5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Jedna dovolená už nestačí - Češi si chtějí užívat volno častěji a ne vždy s rodinou

Jedna dovolená už nestačí - Češi si chtějí užívat volno častěji a ne vždy s rodinou

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 30.6.2010 | Vydání: 7-8/2010

V posledních patnácti letech se dovolenkové trendy v Česku mění – když se v médiích objevují zprávy, že Češi jezdí častěji na kratší dovolené než dřív, zpravidla se dávají do souvislosti s tím, že lidé jsou v horší finanční situaci a šetří. Podle Tomia Okamury, viceprezidenta Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, je vysvětlení složitější a svědčí o tom, že jsme na tom naopak lépe.

Jedna dovolená už nestačí - češi si chtějí užívat volno častěji a ne vždy s rodinou

Ve vyspělých zemích, zejména původní patnáctky EU, se trendy v cestování poněkud liší od způsobu, jakým cestují Češi. Ze statistických údajů národních turistických centrál vyplývá, že například v Německu převažují krátké výjezdy do zahraničí (tj. do tří přenocování) nad dlouhodobými pobyty (čtyři a více přenocování). Znamená to, že Němci jsou zvyklí jezdit na jednu dovolenou v trvání zhruba 7–10 dní, vícekrát do roka si ale dopřejí různé zahraniční výlety, například formou prodlouženého víkendu. Podle statistik Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Češi naopak jezdí častěji na dovolenou, krátkodobých výjezdů je oproti dovoleným méně.

„To je v podstatě ukazatel životní úrovně,“ komentuje situaci viceprezident AČCKA Tomio Okamura. „V devadesátých letech byli Češi schopni ušetřit maximálně na jeden výjezd ročně – nejčastěji na dovolenou v Chorvatku, kam vyjížděli na týden či dva a vezli si prakticky všechny zásoby s sebou. V současné době jezdí na dovolenou, která je o něco kratší, řekněme 7–10 dnů, ale k tomu si přidají ještě zimní pobyt na tuzemských nebo zahraničních horách anebo eurovíkend v některé z oblíbených destinací, jako Paříž, Řím, Londýn či Barcelona, případně si zajedou do maďarských lázní, na dva dny do Vídně na zajímavou výstavu. Řekl bych, že jsme zhruba v té fázi, v jaké byly státy původní evropské patnáctky v době, když se začaly rozvíjet. V Německu jsou výdělky průměrně třikrát vyšší než v Česku – a tomuto poměru více méně odpovídá i chování v oblasti cestovního ruchu.“

Zatímco na dovolené vyjíždí zpravidla celá rodina, u krátkodobých pobytů se mnohdy objevuje opačný trend – často slouží k uspokojení individuálních zájmů. Na zájezd po evropských galeriích jede ten člen rodiny, kterého výtvarné umění skutečně zajímá, kamarádky spolu jezdí na pár dní cvičit k moři, cesta na maďarskou Velkou cenu Formule 1 bývá mužskou záležitostí. Podobné akce nelze interpretovat jen jako nedostatek financí na cestování ve dvou, ale i jako projev respektu k zájmům druhého, případně jako jistou formu ocenění jeho vkladu do společného soužití. „Koupil jsem manželce čtyřdenní zájezd do Paříže, s kamarádkou si to užije víc než se mnou. Já půjdu radši na chatě na ryby,“ komentuje své rozhodnutí čtyřicetiletý Jaroslav – a dodává, že radost mají úplně všichni, včetně sedmnáctiletých dvojčat, která se těší na volný byt.

Dalším jednoznačným trendem posledních let je nárůst nákupu dovolených po internetu – v této oblasti vedou Američané, kteří si takto zajišťují dovolenou ze 40 %, Češi si koupí po internetu čtvrtinu zájezdů. Využívají přitom všech výhod vyhledávání včetně destinačních či cenových filtrů, možností prohlédnout si fotografie, dívají se na fotografické mapy (Google Earth) a hledají zkušenosti turistů, kteří navštívili nejen vybranou lokalitu, ale přímo zvolený penzion či hotel.

Konec paštikářů, Češi chtějí zážitky

V dovolenkovém chování Čechů se ale objevují i další změny, které potvrzují celosvětový trend, že s rostoucí životní úrovní roste i důraz, jaký lidé kladou na individualizaci dovolené. Mladí lidé, nekonformně založení jedinci či lidé se specifickými zájmy tíhnou prakticky za jakýchkoli podmínek k individuálním způsobům trávení dovolené. Zatímco dříve jezdili nejčastěji pod širák do Českého ráje, přecházeli slovenské hory a přespávali v salaších, dnes na vlastní pěst vyjíždějí na Zakarpatskou Ukrajinu, do rumunských hor, ale i do Turecka, Maroka nebo s báglem na zádech cestují po Norsku.

O pestrý, individuální program a netradiční zážitky však mají zájem i lidé, kteří vyjíždějí na klasickou dovolenou se zázemím cestovní kanceláře. „V posledních letech je patrný obrovský nárůst příplatků na výlety, například v Egyptě k pyramidám. Lidé mají zájem o šnorchlování, potápění, o pronájem lodě nebo jachty, půjčují si v místě pobytu kola, skútry i auta. Dnes se český delegát běžně setkává s dotazy na zajímavé restaurace s typickými specialitami – to dříve vůbec nebylo na pořadu dne, protože na večeři v restauraci český turista neměl. V letoviscích už běžně pracují čeští animátoři, protože si rodiče chtějí připlatit za to, že jejich dítě někdo zabaví a oni si mohou udělat vlastní program,“ vyjmenovává trendy posledních let Okamura. Běžnější jsou i příplatky za pokoj s výhledem na moře, do nějž bychom dříve také neinvestovali.

Dlouhodobě se mění i zájem o destinace ve prospěch vzdálenějšího Středomoří, kam je výhodnější cestovat letecky, oproti Chorvatsku a severní Itálii, do nichž se český turista často dopravuje po vlastní ose. „V posledních dvou letech se v důsledku krize sice znovu zvýšil zájem o tyto bližší destinace, ale je to jen přechodný jev,“ domnívá se Okamura.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 7-8/2010
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace