5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Nevěra: Co prožívá podváděný partner?

Nevěra: Co prožívá podváděný partner?

Autor: Laura Janáčková | Datum: 1.4.2010 | Vydání: 4/2010

Podle výzkumů sexuologů Weisse a Zvěřiny uvádí 64 % mužů a 46 % žen, že byli v průběhu manželství nevěrní. S  manželovou či manželčinou nevěrou je konfrontována značná část podváděných – a bez ohledu na to, jak moc se aktuálně cítí v manželství spokojení, či nespokojení, působí odhalení partnerovy nevěry vždycky jako psychický šok.

Nevěra: Co prožívá podváděný partner?

Věčně vtipkující Marek byl na pravidelném setkání s kamarády podivně zamlklý. A pil víc než obvykle. Teprve po několika panácích se svěřil, že jeho žena má milence a chce od něj po osmiletém vztahu odejít. „Mrcha nevděčná! Já se dřu, snažím se. Auto jsem jí koupil – a stejně je to málo…“ Vzpomněl si, jak mu jeho vlastní sestra včera nemilosrdně vmetla do tváře: „Já ti to říkala už dávno, pokud nezačneš Irenu respektovat jako člověka, odejde.“ „Všechny ženský jsou stejný, drží spolu,“ hučí Marek po dalším panáku. Ovládla ho sebelítost, najednou cítí nesmírnou únavu. Podle psycholožky Janáčkové nebude schopen ještě další řádku týdnů o celé situaci uvažovat racionálně, nahlédnout soužití s manželkou z jiného než vlastního úhlu pohledu.

Bez ohledu na to, jak moc se podváděný partner aktuálně cítí v manželství spokojený, či nespokojený, působí odhalení nevěry vždycky jako psychický šok. A provází ho další nepříjemné stavy vnitřního napětí, pocity nejistoty a ohrožení. Ty by se na první pohled mohly zdát příznačnější pro ženské prožívání, zejména pokud jsou v rodině děti, a žena v první chvíli spíš podvědomě tuší, než by si racionálně uvědomovala, že milenka ohrožuje stabilitu rodiny – pokud za ní manžel odejde, případně s ní založí novou rodinu, změní se život (a materiální podmínky) její i dětí dosti podstatným způsobem. Ale prožitek nejistoty a určitého ohrožení se podle Laury Janáčkové dotkne každého partnera, bez ohledu na pohlaví, věk či přítomnost nezletilých dětí – i kdyby nevěra narušila „jen“ pohodlí a zajetý zvyk, protože i těm může partner přikládat pozitivní hodnoty, i z nich může pramenit jeho pocit bezpečí a sebejistoty.

Vykolejení

„S kým jsem to léta žila? Jak jsem mu kdy mohla věřit?“ Renatin vztah k manželovi byl po celých patnáct let založen na důvěře. Oceňovala, že Petr si vždycky stál za svým názorem, že slib pro něj nikdy nebyl prázdnou frází. Byla přesvědčena, že stejně neměnný je i slib jeho manželské věrnosti, nikdy o tom nepochybovala – „její“ Petr už byl takový. Když zjistila, že už rok má milenku, její svět se zhroutil. Manželovu nevěru prožívá jako ohrožení hodnot, na kterých vystavěla svůj vztah. Je to nejhlubší zrada, která zpochybnila její vlastní sebepojetí. Podobně se cítí mnoho milujících žen poté, co objeví partnerovu nevěru. „Lhal mi vždycky, když říkal, že mě miluje? Odkdy mi tedy lhal?“ honí se jim hlavou. Přetvařoval se, když plánovali rodinnou dovolenou, když probírali další plány týkající se společné budoucnosti? Podle psycholožka Laury Janáčkové je pochopitelné, že ve chvílích hlubokého zklamání člověk neví, jak dál, zdá se mu, že už nebude moci nikomu věřit. A pochybuje sám o sobě – nevsadil na něco, co neexistuje? Nevěra, nespolehlivost, přetvářka je přece všude kolem, jak mohl být tak naivní a slepý?

Když člověk cítí, že cosi podstatného ztrácí, že se základy, na kterých stavěl, hroutí, nastupují obranné reakce, které svým způsobem odpovídají osobnostnímu založení i roli, jíž partner ve vztahu hrál. Typické je střídání nálad, submisivnější typy, lidé, kteří mají tendenci přebírat pocit viny za druhé, častěji propadají sebeobviňujícím a depresivním reakcím. Na pocit ohrožení lze reagovat i projevy nepřátelství, hostility, agrese. Člověk, který má problém vyjadřovat (nebo i sám sobě „dovolit“) emoce, může sklouznout k racionalizaci problému nebo k vytěsňování.

Bolest duše i těla

Krize vztahu, způsobená nevěrou, ať už má podobu otevřeného konfliktu, nebo více či méně utajovaného trápení, může podváděnému partnerovi způsobit emocionální problémy, které mnohdy není schopen sám přesně dešifrovat a zasadit do správných souvislostí. Vedle pocitů napětí a úzkosti či sebelítosti se psychické napětí může projevit nebývale prudkými změnami nálad, podrážděností, popudlivostí nebo zdánlivě nepochopitelným trápením se s věcmi, které v podstatě nejsou až tak důležité. Nejčastějším „ventilem“ psychické nepohody se stávají děti – jejich školní prospěch, zlobení a nepořádnost (i když se předmětem matčina hněvu mohou stát i takové drobnosti jako špatně srovnané boty v předsíni), lecčeho si všimnou i neinformovaní kolegové v zaměstnání.

Při tomto zahledění se do sebe a svých problémů může hovor s druhými lidmi ještě zvyšovat napětí (co o tom vědí, nechápou mě, mluví jen o hloupostech), takže se dotyčný spíše stáhne a omezí kontakty se spolupracovníky, sousedy, rodinou, kamarády, podle psycholožky Janáčkové se v této fázi častěji objevují i zvýšené starosti o vlastní zdravotní stav. Což ostatně není až tak překvapivé, protože psychické napětí se začne projevovat i somatickými potížemi, jako je nechutenství, nevolnost, svíravé bolesti břicha, bolesti hlavy a svalové napětí v oblasti zad. Někdy dotyčný vnímá, že mu srdce nepravidelně buší, že se mu hůř dýchá, jako by mu na hrudi ležel balvan. Laura Janáčková však upozorňuje i na další, na první pohled méně očekávané fyziologické reakce jako vyrážky, zvýšené padání vlasů, časté nucení na močení, nepravidelnosti v menstruačním cyklu nebo pokles sexuální touhy, případně impotence.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 4/2010
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace