5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Čekám dítě s bratrancem. Bude postižené?

Čekám dítě s bratrancem. Bude postižené?

Autor: Anna Mészárosová | Datum: 2.5.2014 | Vydání: 5/2014

Na vztahy mezi pokrevně blízkými se díváme přinejmenším s podivem. Přesto manželské svazky mezi příbuznými nepatří do minulosti, mnohé z nich jsou legální, a dokonce ani z genetického hlediska nemusejí znamenat katastrofu.

Čekám dítě s bratrancem. Bude postižené?

Když se vezmou dva příbuzní, budou mít postižené děti. To je nejčastější obava, kvůli které se milostným vztahům mezi příbuznými bráníme. Chodí-li spolu bratranec a sestřenice, může dojít i k ostré roztržce v širší rodině, nebo dokonce k „vyloučení“ milenců z rodiny, jehož cílem je nejen dát najevo nesouhlas, ale především tímto tlakem dvojici rozklížit. Přesto je u nás takový sňatek legální a obavy o duševní či fyzické postižení potomků nejsou jednoznačně oprávněné. Vždyť spousta světových velikánů vzešla z manželství příbuzných.

Riziko: dědičné nemoci v rodině

Existuje, a v historii vždy existovala, řada příbuzenských sňatků, z nichž se rodily zdravé děti. Přesto v určité oblasti zvýšené riziko najdeme. Souvisí s existencí skrytých vrozených chorob. Taková choroba, odborně jí říkáme recesivní, se může projevit, jen když se v jednom těle objeví dvakrát. Tedy zdědí- li ji člověk od otce i od matky. A to se může stát právě u dětí příbuzných jedinců poněkud častěji. Vyskytla-li se v rodině nějaká vrozená choroba, bude se skrytě mezi příbuznými objevovat rozhodně častěji než ve zbytku populace. Riziko, že se sejdou dvě stejné vlohy pro jinak skrytou nemoc, je daleko pravděpodobnější u dětí pokrevně blízkých než u dětí úplně cizích jedinců. Tedy řečeno jinými slovy, když se vezmou dva příbuzní, neznamená to automaticky, že budou mít postižené děti, ale riziko, že se projeví skrytá dědičná choroba spojená třeba s mentálním postižením, je daleko vyšší.

Teoreticky se stejnou měrou zvyšuje i pravděpodobnost setkání kladných vloh, třeba talentu na hudbu, matematiku, sport. Podobné charakterové dovednosti sice nebývají tak dobře geneticky zmapovány jako různé vrozené choroby, jejich způsob dědičnosti neznáme dopodrobna. Ale něco na tom nejspíš bude, vždyť ze sňatku blízkých příbuzných pocházel třeba německý spisovatel Fridrich Schiller, se svou sestřenicí se oženil Charles Darwin a měli spolu krom dalších pěti dětí čtyři velmi úspěšné a vzdělané syny. Na druhou stranu James Moore, britský profesor historických věd, upozornil, že v rodině Charlese Darwina byly sňatky mezi bratranci a sestřenicemi Darwinovými a Wedgwoodovými běžné po několik generací – a v průběhu let se skutečně nápadně častěji u dětí z této rodiny objevovala předčasná úmrtí v raném věku a neplodnost v dospělosti. Známý je i příklad úzkých pokrevních svazků mezi Habsburky, kde se právě kvůli nim po generace udržovala psychická choroba.

Izolované populace v současném světě

Z historie víme, že příbuzenské vztahy z majetkových i mocenských důvodů byly podporované zejména ve šlechtických rodech. Ne každého ovšem hned napadne, že takové sňatky mohou být nevyhnutelné také z geografických důvodů. Časté bývaly například na vesnicích, kde se i třeba vzdálenější příbuzní brali v okruhu maximálně několika vesnic. Leckde tomu tak částečně bývá dodnes, i když při dnešní svobodné volbě partnera a migračních možnostech obyvatel se situace poměrně dost změnila.

V řadě jiných míst na světě ovšem tento trend přetrvává stále ve formě takzvaných populačních izolátů. Dodnes jsou z geografických důvodů izolované například některé ostrovní populace. Například ?landské souostroví mezi Finskem a Švédskem, kde žije necelých 30 000 obyvatel. Omezený rozsah a částečná izolovanost zde způsobily častější výskyt von Willebrandovy choroby, což je vrozená porucha krevní srážlivosti. Geneticky izolovanou populací je například i dnešní Island, zhruba čtvrt milionu Islanďanů jsou potomky malého počtu předků, populace je proto geneticky velmi málo variabilní. Nejinak je tomu i v Grónsku.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 5/2014 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace