5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Magická síla šperků

Magická síla šperků

Autor: Kateřina Rodná | Datum: 1.3.2012 | Vydání: 3/2012

Šperky a ozdoby všeho druhu jsou staré jako lidstvo samo. I ty nejprimitivnější národy se zdobí, stejně jako to děláme my sami. Naše společnost se vyvíjí překotným tempem, ale ozdoby a šperky jsou konstantou, na kterou se můžeme spolehnout v jakékoliv době.

Magická síla šperků

Zdobí se členové snad všech společností, ať šperky, nebo třeba tetováním. Ať je to manažer nadnárodní společnosti, právník, pohybující se v džungli zákonů, nebo třeba jihoamerický indián žijící v pralese, jedno budou mít pravděpodobně společné – a to právě snahu se ozdobit. Dokonce i příslušníci afrických kmenů, kteří procházejí životem jen s tím nejnutnějším a prakticky nazí, jsou ochotni vydávat spoustu energie a přinášet velké oběti právě ve jménu zdobení se – náramky, náhrdelníky, nejrůznější kroužky do nosu nebo uší, ozdoby rtů…

Jak je to vlastně možné? Šperky jsou prostě jen věci, které nemají žádný praktický smysl. Nejsou k jídlu, nezaženou žízeň, nezahřejí nás, alespoň tedy jinak než pouze obrazně. Nemůžeme je použít jako nástroje ani na svou obranu. Ale přesto nás doprovázejí po staletí a tisíciletí dějinami a jsou dokonce – vedle zbraní – jedním z nejdůležitějších pramenů poznání nejstarších osudů lidstva a svědectvím vyvíjející se kultury. Kvůli šperkům se lidé někdy dokonce vzdávají i skutečně nezbytných věcí. Jsou ochotni podstupovat nebezpečí, kvůli šperkům byla ničena města a umírali a umírají lidé. Jak může mít něco tak zbytečného takový význam a tolik nás ovlivňovat?

Šperk jako znak lidské identity

Zdobili se už lidé v době kamenné. Tak například nejstarší nalezený perlový náhrdelník čekal na to, aby znovu spatřil světlo světa, celých 82 000 let v jedné marocké jeskyni, než ho tam objevili vědci z Oxfordu. Je to dvanáct perel, provrtaných uprostřed tak, aby se daly navlékat a nosit kolem krku. Ale ještě dříve, než lidé objevili krásu perel, se zdobili mušlemi. Nejstarší dochovaný řetízek z provrtaných mušlí je ještě daleko starší než ten perlový. Pochází z Alžírska a jeho stáří bylo určeno na 100 000 let. A musel být doopravdy cenný, když vezmeme v úvahu, že ho kdosi nosil v místě, vzdáleném od moře celých 200 km. To byla v době, o které je řeč, obrovská vzdálenost.

Antropologové považují výrobu ozdob za důležitý znak toho, jak je daná kultura moderní. Lidé, kteří se vědomě zdobí, jsou si totiž podle antropologů více vědomi vlastní identity: šperky slouží ke zdůraznění vlastního postavení, k sebeprezentaci, ke komunikaci s nadpřirozenou mocí.

Šperky, to je přece čistě ženská záležitost, myslíte si možná. Ale to je velký omyl. Stačí si vzpomenout třeba na kardinála Richelieua ze slavného románu Alexandera Dumase a jeho prsten s kamenem a mohutný zlatý řetěz, symboly jeho úřadu. O špercích králů a vysoce postavených osob nemluvě.

Samozřejmě je pravda, že šperky hrají pro ženy velkou roli. V některých kulturách jsou dodnes jakousi pojistkou do budoucnosti – jsou majetkem, který ženě zůstane po rozvodu nebo po manželově smrti. V tradičních kulturách se mužské bohatství posuzuje spíš než podle šperků podle toho, jaké vlastní zbraně, kolik má dobytka anebo kolik mu patří půdy. Přesto ale jsou to historicky právě muži, kteří nosili ty nejdražší a nejcennější šperky. Zmínění církevní hodnostáři, vládci, vysoce postavení šlechtici, ti všichni nosili nádherně zdobené předměty jako symbol svého postavení. A výjimečné místo na takovýchto ozdobných předmětech patří diamantu. Pojmenován podle řeckého „adamas“, tedy neporazitelný, je diamant jako nejtvrdší kámen na světě symbolem moci a síly.

Mnohé z významů šperků se dochovaly do dnešních dní, některé funkce však časem zanikly. Například význam pečetních prstenů s vyrytým symbolem svého majitele, který se namáčel do vosku a pečetila se jím korespondence a důležité dokumenty. Piráti zase investovali do zlatých náušnic nejen proto, aby demonstrovali svůj úspěch, ale v případě smrti měla zlatá náušnice nálezci těla uhradit náklady na křesťanský pohřeb.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 3/2012 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace