5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Červená kniha aneb Jak získat zpět svou duši

Červená kniha aneb Jak získat zpět svou duši

Datum: 3.11.2010 | Vydání: 11/2010

Ze sledování vlastních fanzatií a snů vytvořil Carl Gustav Jung slavnou Červenou knihu. „Zbytek života strávil pokusem přeložit její poselství do vědecké formy,“ říká Sonu Shamdasani, historik psychologie a editor Červené knihy, jež vyšla vloni, půl století po autorově smrti. V češtině vychází v nakladatelství Portál právě teď. Myslíte si, že by Jung dnes byl rád, když za svého života o vydání knihy příliš nestál, zeptali jsem se ho mimo jiné v exkluzivním rozhovoru pro náš časopis.

Červená kniha aneb Jak získat zpět svou duši

Vydání Jungovy Liber Novus neboli Červené knihy je událostí dlouho očekávanou všemi jungiány, psychology, historiky, ale též laickou veřejností. Bylo těžké přesvědčit Jungovy dědice, aby souhlasili s publikací? Co bylo nakonec rozhodující pro jejich souhlas?

Poprvé jsem začal jednat s dědici v roce 1997; oni nakonec souhlasili s publikací knihy až v roce 2000. V průběhu těch tří let jsem uspořádal pár přednášek, napsal několik zpráv a připravil komentovaný návrh jedné kapitoly. Až do té doby totiž nikdo se žijících členů rodiny vlastně knihu nestudoval, a až když jsem předložil svoje podněty k důkladnému posouzení, vyšlo najevo, že se nejedná o žádný intimní deník nebo blouznění šílence, ale o dílo, které tvořilo základ jeho pozdější teoretické práce. Záhy bylo jasné, že nejvhodnější formou publikace bude historická a vědecká edice. Prostě důvod, proč knihu nepublikovat, pominul.

Od prvních jednání až do uvedení anglického překladu na trh uplynulo 13 let. Proč to trvalo tak dlouho?

Naplno jsem začal pracovat na knize na konci roku 2000 a první návrh jsem dokončil na konci roku 2003. Co celý projekt skutečně zdržovalo, bylo vyjednávání s nakladateli a hledání toho pravého vydavatele, který by knihu vydal tak, aby to stálo za to. To se nakonec podařilo a jsem za to moc rád. Jak se však jednání postupně táhla, stále jsem pokračoval v korekcích, takže výsledkem je vlastně „třetí upravené vydání“.

Můžete ve stručnosti čtenářům Psychologie dnes říct, co je vlastně Červená kniha?

V zimě roku 1913 se Jung rozhodl, že ponechá volný průchod svým fantaziím a pečlivě zaznamená vše, co bude následovat. Později nazval tento proces aktivní imaginací a uvedl jej jako psychoterapeutickou metodu. Nejdříve zapsal tyto fantazie do svých Černých knih. Když propukla první světová válka, Jung začal považovat mnohé z fantazií za předpovedi těchto neblahých událostí. To ho vedlo k prvnímu návrhu rukopisu Liber Novus, ktery pozůstával se zápisků hlavních fantazií Černých knih spolu s vysvětlujícími komentáři a lyrickými výtvory.

Kapitoly Liber Novus jsou uspořádány zvláštním způsobem: začínají expozicí dramatických vizuálních fantazií, ve kterých Jungovo „Já“ potkavá množství figur v různých prostředích, kde s nimi konverzuje. Je konfrontováno s nenadálým průběhem událostí a šokujícími výpověďmi. Pak se snaží porozumět, co se vlastně stalo. To vede Junga k tomu, aby hledat odpovědi na řady vzájemně propojených otázek: aby porozuměl sám sobě, aby podnítil k vývoji různé složky své osobnosti a dokázal je integrovat; aby pochopil strukturu lidské psychiky obecně; aby pochopil vztah jedince k tehdejší společnosti a též vztah k obci zesnulých; aby pochopil psychologický a historický vliv křesťanství a stávající vývoj naboženství na Západě.

Formalismus a struktura, s níž je dílo vytvořené, se opravdu lišily od toho, co jsme všichni očekavali na základě fám, kterými bylo dílo opředeno.

Co byste označil za hlavní téma?

Hlavním tématem knihy je otázka, jak získat zpět vlastní duši a jak překonat tíhu duchovního odcizení. Toho dosáhne skrze zrození nového obrazu Boha (Imago Dei, pozn. V. Š.) ve své duši a vytvořením nového světonázoru v podobě psychologické a teologické kosmologie. Liber Novus představuje prototyp Jungovy koncepce procesu individuace, tedy univerzální formy psychologického vývoje jedince.

V Evropě v té době vládl duch kulturní a spirituální katastrofy, byla tu tedy nutnost přijít s něčím novým. Mnoho osobností tehdejší avantgardy bylo zapojeno do tohoto hledání a i Jungova práce se odvíjí v tomto kontextu.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 11/2010 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace