5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > České Vánoce, zvyky a tradice dneška

České Vánoce, zvyky a tradice dneška

Autor: Lucie Hrdličková | Datum: 2.12.2009 | Vydání: 12/2009

České vánoce? To je v prvé řadě vánoční stromeček, kapr na štědrovečerním stole a koledy. Z pravidelného šetření Factum Omnibus vyplývá, že se Češi každoročně chystají trávit vánoční svátky doma v rodinném kruhu.

Celkem 86 % českých občanů tráví Vánoce v úzkém okruhu lidí, 10 % pak na větších společenských akcích. I Češi v 19. století se těšili na příchod Vánoc dlouhé týdny, především na to, že jej celá rodina stráví pospolu.

Stromeček, považovaný za samozřejmost našich Vánoc, se v českých domácnostech zabydlel zhruba před dvěma sty lety. Dnes nemusí být však nutně živý. Vánoční stromek mívají doma téměř všichni Češi (94 %), jedná se tedy o stabilně udržovaný zvyk. Polovina z nich najde dárky pod skutečnou jedlí, borovicí nebo smrčkem (50 %) a 44 % populace pak počítá se stromečkem umělým. Živý vánoční stromek si pořizují častěji lidé nižšího věku a rodiny s dětmi, umělý pak starší lidé. Vánoční strom, jako symbol života, je tradice starší než křesťanství a ani výlučně nesouvisí s dalším jiným náboženstvím.

Poprvé se vánoční stromek v českých zemích objevil počátkem 19. století. V roce 1812 jej ve svém bytě v Praze-Libni nazdobil ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich, který ke štědrovečernímu stolu pozval vybranou pražskou společnost. Smrčky, jedličky či borovičky ozdobené koulemi a řetězy, lidovými výtvory ze dřeva, perní ku či pečiva bylo možné o pár let později spatřit v každé druhé domácnosti. Vůbec první doklad o vánočním stromku však pochází podle etnografa Václava Frolce z brémské kroniky z r. 1570. Tento obyčej se stal nejprve součástí vánočních zvyků v Německu a Švýcarsku a do slovanských zemí přes Polsko. První zmínky o vánočním stromku jsou z Moravy a Slezska, poté se objevuje na Slovácku a Valašsku, a to zejména ve větších městech, nikoli na vesnicích. Do venkovských stavení pronikly stromky až později. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev.

Vánoční kapr na štědrovečerním talíři nesmí chybět

Z různých vánočních zvyků lpí Češi zejména na štědrovečerním menu. Tradiční ho smaženého kapra se chystá večeřet celkem 89 % české populace. Tento podíl, jak se ukazuje, se v čase nemění – zvyk povečeřet tuto rybu je dlouhodobě stabilní a k českým Vánocům neodmyslitelně patří. Štědrovečerní talíř našich předků však neměl jednotnou podobu. Při výběru pokrmů hrál důležitou roli charakter české krajiny. Jiná jídla si proto dopřávali zemědělci v nížinách, jiná pastevci v horách nebo rybníkáři. Řada prvků však byla všem společná.

Zpravidla se nejprve podával předkrm, většinou oplatky s medem, česnekem nebo šípky, kousek vánočky, ořechy a jablka. Potom se na stůl přinesla hustá zasmažená polévka, houbová, kroupová, čočková, hrachová, rybí nebo kmínová. Hlavním chodem pak býval hrách (aby byli lidé zdraví a aby byla úroda), houbová omáčka s chlebem či staročeský černý kuba. Ryby, bez nichž si většina lidí nedokáže štědrovečerní jídelníček představit, byly charakteristické zejména pro bohaté městské obyvatelstvo a na vesnici začaly pronikat až počátkem 20. století.

Naši předkové si také pochutnávali na jáhelné kaši se sirupem, krupičné kaši s perníkem, dobrotách z jablek či mrkve, buchtách, koláčích a vánočce. Nezbytnou součástí slavnostní večeře bylo také vařené a sušené ovoce. Jako poslední chod se servírovalo pití – pivo či víno a doušek pálenky pro dobré zažívání.

Jaké další zvyky Češi udržují?

K široce udržovaným vánočním zvykům patří tzv. “barborky”. Lidový zvyk řezání větvičky z třešně na svátek Barbory, jež mají do Štědrého dne vykvést, udržuje dnes 57 % populace. Jedná se o prastarý lidový adventní zvyk, který předznamenává pro dívku, že se do roka a do dne vdá.

Zhruba polovina české populace hledí stejně do své budoucnosti při krájení jablíček (49 %). Po štědrovečerní večeři krájeli naši předkové jablko napříč. Kdo v něm nalezl pěticípou „hvězdičku“ ze zdravých jadérek, mohl být spokojen, v příštím roce ho čeká zdraví a štěstí. Pokud se objevil jádřinec ve tvaru křížku, ohlašovalo to příchod smrti, a byl-li plný červů, znamenalo to nemoc.

K českým vánocům patří i koledy. Celé tři čtvrtiny Čechů je budou o Vánocích poslouchat nebo zpívat. Vánoční koledy, zpívané v latinské i lidové řeči, nahradily předkřesťanský rituální zpěv oslavující o saturnáliích boha Saturna. Píší svou historii od 13. století. Tehdy ještě nešlo o čistě vánoční koledy, ale písně s křesťanskými náměty. Postupem času hodně umělých písní zlidovělo a lidé si začali zpívat své vlastní písně – koledy. Zpívaly je hlavně děti a chudí, když chodili dům od domu a prosili o výslužku. Tato tradice se dochovala dodnes. Koledníci obcházejí domácnosti na druhý svátek vánoční, tedy na svatého Štěpána.

Zhruba 42 % českého obyvatelstva navštěvuje pravidelně jesličky. Původ prastarého zvyku můžeme hledat již u svatého Františka z Assisi, jenž žil na přelomu 12. a 13. století. Stavění jesliček mělo v Čechách hluboké kořeny, v 16. století jej přinesli jezuité. Jesličky,  tedy zobrazení narození Krista v Betlémě, se zpočátku o Vánocích stavěly výhradně v kostelech. Později však stály téměř v každé domácnosti, někde jen v rohu místnosti, jinde zabíraly třeba půl světnice.

Ačkoli je Česká republika vnímána okolními evropskými zeměmi jako ateistická, půlnoční mše se stala tradicí, účastní se jí kolem 31 % Čechů, nejen z řad věřících, ale i nevěřících.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 12/2009

nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace