5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Péči o duši jsme zanedbali

Péči o duši jsme zanedbali

Autor: Barbara Hansen Čechová | Datum: 1.4.2010 | Vydání: 4/2010

Tomáš Sedláček, raketová star mezi ekonomy, přirovnává s trochou ironie roli současných ekonomů k šamanům nebo vykladačům snů. Sám se do jisté míry takovým národním šamanem stal – dokázal přivolat velký zájem o historii ekonomického uvažování a nabídl alternativu, jak o problémech přítomnosti přemýšlet.

Péči o duši jsme zanedbali

Vaše kniha Ekonomie dobra a zla sklidila velký úspěch. Jak byste někomu, kdo ji nečetl, přiblížil její obsah?

Snažím se hledat ekonomii v mýtech a náboženství, tedy na docela nepravděpodobných místech. Baví mě odkrývat, že ekonomické myšlení tady existovalo daleko dříve, než vznikla ekonomie jako věda. A pak se naopak zpětně snažím hledat v moderní vědě prvky mýtu a náboženství. Dnešní vědci v podstatě říkají, čemu mají lidé věřit. Když si vezmete třeba takový Velký třesk – dobře se to poslouchá, imaginace pracuje. Opravdovému principu velkého třesku prý ale rozumí asi jen šest kvantových fyziků na světě, ostatní tomu prostě věří. Tím nechci říct, že by mezi vědou a náboženstvím nebyly žádné rozdíly. Jsou, ale obě instituce mají mnoho společného. Baví mě hledat moderní ekonomické myšlenky u Xenofana a zároveň se ptát ekonomů, proč máme věřit v neviditelnou ruku trhu. Kde pro ni vidí důkaz?

Jaký je rozdíl mezi dobrem, které je v názvu vaší knihy, a ekonomickým profitem?

To je dobrá otázka. Každá kultura si na ni odpovídá jinak; často se o tom v dějinách diskutovalo. Dobro se někdy vyplácí, někdy ne. V Bibli najdeme podivování, jak to, že slunce svítí na spravedlivého i nespravedlivého. Líbí se mi, co říkal Sokrates: Nikdy pro profit neobětuj dobro.

Zúčastňuji se setkání elity pražských podnikatelů a velice mě těší, jaká témata je v současnosti zajímají. Dneska jsme třeba probírali Aristotela. S tím by mě před pěti lety vyhodili, tehdy chtěli jen ekonomické statistiky.

Jeden z nich tam popisoval právě odpověď na tuto otázku. Říkal, že když cítí, že projekt má dobrou „energii“ – to byla jeho terminologie, tak mu přinese také profit. Když dělá něco dobře a srdcem, tak se to povede. Také jste možná četla rozhovor s Janem Hřebejkem v Reflexu, kde se ho ptají, jestli dělali nějaký z filmů kvůli profitu. A on odpovídá, že jednou se o to pokusili a byl to ten jejich největší propadák. A ty, které dělal pro zábavu, dopadly dobře.

Jaká je role současných ekonomů?

Naše role z nějakého zvláštního důvodu spočívá v tom, že máme předvídat budoucnost.

Kdy se začalo s ekonomickou prognózkou? Faraónův sen o sedmi pěkných, tlustých kravách a sedmi hubených byla vlastně první makroekonomická predikce. Zajímavé je, že úkolem NERVU bylo utišit ekonomickou bouři. Podobně měli šamané přivolávat déšť. Je zajímavé sledovat to propojení mezi státem a náboženstvím. Státy vykupují banky – používáme slovo vykoupení, které má jasný náboženský kontext.

Nakonec se vždy ukáže, že každé složité rozhodování je v posledku morální. Žádný ekonomický model vám nepomůže, musíte se rozhodnout morálně. Zde bych rád citoval Tomáše Halíka, který říká, že lidstvo nemůže morálně dělat všechno to, co může technicky. V současné době jsme kvůli důrazu na externí pokrok zanedbali péči o duši. Dlouho se v historii nic neměnilo, vybavení domácnosti bylo od Gilgameše do nějakého patnáctého století velmi podobné. Až tržní kapitalismus od 18. století umožnil lidem nebývalý blahobyt, vzrostlo naše externí bohatství. Do centra se dostali vědci, ekonomové a role kněží, těch, kteří pečovali o duši člověka, začala mizet.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 4/2010
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace