5000
Předplatné jako dárek Psychowalkman Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > On-line archiv článků > Seznam vydání

Seznam vydání

Psychologie dnes

11/2009

Psychologie dnes: Předplatné pod stromeček

Daniela Kramulová, 4.11.2009

Za celoroční předplatné časopisu Psychologie dnes můžete nyní získat jako dárek knihu nakladatelství Portál v hodnotě až 249 Kč.

Celý článek

Sexualita osob s mentálním postižením není tabu!

Dana Štěrbová, 4.11.2009

Postižení lidé nejsou asexuálními bytostmi, a poskytovatelé služeb by měli dokázat udržet rovnováhu mezi ochranou a bezpečím svých klientů a zachováním jejich práva na zdravý sexuální život. Klíčem je sexuální výchova.

Celý článek

Babička si nepamatuje, jak se jmenuju!

Daniela Kramulová, 4.11.2009

Alzheimerova choroba ovlivňuje paměť, úsudek i rozhodovací schopnosti, a tak máme často tendenci neklást na osoby s demencí raději žádné požadavky, domníváme se, že nemají zájem o sociální kontakt nebo že jim dokonce škodí. A v neposlední řadě chceme ušetřit pohledu na „smutné stáří“své děti – gerontologové však doporučují pravý opak.

Celý článek

Co se děje v mozku teenagerů?

Jaroslav Petr, 4.11.2009

Mozek pracuje teenagerům jinak než malým dětem nebo dospělým. Jde o dědictví z dávných dob lidské evoluce, kdy „mladická nerozvážnost“ přinášela teenagerům více dobrého než zlého.

Celý článek

Rozvod: Jak se podělíme o přátele?

Daniela Kramulová, 4.11.2009

Když se dva lidé rozcházejí, počítají s tím, že se musejí domluvit, jak budou pečovat o děti a jak si rozdělí majetek. V první chvíli je ani nenapadne, že se může změnit i vztah ke společným kamarádům a přístup k akcím, které po léta společně podnikali.

Celý článek

Etiketa není převlek na recepci, ale respekt k druhému

Daniela Kramulová, 4.11.2009

Kdo není schopen převzít odpovědnost za svoje slova a činy, nikdy nedospěl, říká Eliška Hašková Coolidge, Češka, která pracovala 28 let v Bílém domě ve službách pěti amerických prezidentů. Náš „politický píseček“ se podle ní dvacet let po sametové revoluci hemží dětmi, které křičí, pokud hned nedostanou to, co chtějí.

Celý článek

Umíme se bránit?

Lucie Hrdličková, 4.11.2009

Porozumět sebeobraně znamená se na čas věnovat studiu psychologie. Jedině tak pochopíme procesy, které se v našem mozku a těle odehrávají během střetu. Když poodhalíme mentalitu a myšlení útočníků a dozvíme se něco o způsobu, jakým si vybírají oběti a jak mohou odvést naši pozornost, budeme moci lépe předvídat možné komplikace. Pokud se navíc vyznáme v tom, co se odehrává v našem těle, budeme ušetřeni překvapení a budeme se moci věnovat řešení situace.

Celý článek

Psychologie dnes 11/2009

Daniela Kramulová, 4.11.2009

Víte, že nejpodstatnější roli v sebeobraně hraje psychika? V tématu čísla se dočtete, jak odhadnout útočníka, i to, jak rozpoznat obranné mechanismy, za něž se schovává naše ego. S Eliškou Haškovou Coolidge, která pracovala ve službách pěti amerických prezidentů, hovoříme o vztahu etiky a etikety i o dětských nemocech naší politické scény. Investujete do sebe, nebo do vztahu? A která taktika pomůže vytvořit šťastné partnerství? Odpovědi nabízíme v Partnerské abecedě. Pokud řešíte problém, jak se po rozvodu podělit o společné přátele, nalistujte rubriku Vztahy. Seznamte se s překvapivými výzkumy o tom, co se děje v mozku teenagerů anebo s výzkumy, které dokládají, že člověk se navzdory informacím a zkušenostem chová naprosto iracionálně. V rubrice Zdraví se dočtete o tom, proč lze prakticky každé onemocnění označit za psychosomatické, a můžete si zkontrolovat, jestli je vaše zapomínání ještě v normě nebo už signalizuje problém. Britský terapeut Morris Nitsun radí, jak pracovat s nenávistí v terapeutických skupinách, dalším často tabuizovaným tématem, které otvíráme, je sexualita osob s mentálním postižením.

Celý článek

756.jpg

Když se máma soudí s tátou

pak, 4.11.2009

Jak se vede dětem, jejichž rodiče se spolu soudí? Josef Pavlát a Marek Šusta z Psychiatrické kliniky 1. LF UK se to snažili zjistit rozborem 101 soudních posudků. U 18 % dětí byly shledány neurologické poruchy, u 11 % poruchy emoční, a to je rozhodně více než v běžné populaci. Dále se vyskytly poruchy hyperkinetické, poruchy psychického vývoje, poruchy chování, tiky… Pokud byly děti svědky násilí mezi rodiči, negativně to ovlivnilo nejen jejich psychický stav, ale i jejich adaptaci a psychobiologický vývoj. Originálním zjištěním autorské dvojice pak je, že horší je psychický stav dětí, jež jsou jedním rodičem proti druhému popouzeny, dále dětí, jež jsou svědky sporů mezi rodiči, a také těch dětí, jež jsou jednomu z rodičů odcizovány. Překvapivé pak není, že autoři shledali mezi rodiči mnoho akcentovaných, anomálních a psychopatických osobností. Pavlát a Šusta se domnívají, že soudní spor rodičů je až na výjimky neadaptivním jednáním, snahou řešit neuspokojivou situaci neadekvátním způsobem.

Celý článek

Homo irracionalis

Barbara Hansen Čechová, 4.11.2009

Myslíte si, že je člověk racionální bytost? Předpokládáte, že se jako lidstvo rozhodujeme v rámci možností vždy pro tu nejlepší variantu? Sondování příčin ekonomické krize ukázalo opak. Velký úspěch proto celosvětově slaví nový obor behaviorální ekonomie, která odhaluje skutečné způsoby lidského spotřebního chování. A klasickým ekonomickým modelům, které lidské rozhodování přirovnávaly k počítači, dává pěkně na frak.

Celý článek

Nebojte se v práci zasmát

4.11.2009

V posledních desetiletích panoval trend úspěšnosti za každou cenu. Lidé běželi horečnatý závod o co nejlepší výkon, povýšení nebo jiné pocty v profesním životě. A to na úkor všeho ostatního: rodiny, společenského i partnerského života, volného času apod. Dnes je mnohé jinak.

Celý článek

Když stůně „celý člověk“

Iva Adlerová, 4.11.2009

Psychosomatická medicína je pojem v posledních letech poměrně frekventovaný. I v tomto případě platí „už staří Řekové“. starořecký lékař Paracelsus tvrdil, že dobrý lékař by měl poznat, s jakou nemocí k němu člověk přichází, už podle toho, jaké vlivy na něho působí, jak on je prožívá a naopak – z tělesných projevů nemoci poznat další duševní a sociální souvislosti v životě nemocného člověka.

Celý článek

Babička si nepamatuje, jak se jmenuju!

Daniela Kramulová, 4.11.2009

Alzheimerova choroba ovlivňuje paměť, úsudek i rozhodovací schopnosti, a tak máme často tendenci neklást na osoby s demencí raději žádné požadavky, domníváme se, že nemají zájem o sociální kontakt nebo že jim dokonce škodí. A v neposlední řadě chceme ušetřit pohledu na „smutné stáří“své děti – gerontologové však doporučují pravý opak.

Celý článek

V terapeutických skupinách často vzniká nenávist

Pavla Koucká, 4.11.2009

I v rámci terapeutických skupin se objevují negativní emoce a snahy. Jednotliví členové si nejsou sympatičtí, závidí si, ponižují se, nenávidí. Známý britský psychoanalytik Morris Nitsun hovoří o antiskupinách. Zdaleka je však nevidí pouze negativně, ale spatřuje v nich i potenciál k růstu.

Celý článek

Komunita jako náhradní rodina

Lucie Hrdličková, 4.11.2009

Moderní společnost upřednostňuje seberozvoj a do pozadí utlačuje naše schopnosti sociálního vnímání. Nežijeme v komunitách založených na sdílení společného prostoru, o to častěji se tématem našich hovorů stávají vztahy, rodina, přátelé, případně duševní potíže, se kterými se setkáváme.

Celý článek

Jak mám přimět manžela, aby šel k lékaři?

Tomáš Novák, 4.11.2009

Můj manžel má už několik měsíců zdravotní problémy, ale nechce jít k lékaři. Nejspíš nemá chuť absolvovat různá vyšetření, určitě má taky strach (nejen z vyšetření, i z výsledku), ale nic z toho nepřizná. Svoje potíže slovně popírá a bagatelizuje. Poraďte mi, prosím, jak mu můžu pomoct, jak ho k tomu doktorovi dostat, když každá moje zmínka o tomhle tématu skončí hádkou? Marta B., Příbram Zdánlivě banální otázka skrývá velký, někdy dokonce neřešitelný problém. Před časem uveřejnila Čs. psychiatrie rozsudek Nejvyššího soudu. Týkal se muže, který donutil svoji ženu k léčbě v psychiatrické léčebně. Dáma evidentně duševně nemocná jej opakovaně udávala pro ilegální obchody s masem ze stád, v nichž bylo dobytče trpící nemocí šílených krav. Muže něco takového ani nenapadlo, ač byl řidičem v masokombinátu. Již tak značné kontroly po oznámení ještě zesílily. Soud se nevyjadřoval k pravdivosti udání. Jen potvrdil, že ony tři dny, které paní v léčebně strávila proti své vůli, byly neoprávněným příkořím. Pokud nejste zbaveni svéprávnosti nebo zcela bezprostředně a fatálně neohrožujete svůj život, nikdo vás k léčbě nutit nemůže. Traduje se, že muži jsou bolestíni považující nachlazení za chřipku s pravděpodobně smrtelným vývojem. Pozor, ne všichni a ne vždy! Někteří se cítí natolik „mocní“, že nesnesou roli nemocného. Jiní jsou natolik workoholiky, že nevydrží v lékařské čekárně marnit čas. V neposlední řadě se české zdravotní výchově podařilo vypěstovat u mnohých osob s hlubokým odporem k drogám fobii z užívání léků. Za těchto okolností lze doporučit měkké asertivní postupy. Tedy poprosit o laskavost – „buď tak hodný a udělej to pro mne“, sebeotevření se – „když podceňuješ zdravotní rizika a nejdeš k doktorovi, mám o tebe strach“. Podobně důsledně dle formulky „když děláš X v situaci Y, cítím se Z“. Žádné skryté výhrady či výhrůžky. Nejen asertivitou živ je člověk. Můžete též volit pokus o výměnu hodnot – „budeš-li se léčit, přestanu kouřit“. Možná je samozřejmě i manipulace. Zde například informovat jiné blízké osoby a požádat je o pomoc. Matka či dcera mnohdy dokáže víc než manželka. V každém případě dělejte to, co funguje, a nepokoušejte se mnohokrát opakovat to, co nefunguje. „Nefungujícím“ a směřujícím k hádce přidáte ke zdravotním obtížím jen stres, který stav zhoršuje. Dle malého prince jste zodpovědná za svou růži. Ne ovšem za dávno zletilého, tvrdohlavého a vůči vám poněkud negativistického manžela.

Celý článek

Sexualita osob s mentálním postižením není tabu!

Dana Štěrbová, 4.11.2009

Postižení lidé nejsou asexuálními bytostmi, a poskytovatelé služeb by měli dokázat udržet rovnováhu mezi ochranou a bezpečím svých klientů a zachováním jejich práva na zdravý sexuální život. Klíčem je sexuální výchova.

Celý článek

1 2 3 
6666
Výroční konference Škola komunikace