5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Buď prokrastinace, nebo smysluplný život

Buď prokrastinace, nebo smysluplný život

Autor: Mirek Návrat | Datum: 31.12.2013 | Vydání: 1/2014

Petr Ludwig je autorem knihy Konec prokrastinace – bestselleru, který se věnuje fenoménu chorobného odkládání úkolů a povinností. Jeho knihy se prodaly tisíce výtisků a nyní se překládá do dalších čtyř světových jazyků. V rozhovoru se s námi podělí i o některé psychologické aspekty prokrastinace.

Buď prokrastinace, nebo smysluplný život

Prokrastinací jsou prý nejvíce ohroženi kreativní a inteligentní lidé. Proč tomu tak je?

Inteligentní a tvůrčí člověk je kreativní i v rámci vymýšlení výmluv, a to hlavně sám před sebou. Vždy si najde ospravedlnění toho, proč ráno nevstat, proč nějaký úkol odložit, proč něco neřešit či proč si třeba pustit ještě jeden díl seriálu. Prokrastinace však dnes není jenom problém studentů. Začíná být čím dál tím větší problém i na pracovištích. Lidé odkládají odpovídání na nepříjemné e-maily, vyhýbají se rozsáhlým a složitým úkolům nebo si během práce občas odskočí na pár hodin na Facebook.

Jak se vám osobně daří s prokrastinací bojovat?

Nyní se mi s ní daří bojovat nejlépe, jak to kdy šlo. Což ale samozřejmě neznamená, že ta výhra nad prokrastinací je stoprocentní. Ono je to tak, že boj s prokrastinací je každodenní výzva. Když se člověk ráno probouzí, čekají na něj různá lákadla a on musí být neustále ostražitý. Když své úkoly a povinnosti týden neodkládáme, je možné, že osmý den na nás prokrastinace zase někde vyskočí. Nejvíce se děje za zavřenými dveřmi. Lidé u sebe musí najít sebekontrolu i ve chvíli, kdy se nikdo nedívá.

Nemůže být odložení určité povinnosti někdy přece jen příjemné?

Někteří lidé tvrdí, že když prokrastinují, vymyslí třeba nějaký kreativní nápad. Někdo zase říká, že prokrastinace je občas docela fajn, že si u ní člověk pěkně odpočine. Já jim na to odpovídám, že potom by se dalo říct, že je dobrá i chřipka. Když člověk leží v posteli a má chřipku, také občas vymyslí nějaký dobrý nápad. Ale asi tak jako nikdo nechce mít dobrovolně chřipku, tak nikdo nechce dobrovolně prokrastinovat, protože takové odkládání úkolů je z definice spojeno s negativními pocity – s výčitkami a pocitem selhání. Prokrastinace není lenost, protože líný člověk ani nic dělat nechce. Je s tím stavem spokojený. Kdežto prokrastinátor ví, co má dělat, ví, co chce dělat, ale nedokáže do toho sám sebe „dokopat“. Jedno staročeské přísloví dokonce říká: „Odklada horší než lenoch.“ Právě ten „odklada“, to je dnešní prokrastinátor. Stejně tak je třeba rozlišovat prokrastinaci a odpočinek. Sledování filmů po celém dni práce nemusí být prokrastinace, protože si u toho filmu odpočinu, ale když sleduju filmy místo práce celý den, mám potom pocity viny, výčitek a selhání, které se s prokrastinací pojí. Při odpočívání totiž získáváme novou energii. Při prokrastinaci ji naopak ztrácíme. Čím méně energie máme, tím větší je šance, že naše úkoly opět odložíme a znovu nic neuděláme.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 1/2014 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace