5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Chataři bez chaty

Chataři bez chaty

Autor: Josef Smolík | Datum: 1.2.2006 | Vydání: 2/2006

Motivy k internetové komunikaci pomocí chatů jsou různorodé: lidé hledají zábavu, odreagování, udržují kontakty se známými a hledají nové přátele. Někteří se učí cizím jazykům a jiní prostě zahánějí nudu.

V poslední čtvrtině 20. století (a zvláště v jeho posledním desetiletí) došlo díky digitalizaci k překotnému rozvoji komunikačních možností nabízených počítači a počítačovými systémy propojenými do nejrůznějších sítí. Zřetelněnejvýznamnější z nich jsou celosvětová síť internet a s ním spojený World Wide Web (www), které umožňují rychlou výměnu a vyhledávání nejrůznějších typů digitalizovaných informací, od textů v přirozených jazycích povideozáznamy bez ohledu na hranice států a kontinentů.

Bez zábran

Poslední dobou se na internetu rozšířila nabídka chatových (čti četových) serverů, jejichž podstatou je většinou psané"povídání"mezi dvěma a více lidmi. (Mimo chatových serverů existují i komunikační programy, např.ICQ - I Seek You či rozličné webové stránky, jejichž součástí je chat.) Chatový server je rozdělen do různých místností (chatrooms), jež slouží uživatelům k setkávání za různými účely. Místnosti jsou rozdělené například podlediskutovaných témat, regionů, podle věku účastníků... V České republice se lze setkat i s psychologickou intervencí pomocí chatové komunikace.

Při vstupu na jednotlivé chatovací servery musí či může uživatel vyplnit více či méně povinná vstupní data anebo vstoupit jako host. Jednotlivé servery mají vstupní data různě specifikována: povinné je většinou pouze jméno(které si však uživatel může vymyslet), nick (přezdívka, pod níž bude uživatel na chatu vystupovat), heslo (umožní účastníkovi diskuse přihlášení). Další údaje, jako například pohlaví, věk, zájmy, číslo telefonu, adresa nebowww stránka, jsou dobrovolné. Na některých serverech mají chataři i možnost vyvěšení své fotografie (která však může být také fotografií někoho úplně jiného). Jiný chatař tak má díky fotografii lepší možnost si dotyčného představit.

Některé z místností jsou stálé - nezanikají po opuštění všemi uživateli. Vedle toho pak také existuje možnost založit si na daném serveru vlastní místnost, která ovšem zanikne, pokud v ní nikdo není. V místnostechvytvářejí uživatelé určitou sociální strukturu, v níž nalezneme množství rolí. Místnosti mají své správce, kteří mohou být buď stálí - jejich funkce není odvislá od příchodu do místnosti, anebo dočasní. Správce má v pravomociměnit nastavení místnosti, například ji zamknout pro ostatní uživatele, tajit před vstupujícími, co bylo v místnosti dosud napsáno, a v neposlední řadě právo vyloučit (v jazyce chatu vykopnout) z komunikace uživatele, pokudnapříklad svým nevhodným chováním ruší ostatní diskutující."Vyšší"funkcí na chatu je administrátor. Tím se stává člověk, který na něm tráví co možno nejvíce času a dodržuje pravidla místnosti. Administrátor má většípráva než správce místnosti, může třeba i zcela zrušit celou chatovou místnost (například kvůli nevhodnému názvu či obsahu). Uživatelé a hosté pak mezi sebou zaujímají neformální role: setkáme se zde například s baviči či pozorovateli.

Pro slušné chování na internetu - dodržování norem v počítačové komunikaci - existuje výstižné anglické pojmenování: netiquette, doslova"etiketa na síti". Strážci této etikety jsou stálí správci (ti vás mohoupro nevhodné chování vyloučit) a administrátoři, kteří mohou zcela zamezit přístupu na daný chat z vašeho počítače.

Stává se, že se chatující dohodnou na osobní schůzce. Většinou se jedná o schůzku ve dvou, dochází však i k oficiálním srazům celých místností, jichž se účastní i několik desítek lidí. Důvody k setkávání jsou pestré:potřeba poznat chataře osobně, vykomunikovat nejasnosti vzniklé při diskusi a tak podobně.

Takováto setkání mohou být i velmi intenzivní a emotivní. Virtuální svět dává velký prostor fantazii, takže během setkání může u jedince dojít k rozčarování či zklamání, pokud se jeho představy výrazně rozchází s reálnouosobou na schůzce. Na druhé straně však takto vzniklo již mnoho trvalých přátelství či manželských párů.

Druhé okno

Komunikace ve virtuálním prostředí je, co se týče jazykových prostředků, velmi specifická. Podstatnou roli zde hraje verbální část výpovědi, neboť nonverbálních informací je výrazně méně než při přímém kontaktu osob. Záměrněvšak neužívám ve spojitosti s neverbálnem pojem nepřítomnost, poněvadž uživatelé v průběhu let vyvinuli celou řadu možností, jak doprovodné emoce nebo gesta vyjádřit. Nepatří sem pouze všeobecně známé smajlíky, ale i důrazvyjádřený velkými písmeny či emoce vyjadřující akronymy, jež jsou často přejaty z angličtiny (viz tabulka).

Posuzujeme-li celkový psychologický mechanismus komunikace, musíme vyjít z jeho motivace. Rozlišit zde přitom můžeme několik typů motivace, jíž je v zásadě buď uspokojení potřeby vlastní, či potřeby komunikačního partnera.Vybíral (2000) rozlišuje motivaci kognitivní (předávání smyslu), sdružovací (potřeba kontaktu), sebepotvrzovací, adaptační (otázka rolí), přesilovou, existenciální (snaha udržet si psychické zdraví) a požitkářskou.

Abych určil motivaci k on-line komunikaci, provedl jsem polostrukturované rozhovory s 30 zkušenými chatařkami a chataři. Nejstarší chatující byla 58letá žena, nejmladší bylo 13 let. Průměrná denní délka chatování probandůtvořila podle jejich výpovědí 1 hodinu a 45 minut, většina chatujících navštěvovala pouze jedinou chatovou místnost (často s kombinací ICQ), většina pravidelně používá alespoň jeden nick, přičemž více než polovina vystupuje podvíce nicky. Účast na srazech místností uvedla pouze menšina z dotázaných (11 ze 30). Většina chatujících uvedla, že se připojuje na internet z bydliště.

Nejčastěji uváděným motivem k chatování byla zábava, odreagování a relaxace."Chat je pro mě relaxace... poznávání... zahání nudu... když mám pocit, že chci s někým mluvit a nikdo není po ruce..."(Lena, 18). Ztohoto důvodu je chatování časté zejména při jednotvárné práci na počítači, kdy pracující má na monitoru otevřené druhé okno, v němž paralelně s prací chatuje. Souvisejícím pojmem je zde nuda v reálném světě, která vyvolápotřebu jít se bavit do virtuální místnosti. Člověk nemá co dělat, nudí se a chatováním vyplňuje svůj volný čas.

Dalším hojně uváděním faktorem, jenž vede k opakované návštěvě chatové místnosti, byla možnost seznámení s novými lidmi. Možnost potkat nějakého uživatele na chatu, kterého respondent nezná a neví o něm, že existuje, jelákavá. Z této cizí osoby se postupem času může stát osoba známá. Chatující ji může dokonce po čase registrovat jako svého přítele s jeho typickými projevy, specifickým humorem, problémy... Někteří chataři v této souvislostiuvádějí samotu v reálném světě. Kromě hledání přátel je chat také nástrojem pro potenciální seznámení s partnerkou/partnerem. Může přitom jít jak o snahu najít celoživotního druha, tak o touhu po krátkém sexuálním potěšení.

"Chatuji, protože jsem hodně společenská a tady vždycky potkám někoho, s kým se dá pokecat. Navíc je to takový nezávazný, že už toho člověka víc vidět nemusím. A taky mám jednu dobrou vzpomínku na chat. Asi před třemilety jsem se tady seznámila s klukem, se kterým jsem pak dva a půl roku chodila. Myslím si, že láska se na internetu taky dá najít,"(Karin, 19)

"Motiv se mění podle mojí nálady a tomu odpovídá i typ místnosti, kterou navštívím. Mám-li chuť na sex, jdu do komory B. Chci zde poznat nové zajímavé tváře, vybrané kousky - a to i následně fyzicky. Asi hlavní důvodmého výskytu na chatu je ale ten, že jsou zde lidi, kteří jsou ochotní se bavit... což znamená nejen mluvit, ale i poslouchat, eventuálně poradit. A to je to, co zde hledám, když je mi smutno, když mám radost a chci se o ni sněkým podělit, když jsem rozčílená, nebo naopak klidná a mám touhu pomoct či povzbudit ostatní. Zkrátka: Člověk má dojem, že tu někdo pro něj vždycky je, že není sám. A že život není zas až tak nejhorší, když slyší osudyjiných..."(Princez, 26)

Ne všichni chataři však mají zájem setkávat se v reálu, někteří hledají pouze virtuální společnost. Pro tyto chatující (většinou ženy) jsou pak nabídky a vyznání specifickým druhem příjemného rozčarování, které rozproudíbezuzdnou komunikaci. Internet má pro mnohé stále ještě příchuť čehosi tajemného, neobvyklého a moderního.

Dalším z uváděných motivů je udržování kontaktu se známými lidmi. Takovýto motiv lze hodnotit jako podstatný, zvláště je-li jiná možnost kontaktu složitější, finančně náročnější a méně osobní (jako například posíláníSMSek). Motiv udržování kontaktu se týká jak známých lidí z reálného světa, tak známých získaných na chatu.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 2/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace