buddhistické psychologie

Veronika Nevolová, 29.6.2011

Všímavost (mindfulness) se stává stále populárnějším pojmem v psychologii, v psychoterapii, v businessu i v rámci každodenního života. Podle údajů z roku 2007 se v USA ke všímavosti hlásí 41 % terapeutů. Za oceánem existují knihy o všímavém vaření, všímavě se vychovávají děti, všímavě se hraje golf… Co to však je ona všímavost, jak nám pomáhá při zvládání každodenních situací, jak se dá rozvíjet, jak nás může činit šťastné?

Celý článek

Othellův syndrom aneb Patologická žárlivost

Radkin Honzák, 29.6.2011

Jana byla přeložena z jednotky intenzivní péče na psychiatrické oddělení po sebevražedném pokusu léky proti bolesti, které našla doma. Přijímací lékař hodnotil její jednání jako „volání o pomoc“. Sebevraždu neplánovala ani neměla přání definitivně zemřít, hrozilo však nebezpečí, že svůj skutek zopakuje. Šlo totiž o zoufalý čin v bezvýchodné situaci, navíc při rozvinuté depresi. Jana měla pocit, že se ocitla v pasti, která se v posledních šesti měsících stále více svírala. Jana se vdala ve dvaceti a její manžel byl téměř o třicet let starší. Představoval pro ni ideální kombinaci otcovské péče, která jí od dětství chyběla, a správného chlapa. Pracoval v jakési detektivní agentuře, když ho před pěti roky propustili od policie, „protože toho příliš mnoho věděl“, jak se často chlubil, zvlášť když se napil. Po roce však jako by přenesl svou agenturu domů, objektem jeho zájmu se stala Jana, kterou začal podezírat z nevěry a špehoval ji téměř na každém kroku. Objevoval se často nečekaně před jejím pracovištěm, zahlédla ho v supermarketu při nákupu a doma si počínal jako vyšetřovatel, který chce přesně znát všechny její kroky, minutu po minutě, kde byla, jak dlouho se tam zdržela, s kým mluvila, co mu řekla, kontroloval jí mobil i obsah kabelky… Došlo to tak daleko, že v doprovodu k výkřikům „tak se konečně přiznej“ přistoupily hrubé urážky a rány. V kritický den jí po takové scéně sebral telefon a klíče od bytu, zamknul ji doma a odešel do hospody. Když se vrátil, našel ji přiotrávenou.

Celý článek

Přijeď, zabiju tě!

Daniela Kramulová, 29.6.2011

Slovenský kanibal a oběti na internetu

Celý článek

Jak zařídit ordinaci?

Jindřich Urban, 29.6.2011

/Poradna/

Celý článek

1 2 
6666
Výroční konference Škola komunikace