5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Kdo nespí, tloustne a zapomíná

Kdo nespí, tloustne a zapomíná

Autor: Kateřina Rodná | Datum: 29.9.2011 | Vydání: 10/2011

Pro mnoho z nás je spánek něčím, o čem se nepřemýšlí, pro jiné doba, která by se dala strávit daleko zábavnějšími věcmi. Ale to je omyl – špatný nebo krátký spánek nám dokáže vydatně znepříjemnit život.

Kdo nespí, tloustne a zapomíná

Jak jste se dnes vyspali? Doufejme, že dobře a probudili jste se svěží, čilí a plní optimismu. Protože tak by to mělo být. Jenže pro mnohé z nás je představa takového radostného vstávání jako něco mezi pohádkou a pokusem o špatný vtip.

Nespavost je jedním z velkých problémů, které souvisí s naším hektickým a neuspořádaným životním stylem. Může se projevovat různě – pomalým, příliš dlouhým usínáním (ono pověstné počítání oveček, kdy dotyčný už napočítá množství ovcí odpovídající průměrnému stádu na australské farmě). Můžeme se v noci stále znovu probouzet a kontrolovat budík nebo ještě dlouho před rozedněním zoufale hypnotizovat strop, zatímco se nám hlavou honí starosti a dospat nedokážeme. Jindy prospíme celou noc, ale spánek není kvalitní a probouzíme se rozlámaní a vyčerpaní. Nedostatek spánku přitom má velký dopad na kvalitu našeho života, na naše zdraví, na naše vztahy s okolím i na výkony, které podáváme v zaměstnání nebo ve škole.

Podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN10) trpíme poruchou spánku, pokud se takové zhoršené usínání, časté probouzení (alespoň 3x za noc) nebo časné probouzení (alespoň o 30 minut dříve) u nás vyskytuje alespoň třikrát za týden, a to nejméně po dobu jednoho měsíce. Když nespíme pouze několik dní, jde o nespavost přechodnou (třeba krátce před maturitou). Pokud naše nevyspání trvá do čtyř týdnů, jde o krátkodobou nespavost. A jestliže naše trápení trvá déle než měsíc, trpíme chronickou nespavostí.

Za našimi problémy se spánkem se mohou skrývat různé příčiny. Můžeme trpět primární nespavostí, ale poruchy spánku se mohou pojit i s jinými zdravotními obtížemi – třeba s neurologickým onemocněním, kardiopulmonálním onemocněním nebo s bolestivými stavy.

Unavení hráči přeceňují zisk

Jestliže jste dlouho nespali, rozhodně se nepouštějte do žádných riskantních rozhodnutí. Spánková deprivace je to nejhorší, co se vám může přihodit, pokud budete nuceni zvažovat míru rizika a možného zisku. Pokud budete hodně nevyspalí, může to vést k nárůstu nepodloženého optimismu.

Je dobře známo, že nedostatek spánku a únava zhoršuje naši schopnost se rozhodovat. Obvykle ale máme za to, že za naše nepřesná rozhodnutí může v první řadě únava, ospalost, která má vliv na naši pozornost, a zhoršený výkon paměti. Jsme nepozorní a snadno zapomínáme, a proto nedokážeme efektivně integrovat, využít zpětné informace (feedback).

To je samozřejmě nezanedbatelná stránka věci, ale nevysvětluje všechno. Světlo do této otázky vnesly pokusy, které využívaly zobrazovací metody: pomocí funkční magnetické rezonance se vědci zblízka podívali na fungování mozku lidí, kteří dlouhou dobu nespali. Zaměřili se na různé oblasti mozku, spojené jednak s odhadováním pozitivního výsledku, jednak se zpracováním negativních výsledků.

Většina z pokusných osob měla tendenci nadhodnocovat možné zisky a podceňovat riziko ztráty (jednalo se o hazardní hru o peníze). Předchozí neprospaná noc vedla k nárůstu mozkové aktivity center spojených s odměnou, a zároveň ke snížení aktivity těch mozkových struktur, které se pojí s negativním dopadem rozhodování.

Spánková deprivace jednoduše zvyšuje naše optimistická očekávání a zároveň oslabuje naše vnímání hrozícího rizika, a to nemá žádnou souvislost s mírou naší bdělosti. I když se budeme snažit uměle potlačit únavu a zvýšit pozornost, třeba cvičením nebo popíjením stimulujících nápojů, na tento efekt to vliv mít nebude.

Nevyspalí a hyperaktivní?

Nedostatek spánku u dětí má také souvislost s jejich hyperaktivitou. Koneckonců je to něco, čeho si brzy všimnou rodiče malých dětí, které špatně usínají a často se budí. Čím jsou unavenější a „přetaženější“, tím zpravidla víc zlobí a uklidnit je a uspat bývá čím dál obtížnější. Začarovaný kruh únavy a neschopnosti si odpočinout je velký problém hlavně u těch nejmenších dětí.

Jacques Montpaisir, ředitel montrealského Centra pro poruchy spánku v nemocnici Sacre-Coeur, se na souvislost hyperaktivity a spánkové deprivace podíval zblízka. A výsledky, ke kterým se svým týmem dospěl, hovoří jasně: děti ve věku 2,5–6 let, které spí v průměru méně než deset hodin denně, trpí hyperaktivitou dvakrát častěji než děti s normálním spánkovým režimem.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 10/2011 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace