5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Černá kočka přes cestu. Proč jsme i dnes pověrčiví?

Černá kočka přes cestu. Proč jsme i dnes pověrčiví?

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 30.9.2015 | Vydání: 10/2015

Děláte někdy „tfuj tfuj“ pro štěstí? Vykročíte vstříc významné události pravou nohou? Nebo si říkáte, že v dnešním světě takové směšné berličky nepotřebujeme? Nemylte se, i víra v sílu vědy může fungovat jako pověra…

Černá kočka přes cestu. Proč jsme i dnes pověrčiví?

Serena Williansová, světová tenisová jednička, nosí na turnaji vždycky jen jeden pár ponožek, Rafael Nadal má prý až dvacet různých pověrečných rituálů, kromě pověstných „tanečků“ před podáním musí mít například lahve s pitím otočené nálepkou vždy ke kurtu. Herci věří, že peníze nebo živé květiny na scéně přinášejí smůlu, řidiči z povolání mívají v kabině talisman, hráči v kasinu nedají dopustit na zaječí pacičku a piloti si prý před letem pro štěstí symbolicky poplivou knipl. Ale že by například chemik třikrát poklepal na kádinku, než se pustí do experimentu, o tom nejspíš ještě nikdo neslyšel.

Znamená to, že určité profese (nebo lidé určitého osobnostního nastavení, kteří k nim tíhnou) jsou náchylnější k pověrčivosti než jiní? Podle psychologa Dalibora Špoka jsou pověry a pověrečné praktiky spojené především s těmi profesemi, v nichž velká část úspěchu závisí na štěstí, na náhodě nebo na okolnostech, které neovlivníte (třeba jak se zachovají ostatní řidiči). „Druhým faktorem ale bude tradice, tedy dlouhodobost dané profese,“ uvažuje Dalibor Špok. „Řidič je vlastně následovníkem vozky a i ten měl možná svůj talisman. Herectví je zde minimálně od antiky. Oproti tomu v modernějších profesích typu dispečer nebo sekretářka se možná podobná tradice nestačila vytvořit. A třetí faktor je určitě sociální kontext. Mezi herci je pověrčivost v pořádku, u fyziků či chemiků se spíše nenosí a asi by mohla být společensky diskreditující.“ To ovšem vůbec nebrání tomu, aby vědec poklepal na stůl, když mluví o tom, že mu zdraví zatím slouží.

Pověrčivý přežije

Jsou pověry roztomilou součástí tradice, nebo pozůstatkem magického myšlení, které by mělo být vlastní jen přírodním národům a dětem, zatímco my, rozumní dospělí, už bychom měli dávno vědět, že jde jen o tmářské bludy?

„Určitě mají pověry mnoho společného s magickým myšlením,“ říká psycholog Špok. „Nesmíme se však dívat na magické myšlení jen jako na něco přežitého.“ Mnoho odborníků upozorňuje, že za pověrami stojí naše odvěká snaha nacházet souvislosti mezi různými jevy a ději, vysvětlit si s jejich pomocí to, čemu nerozumíme. A taky získat pocit, že můžeme chod událostí nějakým způsobem ovlivnit. Z evolučního pohledu se totiž ukazuje, že se jedná o vcelku užitečnou strategii. „Rozpoznávat v přírodě příčinné vztahy – mezi mrakem a bouří, mezi zvukem a útokem šelmy – je velmi účinné. Čím více klíčových vztahů dokážete rozpoznat, tím pravděpodobněji vy i vaše potomstvo přežije. Přitom matematicky výhodnější strategie je vytvářet raději mnoho kauzálních vztahů, z nichž ve skutečnosti je pravdivá jenom malá část, než si zapamatovat pouze souvislosti, které určitě fungují. Je lepší reagovat poplašeně nejen na zvuk šelmy, ale i na šelest větru a bublání vody, byť to není pro přežití důležité, než nereagovat na zvuk vůbec – a zahynout. Mozek tedy evolučně podporuje vznik těchto ‚slabých asociací‘. Vývojově bylo výhodné být spíše ‚pověrčivý‘ a opatrný, než čekat na vědecký důkaz,“ vysvětluje psycholog.

V civilizovaném světě sice působí představa tygra ukrytého v křoví poněkud anachronicky (byť poslední agenturní zprávy o útěku šelem ze ZOO do městských ulic jsou z června 2015, k události došlo při záplavách v Tbilisi). Sociolog Anthony Giddens však upozorňuje, že nejistota v životě moderní společnosti, která je živená trendem „domýšlivosti“, že všechno zvládneme sami a že jsme pány svých životů, zvyšuje v situacích, s nimiž si nevíme rady, sklony hledat způsob, jak si ulehčit rozhodování, získat víc jistoty a naděje na kladný výsledek. A to včetně víry v talismany, obecně známé pověry a osobní rituály.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 10/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace