5000
Předplatné jako dárek Psychowalkman Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > 38 dní bez jídla

38 dní bez jídla

Autor: Matyáš Zrno | Datum: 28.2.2017 | Vydání: 3/2017

Vít Šmilauer je mladým docentem na ČVUT, kde se věnuje víceúrovňovému výzkumu betonu. A nutno dodat, že ve svém oboru dosáhl světové proslulosti. Proslul ale i něčím jiným, alespoň mezi těmi, co ho znají. Vyléčil se z Crohnovy nemoci. Touto bolestivou – a v podstatě nevyléčitelnou – nemocí střev trpí 40 000 Čechů a jejich počet stále roste. Za posledních deset let skoro o padesát procent. Vít Šmilauer si ji vyléčil sám. Hladovkou.

38 dní bez jídla

Kdy jste se dozvěděl, že máte crohna?

V únoru 2008 se histologicky a kolonoskopií potvrdil zánět přechodu tenkého/tlustého střeva a konečníku. Symptomy se projevovaly již o několik let dříve od mírného krvácení konečníku po celkovou únavu. Diagnóza byl pro mě šok – znám svoji tetu, která s Crohnovou nemocí komplikovaně žije 40 let.

Jakou léčbu vám doporučil lékař?

Ihned nasadil protizánětlivé léky a monitoroval stav nemoci. Lékařům patří dík, neboť bez jejich péče a konvenční léčby bych zde již pravděpodobně nebyl. Vidina dalších desítek let únavy, komplikací a možných operací mě dovedla k přesvědčení, že se mám pustit do hledání dlouhodobého řešení namísto pouhého přežívání. Byly tu dvě výhody: relativní dostatek času na experimentování a rychlé posouzení úspěšnosti dle stavu konečníku. Stejně jako ve výzkumu betonu jsem byl přesvědčen, že ze sta metod minimálně jedna musí zabrat. A že je to tedy pouze otázka času. V roce 2008 jsem odjel na stáž na Northwestern University v USA a po večerech jsem chodil do univerzitní knihovny. Tam jsem pročítal staré i nové postupy léčby a alternativní metody. Najednou se ukázalo, že Crohnova nemoc je určitými metodami léčitelná – její raketový nástup začal až po druhé světové válce. Začal jsem testem snášenlivosti jednotlivých potravin, který trval dva měsíce. Následovala homeopatická léčba a bylinkové čaje. Eliminace mírně intolerantních potravin a homeopatie chorobu mírně zlepšily, ale stále to nebylo ono.

Rozhlížel jsem se po dalších alternativních metodách léčby. Nejbližší podobnou chorobou je rakovina, kde zásah musí probíhat rychle. Do ruky mi přišla kniha Rakovina, leukémie od R. Breusse, kde na osmi stranách popisuje svoji kúru a jeho poselství zní jasně: Nebojte se rakoviny. Breuss pracoval jako elektrikář a jeho jazyk mi je blízký – na nemoc se dívá z makroskopického pohledu a nehledá detailní příčiny. Tím jsem se rozhodl, že tuto kúru podstoupím. Má totiž blízko ke klasickému hladovění pouze o vodě.

Co říkal lékař na vaše rozhodnutí?

„Když tomu věříte, tak si kúru držte. V nejhorším vás zachráníme.“

Zajímavé. Obvykle lékaři tak tolerantní k alternativním metodám nebývají.

Co mají dělat? Přece mě nemůžou zbavit svéprávnosti za moje zdraví. V nejhorším si najdete spřízněného lékaře s podobnými názory.

A co na to říkala rodina?

Pouze můj švagr a manželka za mnou stáli. Ostatní byli striktně proti, bylo i několik hádek a prognózy zněly na pár dní života. Protože jsem se pevně vnitřně rozhodl kúru podstoupit, bral jsem to s nadhledem. Rok předtím jsem postavil tepelné čerpadlo a to mi také všichni říkali, že je to nesmysl a že to nelze. No, a běhá dodnes.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 3/2017 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Výroční konference Škola komunikace