5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Číňané mluví v náznacích

Číňané mluví v náznacích

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 1.10.2014 | Vydání: 10/2014

Sinolog Martin Kříž strávil v Číně několik let jako reportér a novinář. Dnes mimo jiné doprovází delegace obchodníků i politiků jako tlumočník, ať našich do Číny, nebo čínských k nám. Jeho úkolem prý není ani tak překládat slova a věty, jako přenášet odlišný kulturní kontext.

Číňané mluví v náznacích

Kdesi jsem četla, že tlumočník má přesně přeložit, co druhá strana říká. Že nesmí nic upravovat ani interpretovat, aby sdělení nezkreslil. Ve vaší práci tohle neplatí?

Zmíněné zásady se dají uplatnit při překládání nebo tlumočení lidem, kteří žijí ve stejném kulturním kontextu, řekněme v rámci Evropy. Čína je úplně jiný kulturní svět, s odlišnou historií, tradicí i způsobem myšlení. Forma, kterou jsme zvyklí v konverzaci běžně užívat my, může mít pro Číňany odlišný význam, takže sdělení má úplně jiný účinek, než jsme zamýšleli. A naopak. Hlavní úkol překladatele je přesadit sdělení z jednoho kontextu do druhého pomocí slov, která nemusejí být vždycky úplně stejná.

V čem je například viditelný rozdíl?

Civilizace v Číně je založená na mnohem víc propojených rodinných vazbách, než známe v Evropě. Lidé vyrůstající v takovém prostředí jsou zvyklí se nikoho nedotknout, protože jakýkoli spor by nebyl jen drobnou rozmíškou, ale mohl by být fatální. Období sucha a záplav měla naprosto zásadní dopad na velké množství lidí, vzájemná pomoc a spolupráce hrála mnohem důležitější než v Evropě. Pro zachování rodinných a komunitních vazeb bylo nezbytné zachovat smír. Schopnost chápat druhého byla považována za mnohem podstatnější než u nás. Proto se do komunikace dostávají bezpečnostní pojistky, kdy člověk neříká věci přímo, testuje si naladění partnera nebo spolupracovníka.

Jak se to může odrazit například při obchodních setkáních s čínskými partnery?

Číňan v průběhu konverzace téma i svoje případné požadavky neustále přizpůsobuje očekávání druhé strany, což my vnímáme jako faleš nebo licoměrnost. Z jeho strany je to naprosto klíčový moment k zachování rovnováhy a dobrých vztahů. Způsob vyjadřování se přizpůsobil potřebě vyjadřovat harmonii za každou cenu.

My očekáváme, že pokud budeme jednat přímo, půjdeme rovnou k věci, nejrychleji nás to dovede k cíli a druhá strana to ocení. V Asii je to naopak. Když se začíná jednat o důležitých věcech, ať už jde o obchod, nebo mezilidské vztahy, poměrně dlouhou dobu, někdy i hodiny, se mluví o věcech, které s předmětem schůzky nesouvisejí. O koníčcích, o rodině, o počasí, sportu, politice, kultuře. Až se obě strany „osahají“ a „očuchají“, přechází se k důležitějším tématům. To už je oběma stranám jasné, jaké jsou názorové pozice partnera, jak vnímá různé záležitosti. Potom je možné daleko citlivěji formulovat své požadavky, případně adekvátněji zareagovat a diplomaticky odmítnout požadavky druhé strany, pokud nejsou v souladu s našimi možnostmi. Přímé odmítnutí je naopak vnímáno jako nevraživost a sdělování negativních skutečností jako nedostatek společenského taktu.

Když se Číňané baví poměrně zeširoka a v náznacích, vyvolává to v nás dojem, že druhá strana je neupřímná, že uhýbá. Oni se jen snaží problém vyřešit po svém, zpočátku chozením kolem horké kaše. Další podstatný rozdíl je v tom, že Číňané věnují velkou pozornost kontextu. Je pro ně mnohdy podstatnější než obsah. Důležitější než to, co se říká, je, v jaké situaci a kdo to říká. Tohle máme tendenci podceňovat.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 10/2014 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace