5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Bojíte se létat? Nejste sami!

Bojíte se létat? Nejste sami!

Autor: Jolana Síkelová | Datum: 5.3.2008 | Vydání: 3/2008

Všechno bylo v pořádku, než jsme nastoupili do letadla. Jakmile začaly letušky ukazovat záchranné vesty, přepadla mne úzkost, že se něco strašného stane. Let byl pro mne

Bezpečností opatření v letecké dopravě se zvyšují, obavy cestujících se však nezmenšují, naopak. Každý, kdo se profesionálně věnuje cestovnímu ruchu, se setkal s klienty, kteří se bojí létat. Někteří se před cestou ujišťují, že letadlo nespadne, jiní vyžadují reference na leteckou společnost, chtějí znát typ letounu, ptají se, zda jsou letadla pravidelně kontrolována a piloti dostatečně zkušení. Většina cestujících, kteří jsou i přes své obavy schopni nastoupit do letadla, si pomáhá skleničkou alkoholu či uklidňujícím práškem. Jiní na poslední chvíli dovolenou stornují.

Aviofobie patří k „moderním strachům“ a, ač to na první pohled není zřejmé, létat se bojí velká část lidské populace. Odhady se rozcházejí, z výzkumů ale vyplývá, že až 40% dospělé populace prožívá v letadlech určitou míru strachu. Přestože by člověk musel uletět přibližně 2 miliardy km, aby bylo pravděpodobné, že přijde kvůli pádu letadla o život, většina lidí si stále uchovává mylnou představu, že automobilová doprava je podstatně bezpečnější. Po teroristických útocích 11. září 2001, při nichž byla použita dopravní letadla, se však strach z létání již neposuzuje jako zcela iracionální. Před letem na dovolenou tak proti sobě stojí touha po objevování nových světů, ochutnávání exotických jídel, po výletech do vzdálených, turisticky nepoznamenaných míst a často téměř nepřekonatelný strach z létání.

To nezvládnu

Někteří lidé si jsou téměř jisti, že letadlo spadne a oni zemřou. Po první zkušenosti, byť ji v pořádku přežili, se plánování dalších letů snaží vyhnout. Prožívají takzvanou anticipační úzkost, tvoří si děsivé scénáře o potenciální katastrofě. Podstata jejich úzkosti spočívá v očekávání nepříjemného zážitku ohrožení, jemuž se snaží vyhýbat. K vyrovnání se se strachem si vytvoří vlastní mechanismus obranného postoje. Úzkost spojí s určitou situací, například se zážitkem turbulence, s letem v nepříznivém počasí. Tím je úzkost jasně definovaná a dá se jí jednoduše vyhnout tím, že létat přestanou.

Pokud v sobě takový člověk nenajde odvahu nastoupit do letadla, strach z opakované možnosti selhání či slabosti vede k pocitům, že létání není schopen vydržet. Následkem vyhýbavého chování mnozí trpí pocitem nedostatečnosti, výčitkami svědomí a ztráty sebevědomí. S každým letem, kterému se vyhnou, se upevňuje jejich přesvědčení, že situaci nezvládnou ani v budoucnu.

Během letu mají lidé trpící aviofobií tendenci interpretovat veškeré zvuky a pohyby letadla jako známku, že se děje „něco špatného“. Extrémně vnímaví jsou zejména na zvuky, které vydávají motory. Někdy cestujícímu stačí vysvětlit, že krátce po startu se sníží výkon motorů, a proto se změní jejich zvuk. Jiní cestující pečlivě pozorují výraz tváře letušek, který je má utvrdit v pocitu, že se nic neděje. Již při nástupu do letadla lze pozorovat projevy magického myšlení v podobě různých amuletů, talismanů, nastupování pravou nohou a dalších rituálů. Během letu sedí cestující tiše, aby nenarušili rovnováhu letadla, nebo se naopak chovají nápadně a dožadují se pozornosti palubního personálu.

Bojím se nejen létání…

Aviofobie je podle klasifikace DSM-IV řazena mezi takzvané specifické fobie, u nichž je vázán strach na konkrétní objekt nebo situaci. Přesto se stává, že člověk, který se bojí létat, trpí i některou z přidružených fobií. Komplikací na palubě může být klaustrofobie, strach z uzavřených prostor. Zvyšuje se zejména v menších a hlučnějších turbovrtulových letadlech ATR, lépe se cestující cítí ve velkých letadlech typu Boeing či Airbus.

Někdy je za klaustrofobii mylně považována úzkost fobie je velmi častý právě u aviofobiků a u osob trpících panickými atakami.

Ke strachu z nedostatku vzduchu (hypoxii) dochází často u cestujících, kterým uzavřený prostor letadla sice nevadí, ale bojí se poklesu tlaku v kabině a následného udušení. Pokud jsou instruováni, jak je letadlo vybavené (kyslíkové masky) a co v případě problémů dělat, obavy většinou odezní.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 3/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace