5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Přítele ihned, manžela do tří dnů… Jak fungují rychloseznamky?

Přítele ihned, manžela do tří dnů… Jak fungují rychloseznamky?

Autor: Kateřina Rodná | Datum: 2.5.2012 | Vydání: 5/2012

Máte pocit, že už vás to doma samotné nebaví? Nezapadáte mezi své spárované kamarády? Nechcete plýtvat časem na dlouhou korespondenci po internetu? Třeba je pro vás rychloseznamování to pravé…

Přítele ihned, manžela do tří dnů… Jak fungují rychloseznamky?

Začalo to vlastně úplně nevinně. Jako na jedinou neprovdanou v okolí na mě padl los a úkol zúčastnit se jednoho z rychloseznamovacích setkání, zvaného speed dating, neboli rychlé či bleskové rande, a podělit se o své zážitky. Zvědavá na to, jak vlastně taková rychloseznamovací setkání probíhají, jsem souhlasila.

Speed dating je jednou z poměrně populárních forem seznamování, především na západ od našich hranic. Jak přibývá nezadaných lidí, kteří si z nějakého důvodu obtížně hledají protějšky, seznamujeme se stále častěji prostřednictvím internetu. Ten je totiž, na rozdíl od partnerů, dostupný kdykoliv a kdekoliv.

Internet jen pro trpělivé?

Nejpopulárnější formou seznamování přes internet jsou samozřejmě servery, které umožňují vytvořit si vlastní profil s tolika podrobnostmi o sobě, kolik je nám libo (někdy jde o podrobnosti vskutku nečekaně intimní, jak jsem v rámci průzkumu zjistila), a také s požadavky na případného partnera. Kdo chce, může doplnit fotografií nebo vyplnit text inzerátu, který se s jeho profilem zobrazuje. Jinak si musí vystačit nadějí, že jeho profil hledající protějšky zaujme a někdo se ozve. Vlastní vyhledávání partnera je celkem jednoduché – pomocí filtrů můžete vybrat věk, vzdělání, výšku postavy, místo

bydliště… a pohlaví, samozřejmě. A pak už si jen dopisovat s potenciálním partnerem a doufat, že jestli se nakonec někde setkáte, přijde skutečně ten, jehož fotografie byla v profilu, že tato fotografie nebyla archivní a že poetické odpovědi za něj nepsala maminka či v případě ženy třeba kamarádka.

Rychlé rande funguje jinak. Odstraňuje virtuální předehru a rovnou vás uvrhne do reality. Probíhá zpravidla tak, že se v určený čas na určeném místě sejde stejný počet mužů-zájemců a žen-zájemkyň zhruba stejného věku. Ženy se posadí ke stolečkům, zatímco muži si k nim vždy na krátkou chvilku (třeba tři minuty, pět minut) přisednou, pokusí se vzájemně o sobě něco zjistit, a poté se zvednou a přejdou k dalšímu stolečku. Oba, tedy muž i žena, si potom nenápadně do připraveného formuláře poznamenají, zda se chtějí s dotyčnou/dotyčným znovu setkat, nebo ne. Když se tímto způsobem vystřídají u všech žen všichni muži, rande je u konce. Pořadatel už jen vybere rozdané papíry, porovná výsledky, a pokud se muž i žena shodnou v tom, že mají zájem se setkat, pošle jim mailovou adresu protějšku. Co bude dál, to už je jen na nich.

První dojem vyhrává

Pro ty, kdo nemají chuť nebo čas si zdlouhavě dopisovat, je rychlé seznamování vítanou alternativou. Má hned několik nesporných výhod: kromě toho, že odpadá nutnost prohledávat seznamky a studovat profily (mezi námi, jen málokterý je natolik originální, že zaujme na první pohled) a posílat neznámým lidem vlastní fotografie, měla by se trochu snížit i nervozita z prvního setkání. Při seznamování přes internet si totiž potenciální partneři vytvoří, ať chtějí nebo ne, už předem určitou představu o svém virtuálním protějšku, a na první rande jdou navíc s vědomím toho, že i protějšek si stačil s největší pravděpodobností vytvořit představu o nich. Už cestou na místo srazu vás možná přepadnou pochyby, zda dokážete zachovat vysoký standard jiskřivého vtipu, kterým se vyznačovaly vaše mailové odpovědi, nebo jestli přece jen nebyla chyba posílat jen ty skutečně lichotivé fotografie z letní dovolené, když ve skutečnosti už máte o pět kilo navíc a pod očima kruhy z nevyspání.

Kromě toho se může snadno stát, že viděn na živo vás partner/partnerka zdaleka nezaujme tak, jak jste čekali. Přesto je ale zdvořilé pobýt s ním/ní delší dobu a vést konverzaci, jakkoliv je nudná a nezáživná. A když setkání nedopadne podle vašich představ a rozhodně nestojíte o další, čeká na vás ještě nepříjemný úkol, totiž sdělit to nějak šetrně svému protějšku, který to tak třeba vůbec necítí. A to všechno ve chvíli, kdy už o sobě mnohé víte, kdy jste si s největší pravděpodobností dávno vyměnili telefonní čísla, nebo si dokonce řekli, kde bydlíte. Nemluvě o nutnosti konzumace velkého množství kávy a sodovky během jednoho dne, pokud si domluvíte víc takových schůzek najednou…

Na místě

S tímto vědomím se tedy přes internet objednávám na seznamovací akci jedné z nejznámějších rychloseznamek. Nejbližší termín, odpovídající mojí věkové kategorii, je už za dva dny. Proč ne, tím lépe, aspoň nebudu mít čas si to rozmyslet, říkám si. O dva dny později tedy mířím na své první rychloseznamování. S notnou dávkou zvědavosti, co mne tam čeká, a přiznám se, že s mírnou nervozitou. Přestože jsem považovala za samozřejmé, že se nenechám nijak vyvést z rovnováhy, před chvílí jsem si uvědomila, že jsem oblečení ve skříni vybírala neobvykle dlouho, z neznámého důvodu jsem si změnila barvu vlasů a dokonce jsem chvíli v zamyšlení postála nad lakem na nehty. Předpokládám, že nejsem sama.

Cestou metrem se přistihuji, že zkoumavým pohledem hodnotím spolucestující mého věku, kteří míří stejným směrem. Při vystupování mám celkem jasno: muž v dlouhém kabátě, který jde deset metrů přede mnou, má stejný cíl jako já. A stejně tak mladá žena, která se právě trochu nervózně rozhlíží a vstupuje do kavárny, ve které se rande koná. Následuji je. Rychle se zorientovat – šipka ukazuje po schodech dolů. Rozhlížím se kolem a s úlevou konstatuji, že mě nesledují žádné zvědavé pohledy štamgastů. Asi už si zvykli. Dole je příjemné tlumené osvětlení, které milostně skryje nedostatky. Dostávám přezdívku (podle květiny, prý je to tak jednodušší). „Kolegyně“, která přišla přede mnou, vyfasovala bleduli. Nadšená z toho není. Zdalipak může přezdívka ovlivnit výsledek? Vyfasovala jsem desky s tabulkou a přezdívkami partnerů, kam si zaznamenám, s kým bych se případně chtěla znovu setkat, a papír na poznámky. Sedám si ke stolečku s číslem a pročítám náměty ke konverzaci, které jsou také součástí „povinné výbavy“. Některé jsou vskutku inspirativní, třeba „Chodíte sem často?“ Jedna z přítomných dam stále studuje papíry před sebou a dělá si poznámky. Další dvě jsou očividně kamarádky. Vybírají si dva sousední stolečky a sedají si tak, aby na sebe viděly. Nejspíš potom zájemce pořádně rozeberou, říkám si. Dívka přede mnou vsadila na víno a odhalená ramena. Jak čekáme na zpozdivše se muže, začíná jí být trochu zima.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 5/2012 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace