5000
Předplatné jako dárek Psychowalkman Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > On-line archiv článků > Seznam vydání

Seznam vydání

Psychologie dnes

7-8/2017

Úzkost zaslepuje

Zuzana Daňková, 27.6.2017

Celý článek

Goethe psychologem

George O. Krizek, 27.6.2017

Nikdo nepochybuje, že J. W. Goethe, autor slavného Fausta a mnoha dalších básní a románů, patří mezi největší básníky vůbec. Méně se už ale ví, že byl také nesmírně všímavý pozorovatel. V básni „Erlkönig“ (v českém překladu Jaromíra Erbena „Král duchů“) z roku 1782 se mu podařilo psychologicky velmi přesně, až kazuisticky popsat průběh dětského deliria, kterým se projevovaly v jeho době běžné infekční choroby. Geothe v básni vypráví, jak za větru a tmy jede na koni muž držící v náručí svého syna: „Ký pozdní to jezdec větrem a tmou?/Otec to s dítětem domů jedou;/synáčka milého v náručí má/a tiskne a hřeje a objímá!“ Dítě přitom pod vlivem deliria halucinuje „krále duchů“, který je líčen jako chlupatý čert s ohonem, mající na hlavě královskou korunu: „Mé dítě, což úzkostně tak se děsíš?/Tatíčku, což krále duchů nevidíš?/ Hle, krále se srstí a s korunou!“ Báseň nakonec vrcholí tím, že král duchů se zmocňuje dítěte a tak způsobuje jeho smrt: „Ach táto, tatíčku! Již po mně sahá, král duchů již v moci své mne má!/I hrůza jest otci a dává se v cval/ své úpící dítě v náručí jal;/přijíždí do dvorce v mysli traplivé/leč dítě v náručí již - neživé.“ Goethe zřejmě, aniž by to věděl, umně popsal vše, co k horečnatému deliriu patřilo, tedy halucinace vizuální, zvukové i hmatové (dítě vidí a slyší krále duchů, který se po něm sápe). Autorův článek na toto téma najdete v České a slovenské psychologii 2/2017.

Celý článek

Potřebujeme romány? pro ženy

red, 27.6.2017

Dnešní ženy jsou vzdělané, samostatné, chodí do práce stejně jako muži a často se stávají i jedinou „hlavou rodiny“ s dětmi. Jejich život je na hony vzdálený od naivních hospodyněk, které dříve hltaly červenou knihovnu. Přesto i dnes narazíme v některých knihovnách nebo knihkupectvích na regály s označením „čtení pro ženy“. Čím je specifické a proč je čtenářky vyhledávají, jsme se zeptali dvou známých spisovatelek, Ireny Obermannové a Báry Nesvadbové.

Celý článek

KVALITA ŽIVOTA DNEŠNÍHO DÍTĚTE

Pavla Koucká, 27.6.2017

Postřehy ze XVII. mezinárodního kongresu AIFREF*, Praha 18.-20. května 2017

Celý článek

Strach z lidí mi málem zničil život …

Eva Kubová www.psychohratky.com, 27.6.2017

Pan Jan (45 let) se svými dvěma metry výšky nepatří mezi drobečky. Jeho postava, přísný pohled a hluboký hlas už předem vyvolávají určitý respekt. Když ho potkáte, ani ve snu by vás nenapadlo, že tenhle „chlap jako hora“ by mohl být plachý a bojácný.

Celý článek

STÁRNUTÍ

27.6.2017

MICHELLE:

Celý článek

Pohřbený život

27.6.2017

Někdy i obyčejný školní úkol může změnit váš život. Joe Talbert měl na hodinu literatury sepsat životopis někoho neznámého. A rozhodl se pro Carla Iversona, umírajícího usvědčeného vraha. Během jejich rozhovorů Joeovi dojde, že byl Carl odsouzen neprávem, a rozhodne se jeho jméno očistit. Nemohl si však vybrat nic nebezpečnějšího než bojovat za očištění zahořklého starce, jehož kdysi odsoudili za hrůzný zločin.

Celý článek

Za zavřenými dveřmi

27.6.2017

Dokonalé manželství, nebo dokonalá lež? Páry, jako jsou Jack a Grace, musíte obdivovat, ať chcete nebo ne. On dobře vypadá a umí vydělat peníze, ona je elegantní a šarmantní. Skoro je vám líto, že se s ní nemůžete spřátelit a poznat ji o trochu víc. Oni dva jsou totiž pořád spolu. Taková láska! Pak si ale uvědomíte, že Grace nikdy nezvedne telefon, že nepřijímá žádná pozvání, pokud není pozván i její manžel. A jejich ložnice má zamřížované okno!

Celý článek

Čekání na Bojanglese

27.6.2017

„Nikdy jsem nepochopil proč, ale otec matce nikdy neříkal jedním jménem déle než dva dny po sobě. I když se jí některá jména omrzela dříve a jiná později, tenhle zvyk měla ráda.“ Příběh poněkud extravagantní rodiny vypráví chlapec, který objevil otcův deník, v němž zaznamenal, jak se bláznivě zamiloval do jeho matky. Do ženy milující tanec a zábavu, ale se sklony k šílenství. Humorný i dojemný příběh uchvátil nejprve Francii a nyní dobývá svět.

Celý článek

Příběhy z druhé strany pohovky

Marie Těthalová, 27.6.2017

Psychoterapie. Pro někoho velká neznámá. Pro jiného životní realita, ať už je na té či oné straně terapeutické pohovky. Základem každého psychoterapeutického setkání je rozhovor tvořící vztah, jenž mezi oběma aktéry postupně vzniká. Lillian Rubin byla známou americkou psychoterapeutkou a ve své knize Muž s nádherným hlasem poutavě popisuje setkávání s několika svými klienty. Nepřijetí sebe sama, pocit, že se vydáváme za někoho jiného, i tajnosti a lži, jimiž se kryjeme před druhými lidmi, to všechno ovšem neřešili jen její klienti. Lidé, kteří u ní prožili desítky i stovky hodin na pohovce, totiž přinášeli témata, jež se osobně dotýkala i jí samotné. Když mluvila s mladou ženou, která se chtěla vymanit z životního stylu Latinoameričanů, vybavovaly se jí její vlastní snahy o únik z života, který žila její rodina. „Zhluboka jsem se nadechla a s nadějí, že nezacházím příliš daleko, jsem jí pověděla pravdu:,Přemýšlela jsem o tom, jak moc se vaše zkušenosti podobají těm mým, a vzpomínala jsem, že jsem tehdy měla stejné pocity, jako vy máte teď.‘ Řekla jsem, že i já pocházím z imigrantské dělnické rodiny. Že podobně jako ona jsem měla velké problémy věřit si, když jsem se pustila do akademické kariéry. A že i když je to už mnohem snadnější, pořád mám někdy pocit, že podvádím a šidím lidi,“ vysvětluje Delfi ně, která toužila překročit stín své rodiny, kterou sice milovala, ale věděla, že má na víc. Muž, který před celým svým okolím a dokonce i před svou vlastní ženou tajil, že je černoch, což se mu dařilo jen díky tomu, že si do vínku přinesl gen, jenž způsobí, že černoch vypadá jako běloch, jí připomněl její vlastní snahy popřít svůj židovský původ. „A já? Nevěděl jsem, kdo nebo co jsem. Věděl jsem, že nejsem bílý, ale necítil jsem se černý. Bylo to jako žít v zemi nikoho. Mně nemusí nikdo vysvětlovat, kdo je člověk bez vlasti. To jsem byl já. Neměl jsem žádné místo, o kterém bych mohl prohlásit, že tam patřím, nikdy,“ vzpomíná Lillian na Richarda a jeho obtíže s vlastní identitou. A podobně na tom byla i s ostatními klienty, jejichž příběhy v knize popisuje. Nevystupovala jako nezaujatý pozorovatel, spíše naopak, do příběhů svých klientů vstupovala se svými zkušenostmi, dokázala s nimi hovořit o tom, co kdy prožívala a jak to zvládala. Mohlo by se zdát, že Muž s nádherným hlasem je knihou jen pro terapeuty a jejich klienty. To by ale byla mýlka. Kniha osloví všechny, koho zajímají lidské vztahy a životy. Možná jednotlivé příběhy dokonce otevřou cestu k našim vlastním zkušenostem, což vzhledem k vydařenému překladu, který knihu činí čtivou a pochopitelnou i pro laiky, nebude tak těžké. I když každý žijeme to své jedinečné, jsou si naše životy možná v něčem podobné. Úsilí o sebepřijetí a zvládnutí svých stínů může být díky příběhům druhých o něco snazší.

Celý článek

NETEČE VODA

27.6.2017

Právě jsem nastrouhal červenou řepu. Chtěl jsem si umýt začervenalé ruce a otočil kohoutkem. Kohoutek na mě zachrochtal. Voda netekla. O tom, jak zvládat emoce, jsem toho napsal hodně. Přišel čas něco z toho vyzkoušet. Mé nitro připomínalo sopku pět minut před výbuchem. Nádech do břicha a prodloužený výdech s opakováním mantry zafungovaly slušně. Uvědomil jsem si, že velká část lidstva by byla ráda, kdyby jim voda tekla alespoň občas. V Praze teče voda většinu času a já si dovoluji reptat! Zastyděl jsem se a poněkud se uklidnil. Pak jsem se vydal do supermarketu pro zásobu balené vody. Cestou jsem chtěl vyzkoušet, jak bude za této situace působit meditace milující laskavosti. Přát sobě a vodárnám, ať jsme šťastní, mi nepřipadalo úplně ideální. I popřál jsem sobě, abych byl osvícen a dokázal zachovat klid za všech okolností. Pak jsem popřál pracovníkům vodáren, ať jsou osvícení, protože jen osvícení lidé nedělají chyby. Při představě osvícených vodohospodářů jsem se začal pochichtávat. Zjevně to zafungovalo. Přišel jsem domů a otočil kohoutkem. Kohoutek opět zachrochtal. Pak z něj začala vytékat voda. Posuzováno zpětně, mnohé naše problémy jsou malicherné.

Celý článek

Hodnotící pohovory VS. Rozvojové rozhovory

27.6.2017

Personalisté a manažeři ve firmách i sociálních organizacích vedou se zaměstnanci tzv. hodnotící pohovory. Nově se hodnotící pohovory dostávají i do školství. Psychologové a kariéroví poradci vedou rozhovory s lidmi běžně.

Celý článek

NĚKOLIK SLOV PSYCHOLOGA

27.6.2017

Mgr. Ludmila Haňková, privátní poradenský psycholog, www.psycholog-poradce.eu

Celý článek

Člověk, to je věda

Zuzana Daňková, 27.6.2017

INTERNET

Celý článek

Politici bez dětí

Matyáš Zrno, 27.6.2017

Německá kancléřka Angela Merkelová, britská premiérka Theresa Mayová, francouzský prezident Emanuel Macron, šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, předsedové vlád Itálie, Nizozemska, Švédska a Lucemburska... Co ti všichni mají společného? Nemají děti.

Celý článek

Politické dystopie

Zuzana Daňková, 27.6.2017

SERIÁL

Celý článek

Otto Fenichel a psychická změna

Zuzana Daňková, 27.6.2017

AKCE

Celý článek

Můj život řídil anděl

MATYÁŠ ZRNO, 27.6.2017

Markéta Dohnalová (40) napsala dosud osm básnických sbírek a dvě autobiografické knihy. Přitom trpí paranoidní schizofrenií, má za sebou 22 hospitalizací, elektrošoky a bere trojkombinaci antipsychotik. Přesto nyní studuje druhou vysokou školu, pracuje v neziskové organizaci Práh, která pomáhá psychicky nemocným, píše a nedávno se stala i členkou České psychiatrické asociace.

Celý článek

 1 2 3 
6666
Výroční konference Škola komunikace