5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Bioetika: Moderní bohové jsou bezradní

Bioetika: Moderní bohové jsou bezradní

Autor: Nikola Hořejš | Datum: 27.2.2015 | Vydání: 3/2015

O záchraně života a nové léčbě stále častěji rozhoduje neznámý obor: bioetika. Ačkoliv počet bioetiků závratně roste, podle kritiků jsou často bezradní.

Bioetika: Moderní bohové jsou bezradní

Bylo to těžké rozhodnutí i pro otrlé doktory z organizace Lékaři bez hranic, kteří působí v první linii krizových oblastí. Jejich pacientem byl lékař, nejznámější africký specialista na krvácivé horečky, obětavý hrdina. Smrtícím virem Ebola se během letních měsíců nakazil v epicentru epidemie, v lokální nemocnici v Sierra Leone. Jeho kolegové z Lékařů bez hranic měli rozhodnout, zda devětatřicetiletý Umar Khan dostane nový experimentální lék, který byl náhodou v nemocnici k dispozici. Lék byl do té doby testován pouze na zvířatech a o jeho vedlejších účincích na člověka nebylo nic známo. Po náročné noci se skupina rozhodla, že nevyzkoušenou léčbu nenasadí. Umar Khan zanedlouho krvácivé horečce podlehl. Několik dní na to médii proběhla zpráva, že stejný lék pomohl zachránit dva zdravotnické pracovníky původem z USA.

Dramatické rozhodování v daleké zemi zní jako exotický příběh z dobrodružného filmu. Velmi podobná dilemata v jiných situacích lékaři a vědci musí vyřešit doslova každý den. Ať už jde o experimentální léčbu, drahé postupy, transplantace anebo důstojné umírání. Nové možnosti lékařské vědy přináší zpět filozofické otázky o životě a smrti, které v každodenním „zdravotnickém průmyslu“ jakoby nevnímáme. Tváříme se, že vše může věda rozhodnout odborně a podle pravidel. Množství otázek dalo vzniknout novému oboru. Zájem o něj roste v bohatých zemích rychleji než počet nových léků. Nazývá se bioetika a rozhoduje o věcech, které tradiční náboženství přenechávala bohům a jejich pozemským zástupcům – a rozdmýchává řadu kontroverzí. Kritici považují její rozhodování za bezradně nedostatečné.

Lidská laboratoř

Název bioetika přinesl pravděpodobně chemik Van Renselaer Potter v roce 1970. Zahrnuje jak lékařskou etiku, tak biotechnologie a další oblasti. I když zní trochu jako science fiction, otázky bioetiky se dotýkají každého bytostně. Provází člověka od narození, kdy se rozhoduje o záchraně novorozence, dědičných chorobách plodu, umělém oplodnění, testování léků pro děti… Doprovodí nás až ke smrti. Ať už jde o „přirozené“ důstojné či bezbolestné umírání (bez udržování při životě přístroji či „nadbytečnými“ zákroky), eutanazii (asistované ukončení života nebo jen tolerovanou sebevraždu) nebo záchranu života náročnou transplantací. Jen samotné transplantace přinášejí desítky takových otázek: mají být dárci orgánů finančně nebo jinak motivováni, když je jich nedostatek? Má být darování (od umírajícího při nehodě) dobrovolné, nebo automatické (s možností odmítnout)? Má být přísně dodržen pořadník čekatelů na transplantaci, nebo si mohou příbuzní vybrat, komu orgán poputuje? Na žádnou z nich není jednoznačná odpověď, kterou bychom mohli najít v učebnici nebo zákoně. Každá z nich přesahuje hranice medicíny, psychologie, filozofie i vědy. Každá z nich záleží na tom, jak život a smrt naše kultura vnímá a pojímá.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 3/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace