5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Chci otěhotnět. Proč to zase nevyšlo?

Chci otěhotnět. Proč to zase nevyšlo?

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 2.2.2010 | Vydání: 2/2010

Plánované rodičovství je termín používaný zejména v souvislosti s antikoncepcí. Jako by však tohle slovní spojení naznačovalo, že stejně jednoduše a spolehlivě si můžeme naplánovat i početí svého dítěte. Jenže měsíce ubíhají a naše plány se pořád neplní…

Chci otěhotnět. Proč to zase nevyšlo?

Martina a Jan spolu žijí už od posledního ročníku vysoké školy. Oba úspěšně nastartovali profesní kariéru, pořídili si prostorný třípokojový byt v novostavbě a rozhodli se, že založí rodinu. Ostatně, je jim už pár let přes třicet, na první dítě nejvyšší čas. Po létech Martina vysadila antikoncepci, jenže navzdory nocím skutečně plným lásky a vášně se očekávané těhotenství nedostavilo. Ani druhý měsíc, třetí, čtvrtý… Jak dlouho to vlastně může trvat? Jsme v pořádku? napadlo Martinu jako první. Jakmile se červíček pochybností zahryzl, začala se stále častěji zaobírat myšlenkami na to, jestli by se už neměla poradit s gynekologem, zda není vhodné objednat se na vyšetření a jak říci Janovi, aby se nechal vyšetřit také.

Podle sexuoložky Hany Fifkové však Martina s Janem stále ještě nemají žádný důvod k panice: „Obvyklé je se zahájením lékařských intervencí počkat alespoň po jednom roce cílené snahy o otěhotnění.“

Málokterá dvojice ale vydrží být rok v klidu. Doba, po níž partneři znejistí, protože jejich „plánované početí“ selhává, je značně individuální. „Záleží na typu osobnosti i na typu dvojice. Člověk s vrozenou nebo získanou dispozicí dělat si starosti rychle nebo už předem to tak bude mít třeba za tři měsíce, člověk flegmatický bude déle v klidu,“ říká sexuoložka. Nelze ani říct, zda se dříve začínají trápit ženy nebo muži. Nicméně jisté rozdíly v jejich prožívání jsou zřejmé. „Ženy častěji řeší otázku, zda budou mít dítě, z hlediska vztahového a rodinného, a jsou více srozuměny s možností adopce, muži jsou častěji nejistí, protože obava z neplodnosti přímo útočí na jejich mužskou identitu a na jejich sebevědomí,“ konstatuje sexuoložka.

Obavy, zda se otěhotnění skutečně podaří, rostou přímo úměrně s věkem. Ten hraje výrazně v neprospěch žen, soudí Fifková: „Věk je u žen krutě limitujícím faktorem. Ve složité situaci jsou stále více zejména vzdělané ženy, které otěhotnění odkládají až po studiu a profesní stabilizaci. Někdy uvíznou v přechozených vztazích, které posléze jeden z partnerů ukončí. Pokud žena hledá nového partnera po třicítce, má jednak horší výběr, jednak na ní bývá často vidět určitá zoufalost z tikajících biologických hodin, což potenciální partner pozná všemi smysly a uteče. Podle mého názoru by řešení přinesla legalizace umělého oplodnění anonymním dárcem pro ženy bez partnera. Byly by ušetřeny často ponižujících aktivit a mohly by pak v klidu hledat nový vztah už jako maminky dítěte a mohly by si dát na čas. Ale vím, že je to téma na dlouhou diskusi.“

Milování na povel

Než se dvojice vydá k odborníkovi, přistoupí obvykle nejprve k metodě měření bazální teploty a určování plodných dní. Informací, jak postupovat, bývá na internetu víc než dost, takže si ženy poradí i bez odborné pomoci. Jenže druhou stranou mince je stanovení přesného rozvrhu partnerské sexuální aktivity, jenž je závislý na ovulaci. A tak se může stát, že se partneři pocitově spolu nemilují, ale „dělají děti“. Z intimity se stává povinnost. Vytouženému cíli se podřizuje společenský život dvojice („Okamžitě tu návštěvu odvolej, říkala jsem ti přece, že od úterý do čtvrtka nemáš nic plánovat!“), mnohdy se mu musejí přizpůsobit i pracovní povinnosti. („Promiňte, na tu služební cestu příští středu opravdu nemohu odjet.“) A navíc dvojice netuší, že se to může dlouhodobě odrazit na jejich sexuálním životě.

„Obrací se na mne mnoho dvojic, které v dlouhodobém vztahu narazí na problém ztráty chuti na sex u jednoho z nich. Některé páry mají za sebou období, kdy se kvůli otěhotnění často hodně dlouhou dobu nutily do milování podle kalendáře, nikoli podle chuti. Takovéto nucení se sice může přinést očekávaný efekt, tedy těhotenství, ale často s sebou  nese ´bonus´ v podobě rizika ohrožení sexuálního života dvojice některou ze sexuálních dysfunkcí,“ konstatuje Hana Fifková. U mužů se nejčastěji jedná o poruchy erekce, u žen o poruchy orgasmu, ztráta chuti na sex může potkat příslušníky obou pohlaví a v řadě případů je i při terapii jen obtížně vratná.

„Je pravdou, že muži jsou více schopni sexu ´na objednávku´, jejich sexualita je akčnější, více biologicky podmíněná, jsou schopní se relativně rychle vzrušit a bez problémů dojít k orgasmu. Pokud se ale vysloveně nutí, je pro ně problém s erekcí velkým stresem. U žen jde spíše o to, že jsou nakonec schopné absolvovat soulož i bez vzrušení a dosažení orgasmu, protože jsou motivované touhou po otěhotnění. U nich ale mnohem více hrozí ona následná a špatně řešitelná ztráta touhy,“ vysvětluje sexuoložka.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 2/2010
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 2 / nových příspěvků: 2

  • Dítě ze zkumavky vyřeší problém hledání partnera pro ženy s kariérou ? 12.2.2010, 18:22 Zobrazit
    • Dítě ze zkumavky vyřeší problém hledání partnera pro ženy s kariérou ? 19.2.2010, 21:06 Zobrazit

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace