5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Berdache - ani žena, ani muž

Berdache - ani žena, ani muž

Autor: Matěj Černý | Datum: 25.11.2005 | Vydání: 11/2005

V tradičních společnostech severoamerických indiánů byli berdache považováni za duchovní bytosti. Bílí lidé však nahradili respekt pohrdáním, a změnili tak jejich společenské postavení i spokojenost.

Západní, židovsko-křesťanská civilizace je často (především sama sebou) vnímána jako arbitr přirozeného a správného nahlížení na člověka a svět. Máme jasné, nicméně často značně omezené představy o tom, co je ,normální'. Vše ostatní je v lepším případě ,nenormální', v horším zavrženíhodné. Na otázku "Kolik existuje pohlaví?" odpovídáme jednoznačně: dvě. Ne všechny společnosti však s tímto závěrem souhlasí. Náš evropský, běžně akceptovaný pojem pohlaví je založený čistě na anatomické diferenci a je vlastně artefaktem sociálně rigidních sexuálních rolí. Na základě vlastního setkání se severoamerickými indiány bych rád pohovořil o jejich pohledu na genderové role, zejména na roli takzvaných berdache (čti berdaš), bytostí na hranici mezi mužem a ženou.

Berdache bychom mohli definovat jako morfologického muže neplnícího standardní sociální roli, muže s nemaskulinním charakterem (Williams, 1992). Tato osoba má jasně definovaný a akceptovaný sociální status, často založený na své "posvátné roli" v kmenové mytologii. Plní speciální ceremoniální funkce v mnohých kmenových náboženstvích a také důležité ekonomické role v rodině.

Postavení ve společnosti

Berdachismus je hojně rozšířen u indiánských kmenů obývajících oblasti okolo západních Velkých jezer, v severních a centrálních Velkých planinách, dále ve spodní části údolí Mississipi, na Floridě a v Karibiku v okolí jezera Great Basin, jakož i v západní Kanadě a na Aljašce. Z nějakého důvodu nebyli zaznamenáni na východě Severní Ameriky.

Výskyt berdache v populaci indiánů není (podle výzkumů antropologů Charlese Callendera a Lee Kochense) determinován sociální organizací konkrétní kultury. Pohled na tyto jedince se ovšem kmen od kmene liší (opět - aniž by to jakkoli souviselo se společenskou organizací). Například kmen Pimas pohlíží na Berdache jako na méněcenné, zatímco jejich bezprostřední sousedé jihozápadně od nich je plně respektují. Apači k berdache chovají negativní až nepřátelské pocity a postoje, zatímco jejich ,Athapaskanští bratranci' Navajové je téměř zbožšťují. Důvody k respektu nebo odmítání jsou zatím neznámé, avšak rozhodně provázané s mýtickými příběhy. Často je role berdache dána jednoduše tím, že Velký Duch není vnímán jako ,ani-žena-ani-muž', nýbrž kombinace obou. Podle Pimas jsou však berdache (wi-kovat) androgynní bytosti vzniklé zásahem čarodějnic. Navajové vyprávějí příběh pěti světů (viz rámeček). Často je berdache na základě mýtu připisována magická a nadpřirozená moc, na jejímž základě jsou vnímáni jako vysoce duchovní bytosti, šamani, lidé, kteří ,vědí', ve kterých se spojuje ženský a mužský princip. Například na Severních planinách se traduje mýtus o válečníkovi, který se pokusil donutit berdache nenosit ženské šaty. Berdache si ze svého neustoupil a válečník ho střelil šípem. Berdache okamžitě zmizel a zbyla po něm jenom hromada kamení se zabodnutým šípem. Od té doby se žádný rozumný člověk nepokusí ublížit berdache.

Tendence stát se berdache se u dětí domorodých kmenů projevují poměrně brzy. Bývá to mezi devátým a dvanáctým rokem, v době, kdy přicházejí do puberty, kdy se dostavuje iniciace funkcí jejich sexuality. Většina kmenů provádí veřejný ceremoniál jako akt uznání sociálního statusu berdache. Šaman kmene Mohave popisuje tento obřad následovně: "Když je dítěti okolo deseti let, jeho příbuzní si začínají povídat o jeho zvláštním chování. Někteří z nich jsou nespokojeni, ale ti chytřejší začínají připravovat ceremoniál. Připravují ho, aniž by o tom chlapec věděl, aby ceremoniál byl iniciací a také testem jeho opravdové inklinace. V den ceremoniálu je chlapec uveden do kruhu tvořeného členy kmene, kde je vystaven veřejnému pohledu. Zpěvák schovaný za davem začne zpívat písně a chlapec se přidá a zpívá tak, jak to dělají ženy. Pokud není berdache (alyha), odmítne tančit, ale pokud jím je, jde píseň přímo do jeho srdce a roztančí ho. Prostě tomu nemůže zabránit. Po čtyřech písních je prohlášen za berdache, umyt a oblečen jako žena. Pak dostane nové jméno a znovu tančí v kruhu." Tento rituál je kromě řešení chlapcovy nerozhodnosti veřejným uznáním jeho sociálního statusu. Některé kmeny (například Oglala lakota) přitom věří, že pokud by berdache nepřijal svou roli, stalo by se něco velmi zlého jemu nebo jeho rodině, kmenu. Tato víra bezpečně odradí rodiče od snahy měnit dítě, které se začíná chovat jako berdache (toto ovšem v poslední době již tak zcela neplatí).

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č.11


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace