5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Chytré myši: první krok ke zvyšování lidské inteligence?

Chytré myši: první krok ke zvyšování lidské inteligence?

Autor: Jaroslav Petr | Datum: 6.1.2010 | Vydání: 1/2010

Sci-fi povídka Růže pro Algernon amerického spisovatele Daniela Keyese si za půl století od svého prvního vydání získala bezpočet příznivců. Není divu. Nabízí příběh mentálně retardovaného Charlese Gordona, kterému lékaři zásahem do mozku dramaticky zvýší inteligenci. Současný pokrok v „posilování“ mozku metodami genového inženýrství však vize autorů science fiction překonal…

Z literárního, později i filmového a divadelního hrdiny Charlieho Gordona se stává génius. Na počátků jeho strmého vzestupu jej provází laboratorní myška Algernon, které lékaři zvýší třiapůlkrát výkonnost mozku a která „nevylepšeného“ Charlieho poráží v běžných laboratorních testech, jako je hledání cesty bludištěm. Fanoušci sci-fi si často zakládají na tom, že jejich oblíbení autoři dokážou předvídat vývoj mnoha vědních disciplín. V roce 1999 publikoval tým amerického neurologa Joea Tsiena v prestižním vědeckém týdeníku Nature studii, která dokázala, že ani vize „inteligentní“ myši není neuskutečnitelná. Myši kmene Doogie podávají v některých úlohách testujících výkonnost mozku dokonce pětkrát lepší výkon než obyčejné myši. Například v prostorové orientaci jsou „bezmála geniální“. Myši Doogie vděčí za svou inteligenci cílenému zásahu do dědičné informace. Do jejich DNA vnesl Joe Tsien gen, který spojuje instrukci pro produkci proteinu NR2B s regulačními sekvencemi genu pro kalmodulin-dependentní kinázu II. „Hybridní“ gen vytvořený genovými inženýry zajišťuje myším zvýšenou produkci proteinu NR2B v čelních lalocích mozku a hipokampu. To má dramatický dopad, který bychom mohli označit za „omlazení mozku“ (podrobněji viz rámeček).

Cílem podobných experimentů není výroba lidských géniů. Myši, jako je Doogie, nám odhalují, jak vlastně funguje mozek. Než představil Joe Tsien světu myš Doogie, byl mezi vědci hojně rozšířen názor, že mozek byl evolucí doveden k dokonalosti a umělým zásahem nelze jeho činnost vylepšit. Tyto poznatky nám otevírají nové možnosti například pro léčbu neurodegenerativních onemocnění.

Za všechno se platí

Genetici získali různě cílenými zásahy do dědičné informace více než tři desítky kmenů „chytrých“ myší. Výkonnost myšího mozku výrazně vzroste například po potlačení funkce genu pro kalcineurin, po vyblokování genu Cdk5 nebo naopak po zvýšení exprese genu Hras. Nejnovějším přírůstkem mezi „inteligentními“ laboratorními hlodavci jsou potkani kmene Hobbie-J pocházející rovněž z laboratoře Joea Tsiena. Tito potkan udrží informaci v paměti třikrát déle než potkani běžných kmenů. Kmen Hobbie-J může posunout výzkum centrální nervové soustavy savců dále než myši, protože je schopen komplikovanějších testů a aktivitu jeho většího mozku lze snáze sledovat moderními zobrazovacími metodami. Joe Tsien pracuje na tvorbě „inteligentních“ psů. Ti by zřejmě našli uplatnění u policie, při záchranářských pracích a lépe by zvládali roli vodících psů pro nevidomé. Hlavní důvod pro tvorbu „chytrých“ psů je ale opět poznávání tajů mozku, protože pes má mozek složitější než potkan a také jeho nervové funkce jsou dokonalejší. Zvířata, která mají zvýšenou výkonnost mozku prostřednictvím cíleného zásahu do dědičné informace, lze využít i ke sledování nežádoucích vedlejších efektů, které posílení funkcí mozku provází. I v tomto případě platí, že nic není zadarmo.

„Neexistuje posílení mozku bez vedlejších účinků,“ řekl v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature přední neurolog a laureát Nobelovy ceny Eric Kandel z newyorské Columbia University. „Často nám trvá dlouhé roky, než odhalíme celé spektrum negativních vedlejších účinků. Myši nám pomáhají některá rizika odstranit. U člověka by byly podobné zákroky stále ještě velmi riskantní.“

Spektrum problémů, jimž „chytrá“ zvířata čelí, je skutečně pestré. Napří klad myši, které vděčí za výkonnější mozek zvýšené činnosti genu Hras, jsou výrazně náchylnější k nádorovým onemocněním. Myši kmene Doogie jsou zvýšeně citlivé k bolestivým podnětům. K nejpřekvapivějším problémům patří obtíže myší, kterým zvýšilo výkonnost mozku vyblokování genu pro kalcineurin. Jsou ustrašené a trpí stresem. Na vině je právě jejich vylepšená paměť. Hůře zapomínají nepříjemné zážitky a neustále se bojí, že se stresující podněty budou opakovat.

Je lepší paměť opravdu lepší?

Daniel Keyes dokázal předvídat vývoj vědeckého pokroku a o „inteligentních“ myších psal už v roce 1958. Problémy, jaké by zvýšení lidské inteligence člověku přineslo, si ale v plné šíři představit nedokázal. Vzestup inteligence Charlieho Gordona popisuje jako ryze pozitivní proces. Keyesovy obavy se upírají k tomu, zda bude efekt trvalý. Můžeme spekulovat, že tu vyplouvá na povrch obecný podvědomý strach každého z nás ze stárnutí a z problémů, jež jsou s ním spojené. Spisovatel si se svým hrdinou pohrál a nechává Charlieho Gordona, aby sám odhalil děsivou skutečnost, že účinek zákroku je pouze dočasný. Hrdina povídky ví, že ho čeká neodvratný pád zpátky do temnoty demence. Přesně v duchu staré pravdy, podle které si neuvědomíme, co všechno máme a co jsme získali, dokud si nedokážeme představit, co všechno bychom mohli ztratit.

Výsledky výzkumu Joea Tsiena a mnoha dalších badatelů naznačují, že „zakopaný pes“ je někde jinde. Zvýšení výkonnosti mozku myší i potkanů se zdá trvalé, stabilní. Přesto je poselství těchto experimentů možná ještě naléhavější než memento uložené v Keyesově povídce: Problémy některých myší vyplývají právě z uměle zvýšené inteligence. Názorně to demonstruje příklad zvířat s vyblokovaným genem pro kalcineurin, která nedokážou zapomínat na nepříjemné zážitky a bojí se i v situacích, ve kterých normálně „zapomnětlivé“ myši nemají žádné problémy. Ukazuje se, že výkonnější mozek nemusí člověku nutně zajistit spokojenější život. Zapomínat na vlastní chyby, prohřešky, selhání, trapasy či nepříjemnosti není jen příjemné. Je to normální a je to nezbytné pro naše duševní zdraví. Vylepšená paměť by nám určitě usnadnila řešení řady komplikovaných životních situací. Při mnoha příležitostech by však pro nás byla danajským darem.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 1/2010
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace