5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Dá se předejít avizovaným zločinům?

Dá se předejít avizovaným zločinům?

Autor: Ludmila Čírtková | Datum: 1.4.2010 | Vydání: 4/2010

Některé zločiny vyvolávají otázku, zda jim šlo předejít. Například nedávné dvojnásobné vraždě manželů Malhockých v Českých Budějovicích, jimž syn z ženina prvního manželství dlouhodobě vyhrožoval. Manželé se obrátili na policii s žádostí o ochranu – a neuspěli.

Dá se předejít avizovaným zločinům?

Zhruba před dvěma roky se na policii obracela mladá žena před tím, než byla zastřelena bývalým přítelem před jedním pražským nákupním centrem. Z nedávné minulosti lze zmínit kauzu napadeného psychiatra. Za průlomové je považováno soudní rozhodnutí v této věci, které potvrzuje, že stát chybil v tom, že jej neochránil před hrozbou, kterou představoval vyhrožující pacient.

Ze zahraničí lze mimo jiné odkázat na poslední školní tragédii ve Finsku. Policie vyslýchala budoucího pachatele den před střelbou ve škole. Pochybila? Přehlédla něco?

V roce 1999 zavraždil student gymnázia v Míšni svou učitelku. Studenti školy věděli, že ji nenávidí a chce ji zabít. Budoucí vrah se totiž se svým úmyslem vůbec netajil, naopak se jím vychloubal. V den vraždy cestou vlakem do školy mladistvý pachatel vyprávěl spolužákům, že má v batohu nůž. Kamarád mu měl říct: „Nedělej to, zkazíš si život.“ Někteří studenti s ním dokonce uzavřeli sázku, že čin nespáchá. Nikdo z nich neinformoval vedení školy. Čtvrt hodiny po zahájení výuky dějepisu vstoupil maskovaný pachatel do třídy a zaútočil na učitelku. „V tom okamžiku jsme nevěděli, jestli je to film, anebo realita,“ svěřili se později někteří šokovaní studenti psychologům.

Maďarská policie v únoru 2010 zadržela a obvinila z přípravy masové vraždy 22letého studenta. K činu se připravoval přes půl roku a chtěl zavraždit 22 náhodně vybraných lidí, protože sám prožil 22 zlých let. Několikrát vstoupil ozbrojen na univerzitu i do obchodního centra, ale v poslední chvíli střelbu odložil. Přípravou vraždy se student chlubil v kruhu svých přátel. Ti vyrozuměli policii. Ve svém blogu napsal, že po činu spáchá sebevraždu, aby se nedostal do rukou policie. Po svém zadržení se policistům doznal.

Smrtící avízo

Zmiňované případy ilustrují to, čemu se dnes říká avizovaný neboli předem oznámený zločin. Jeho podstata spočívá v tom, že budoucí pachatel se svými úmysly netají, deklaruje je ve svém okolí anebo přímo vyhrožuje budoucí oběti. V Míšni však okolí zřejmě na avizované zločiny nevěřilo. Studenti by asi sotva uzavírali morbidní sázky, kdyby hrozby budoucího vraha brali vážně. Přitom dostatečně pádným důvodem k informování vedení školy by byla nejen obava z naplnění hrozby, ale již samotné chování studenta, které lze považovat za krajně problematické.

Podceňování některých výhrůžek se opravdu nevyplácí. To je hlavní teze relativně nové expertní oblasti ve forenzní psychologii známé pod anglickým označením „threat assessment“. Podle expertů na posuzování hrozby je popírání existence avizovaných zločinů škodlivé. Odmítají i paušální degradování strachu z kriminality na hysterický symptom přecitlivělých obětí. (Haas 2004) V oblasti posuzování hrozeb a výhrůžek totiž neplatí přísloví: pes, který štěká, nekouše.

Jak vyhodnotit hrozbu

Avizované zločiny otevírají dvě základní a přitom zcela konkrétní otázky – a to problém predikce na straně jedné a problém prevence násilí na straně druhé.

Predikce násilí představuje ryze odborné (vědecké) téma. V podstatě jde o to, zda umíme fundovaně posoudit vážnost hrozby či výhrůžky a tím i správně označit potencionálně nebezpečné jedince. S určitou nadsázkou lze říci, že téma predikce násilí je ve forenzní psychologii hitem.

Začátkem března 2008 se ve švýcarském Lucernu konala první evropská konference na téma „Threat assessment“. (Čírtková 2008) Byla na ní ustanovena Evropská asociace profesionálů pro vyhodnocování hrozby. Téma žije bez ohledu na to, že v akademické psychologii stále trvají spory o předvídatelnosti lidského chování. Někteří teoretici upozorňují totiž na fakt, že lidské chování je v principu probabilistické (otevřené, komplexně podmíněné, organizované podle principů teorie chaosu atd.), a tudíž jen obtížně předvídatelné. Jakákoli prognóza je tedy jen výrazem určité míry pravděpodobnosti. Jistotu, že se určitý člověk dopustí určitého činu, však nemáme. Proti těmto skeptikům se staví názorový proud expertů, kteří jsou více spojeni s praxí. Podle nich nejde při predikci potencionálního násilí o prognózování konkrétního činu (kdy a jak se stane), nýbrž jde o kvalifikované, odborné určení rizik, která plynou z ohrožovatele a jeho implicitní či explicitní hrozby.

V  běžném životě se až překvapivě často neobejdeme bez prognóz ohledně lidského chování. Strážníci si všimli postavy stojící na zábradlí mostu. Okamžitě zhasli světla vozu, vypnuli motor a setrvačností dojeli až k postavě. Pak se k ženě opatrně přiblížili. Ta si jich sice všimla a chystala se skočit, ale jeden ze strážníků ji včas chytil za ruku a strhl zpět. (Zpráva z tisku)

V uvedeném příkladu tedy strážníci vyhodnotili dostupné informace a učinili prognostický soud o tom, že žena má suicidální úmysly. To jim umožnilo včas a správně zareagovat. Je samozřejmé, že prognózování lidského chování nebývá vždy tak transparentní a jednoduché. Soudci vstupují na tenký led predikce lidského chování, například když zvažují, zda uvěří slibům obviněného, že neprchne, že nebude pokračovat v trestné činnosti, a vazbu na něj neuvalí. Obdobně je tomu při rozhodování o podmínečném propuštění, neboť jedním z předpokladů je, že odsouzený se na svobodě bude chovat slušně. I tady se uplatňuje určitá predikce chování do bližší či vzdálenější budoucnosti.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 4/2010
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace