5000
Psychowalkman Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > On-line archiv článků > Seznam vydání

Seznam vydání

Psychologie dnes

1/2012

Kulturní šok při studiu v zahraničí

Hana Hobzová a Jaroslava Otradovcová, 30.12.2011

Je mi dvaadvacet a před třemi měsíci jsem přijela na studijní pobyt do Atén. Byl to můj sen, ale nyní celé dny a noci propláču. Bydlím v krásné čtvrti a z pokoje vidím na Acropolis. Cestuji po místech z antických dějin, která jsou mojí vášní. Mohu navštěvovat zajímavé přednášky a kurzy, muzea, koupat se v průzračném moři, jezdit na výlety, protančit noc… Ale stýská se mi. Mám už mnoho známých, ale přesto se cítím sama. Jak tu celý rok vydržím? Nechci se vrátit, byla by to prohra. Co mám dělat? Helena

Celý článek

Kulturní šok při studiu v zahraničí

Biosenzory změří všechno

Eva Tomková, 30.12.2011

Chcete se stát nejlepšími golfisty světa? Chcete mít po ruce přístroj, který vám kdykoli vypočítá vaše duševní rozpoložení? Stroje, které změří všechno uvnitř lidského těla, jsou stále levnější a menší. Za pár let bude mít každý doma spánkovou laboratoř či měřič koncentrace. Zatím si svou technologickou budoucnost můžete vyzkoušet na hrách.

Celý článek

Biosenzory změří všechno

Extrémní sporty: Lákají hazardéry nebo novodobé hrdiny?

Eva Ječmínková, 30.12.2011

Smrt je v adrenalinových aktivitách nepřetržitým rizikem. I zkušení surfaři končí v několikametrových vlnách, stále častěji se objevují zprávy o freeriderech umírajících v lavinách. Co je motivuje hazardovat se zdravím i životem? Jsou extrémní sportovci neurotici bažící po adrenalinu stejně jako narkomané po své dávce, nedospělí jedinci bez pudu sebezáchovy, či vyzrálé osobnosti s vlastní životní fi lozofií?

Celý článek

Extrémní sporty: Lákají hazardéry nebo novodobé hrdiny?

Jak neutratit víc, než je třeba?

Eva Tomková, 30.12.2011

Svíčková na smetaně. Kokain. Sex. Hodina na rotopedu. Utrácení. To vše má společného jmenovatele – dopamin. „Začarovaný“ hormon, který nese vinu za prázdné bankovní účty. Utrácení je ale ještě mnohem složitější.

Celý článek

Jak neutratit víc, než je třeba?

Chvála doteků

Kateřina Rodná, 30.12.2011

Doteky jsou základní lidskou potřebou. Jejich nedostatek může vést k těžkým psychickým problémům. V naší převážně vizuálně orientované kultuře je význam taktilního vnímání stále ještě spíš opomíjenou popelkou. A to přesto, že jeho terapeutický vliv je známý ve všech kulturách, stejně jako ničivý vliv nedostatku tělesných kontaktů na člověka.

Celý článek

Chvála doteků

Psychologie dnes 1/2012

Daniela Kramulová, 30.12.2011

O umění odpouštět hovoříme s psychologem Jaro Křivohlavým. Proč se vás „peníze nedrží“? V tématu čísle se věnujeme psychickým souvislostem vztahu k penězům. Nezodpovědní hazardéři nebo novodobí hrdinové - hledejte s námi odpověď na otázku, kdo provozuje adrenalinové sporty. Biosenzory mohou měřit a vylaďovat aktivitu mozku ve sportu i při dětských hrách - čtěte v rubrice Věda. Zamýšlíme se nad rozličnými příčinami dětské agresivity, radíme, co (ne)dělat vkrizi, jak hledat zaměstnání. Nabízíme i humorné psychologické postřehy ze světa silnic v podání britského žurnalisty a tvůrce automobilistikého seriálu Top Gear Jeremy Clarksona, otázkám náročné psychické adaptace končíme seriál o studiu v zahraničí. Nabízíme nový seriálu o emocích, tentokrát o radosti. Dočtete se i o významu doteků na lidskou psychiku i o tom, jestli může psychoterapie nahradit léky.

Celý článek

Psychologie dnes 1/2012

V zimě přibývá infarktů

21.12.2011

Už v roce 1985 si lékaři uvědomili, že srdeční infarkty jsou častější v ranních hodinách či v pozdním odpoledni. Posléze se zjistilo, že jejich četnost se liší i v závislosti na dnech v týdnu či na sezoně. Počet srdečních příhod stoupá například v zimním období, zejména v prosinci a lednu, zvláště pak na severní polokouli. Je zajímavé, že podobné výsledky přinášely studie ze zemí s odlišnými klimatickými podmínkami. Dokonce se tento fenomén projevil i v zemích, kde nejsou v zimě žádné extrémní podmínky, jako například v Los Angeles či v Kuvajtu. V LA je rozmezí teplot během roku velmi malé, v Kuvajtu je zima dokonce nejpříjemnějším obdobím. Proč tedy kardiaci nejvíce trpí právě v zimě? Pravděpodobnou odpovědí je, že na nás působí samotná zima, a ne chladné počasí. Zimní období je totiž u člověka spojeno s řadou změn v chování, v množství a způsobu pohybu. Člověk se jinak stravuje, má i odlišný pitný režim. Mnohdy je zimní období doprovázeno zvýšeným stresem, psychiku ovlivňuje snížená doba slunečního svitu a kratší den, jež působí i na hormonální hladiny v těle. Na každoroční nárůst srdečních příhod kolem přelomu roku mají pravděpodobně vliv i předcházející svátky, jejichž přípravy jsou spojené s větším psychickým vypětím.

Celý článek

Novoroční předsevzetí

Jana Kárníková, 21.12.2011

Celý článek

Častý sex zlepšuje kvalitu spermií

21.12.2011

Každodenní sex, přesněji řečeno ejakulace, zlepšuje kvalitu mužských spermií a v době před ovulací partnerky tak zvyšuje šanci na otěhotnění. Pravidelná ejakulace totiž snižuje množství poškozené DNA, tedy genetické informace, kterou spermie předává budoucímu zárodku. Výzkum se 118 muži potvrdil, že při časté ejakulaci sice ubývá objem spermatu i množství spermií, zlepšuje se však jejich pohyblivost a kvalita. Vědci byli už dříve přesvědčeni, že pohlavní styk v době ovulace zajišťuje nejvyšší šanci na otěhotnění. Dosud však nebylo zcela jasné, jakou radu mají odborníci poskytnout mužům v období před ovulací jejich partnerky. Tedy zda je pohlavní styk v této době spíše výhodou, či nikoliv.

Celý článek

Co (ne)dělat v krizi?

Daniela Kramulová, 21.12.2011

Krize, ohrožení eurozóny, růst nezaměstnanosti, snižování životní úrovně. Zprávy útočící z médií zvyšují nejistotu a v ordinacích psychologů a psychiatrů přibývá pacientů. Mnozí z nich přicházejí poprvé. Mají strach z budoucnosti i z toho, že hodnoty, na nichž stavěli svůj dosavadní život, povážlivě ztrácejí na významu.

Celý článek

nešpor/n/oviny

Karel Nešpor, 21.12.2011

Některé psychoaktivní látky a diabetes

Celý článek

Cesta na Olymp

Stanislav Komárek, 21.12.2011

PODOTEKY STANISLAVA KOMÁRKA

Celý článek

Před 170 lety, 11. ledna 1842, se narodil americký lékař, psycholog a filozof William James

21.12.2011

James je považovaný za otce americké psychologie. Jeho dědeček William začátkem 19. století vydělal jmění na spekulacích s pozemky. Jamesův otec Henry James proto mohl trávit život bez starostí o výdělky, jako kultivovaný a poněkud podivínský teolog, věnující se netradiční výchově svých pěti dětí, z nichž William byl nejstarší. Možná díky otcově výchově byl William James později jako profesor na Harvardu schopen uvolnit mladému studentu E. L. Thorndikovi sklep svého domu pro jeho experimenty s kuřaty. James trpěl různými tělesnými potížemi psychického původu, což bylo patrně důvodem, proč si jako vystudovaný lékař (Harvard, 1868) nikdy neotevřel praxi a místo toho se raději věnoval vyučování anatomie a fyziologie. Od 80. let 19. století se začal věnovat teorii a výuce psychologie a filozofi e. Stal se kritikem asocianismu W. Wundta a zakladatelem funkcionalismu jako studia abstraktních obsahů vědomí zdůrazňujících účel a funkci psychických jevů. Tyto myšlenky se později odrazily v činnostní psychologii F. Brentana. Pro stálý tok procesů ve vědomí či na jeho prahu James vytvořil termín proud vědomí, jako subjektivní a většinou nesdělitelné prožívání, a ideomotorickou představu, jako popud schopný uvést organismus v pohyb bez volního úsilí. Do hloubky se zabýval lidskými předsudky, které definoval jako předpojatou názorovou strnulost, emočně nabitou avšak kriticky nezhodnocenou, a z ní plynoucí postoje přijímané jedincem nebo celou skupinou. Předsudky pak podle Jamese nezávisí na okamžité situaci, neopírají se o porozumění, což lapidárně vyjádřil větou: „Mnoho lidí se domnívá, že myslí, ač jenom nově řadí své předsudky.“ Značnou pozornost James věnoval studiu náboženství, které považoval za součást lidské existence, vývoje lidstva a podstaty světa. V tomto smyslu užívá pojem vesmírné vědomí. Své názory popsal v díle Druhy náboženské zkušenosti (1902). Roku 1887 vznikla Jamesova-Langova teorie (Lange byl švédský fyziolog a ke shodnému názoru došli oba autoři nezávisle na sobě), podle níž vzniku emoce předchází tělesná změna, jež je příčinou vzniku emoce. Nesmějeme se proto, že jsme veselí, ale jsme veselí proto, že se smějeme. Teorie byla překonána až roku 1928 principem homeostázy W. B. Cannona. Jisté rozčarování z možností proniknout do psychiky James vyjádřil v poslední větě svých Principů psychologie (1890): „Čím usilovněji se člověk snaží vysledovat skutečný průběh psychogeneze, ony kroky, jimiž jsme jako rasa získali své psychické vlastnosti, tím jasněji cítí ‚pomalu houstnoucí soumrak blízký naprosté noci‘.“ Tuto skepsi se mu částečně podařilo překonat až díky Pragmatismu (1907). Zemřel 26. srpna 1910 v americkém státě New Hampshire ve věku 68 let.

Celý článek

Milgramův test poslušnosti

(Dak), 21.12.2011

Proč:

Celý článek

Jak hledat zaměstnání?

Klára Antošová, 21.12.2011

V Evropě se čím dál více projevuje trend dlouhodobě nezaměstnaných mladých lidí. Absolventi řady vysokoškolských oborů i středoškoláci nemohou najít práci – proto se vyplatí přemýšlet o budoucím pracovním uplatnění hodně dopředu.

Celý článek

BIOSENZORY změří všechno

21.12.2011

Chcete se stát nejlepšími golfisty světa? Chcete mít po ruce přístroj, který vám kdykoli vypočítá vaše duševní rozpoložení? Stroje, které změří všechno uvnitř lidského těla, jsou stále levnější a menší. Za pár let bude mít každý doma spánkovou laboratoř či měřič koncentrace. Zatím si svou technologickou budoucnost můžete vyzkoušet na hrách.

Celý článek

Může psychoterapie nahradit léky?

Roman Pešek Rom, 21.12.2011

Někteří lidé odmítají psychofarmaka ze strachu, že je utlumí či změní, přestože by jejich psychickému zdraví pomohla. Jiní se naopak bojí léku vzdát, ač by byli schopni své problémy překonat s pomocí psychoterapie., Málokdy ovšem stojí otázka jen: bud, anebo.

Celý článek

Nesnáším davy lidí

(red), 21.12.2011

/ Poradna /

Celý článek

1 2 3 
6666
Výroční konference Škola komunikace