5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Co chce český volič?

Co chce český volič?

Autor: Ivana Vajnerová | Datum: 3.3.2010 | Vydání: 3/2010

Jaké hodnoty považujeme v životě za důležité? A jak se to odráží v našich volebních preferencích? Mění se v průběhu života sympatie k levici či pravici a čím jsou tyto změny ovlivněny? Sociologické výzkumy v mnohém potvrzují pravdivost psychologických teorií lidských hodnot a potřeb.

Co chce český volič?

Nejrůznější sociologické výzkumy veřejného mínění hledají odpověď na otázky, na jakých principech by měla být založena společnost, v níž by se dal prožít kvalitní život. Pojďme se společně s agenturou Background Research podívat, jak ovlivňuje hodnotová orientace občana jeho představu o „dobré“ společnosti, jak se to vše promítá do jeho politické orientace a volebního rozhodování.

Stojíme víc o jistoty, nebo o svobodu a příležitost?

Pro zjištění obecné hodnotové orientace bylo v průzkumu použito dvou otázek: co si představíte pod souslovím změna k horšímu a změna k lepšímu, vysvětluje Michal Jankovec z agentury Background Research. V prvém případě dostali respondenti nabídku odpovědí méně svobod, méně příležitostí, méně jistot a recipročně u druhé otázky více svobod, více příležitostí, více jistot. Otázka byla záměrně volena tak, aby umožňovala maximálně spontánní odpověď.

Prvním výsledkem výzkumu bylo ilustrativní rozdělení společnosti na skupiny „liberálně smýšlejících“, „sociálně smýšlejících“ a „nekonzistentních“. Z podrobnější analýzy pak plyne, že příslušníci liberální a sociální skupiny zaujímají odlišná stanoviska k řadě celospolečenských jevů, včetně politické orientace.

– Skupina sociálně smýšlejících, která klade důraz na jistoty a jejich míru spojuje se změnou k horšímu či lepšímu, zastupuje podle výsledků výzkumu 43 % respondentů.

V této skupině převažují zejména lidé starší, s nižším vzděláním a ti, kteří jsou hůře finančně zajištěni, mírně také převládá podíl žen nad muži.

– Liberálně smýšlející preferují příležitosti a svobodu. Důraz na tyto hodnoty si spojují se změnou k lepšímu a jejich nedostatek naopak se změnou k horšímu. Tvoří 32 % populace.

Liberální hodnoty zastávají spíše lidé mladší, vzdělanější, s vyššími výdělky a mírně převládají muži nad ženami.

– Skupina nekonzistentních je v populaci zastoupena 24 % a její profil zhruba odpovídá průřezu populace. Část považuje ztrátu liberálních hodnot za posun k horšímu a změnu k lepšímu naopak vidí ve větší míře jistot. U druhé části nekonzistentních je tomu naopak. Celkově má tato skupina podle preference některých konkrétních atributů blíže ke skupině sociální než liberální.

Preference obecných jistot, či naopak liberálních hodnot (svobody, příležitosti) velmi silně závisí na věku. „Liberální hodnoty převládají nad obecnou jistotou až do 43. roku věku života, pak se dominance obrací,“ uvádí šéf společnosti Empirica Martin Převrátil, který s Background Research úzce spolupracuje. „Jinak řečeno, preference obecné jistoty silně roste s věkem, a naopak preference liberálních hodnot s věkem silně klesá,“ dodává.

Psycholožka Marta Francová z Jihočeské univerzity potvrzuje, že zjištěná sociologická data korespondují s četnými tezemi z oblasti psychologie osobnosti.

Kvalitnější život optikou osobních hodnot

Další fáze výzkumu zjišťovala, jak lidé vnímají z hlediska zajištění osobních potřeb význam následujících atributů kvalitnějšího života: ekonomická prosperita, sociální jistoty, osobní svobody, majetková rovnost, možnost seberealizace, spravedlivé uplatňování jasných pravidel, kulturní tradice a národní cítění. Vybírat přitom mohli tři ze sedmi uvedených.

Ekonomickou prosperitu si jako prostředek k zajištění materiálních hodnot vybralo 69 % populace. Ukázala se tedy jako činitel ze všech nejdůležitější. V těsném závěsu s 68 % se umístily sociální jistoty. Nadpoloviční většinu hlasů všech respondentů získalo ještě spravedlivé uplatňování jasných pravidel – vybralo ho 52 % dotázaných. Možnost seberealizace skórovala ve 33 %, kulturní tradice a národní cítění je důležité pro 22 % respondentů, majetkovou rovnost zvolilo 18 %.

Byla přitom zjištěna velmi silná korelace výběru jednotlivých atributů kvalitnějšího života s dříve zjišťovanou obecnou hodnotovou orientací. Mezi takzvaně sociálně smýšlejícími byly prostředky k zajištění ryze materiálních potřeb (ekonomická prosperita, sociální jistoty, majetková rovnost) vybrány v 59 % případů, prostředky k zajištění duchovních potřeb byly vybrány v 7 % případů, prostředky k zajištění složených potřeb pak ve 33 % případů.

Naopak mezi liberálně smýšlejícími byly prostředky k zajištění ryze materiálních potřeb vybrány jen ve 42 % případů, prostředky k zajištění duchovních potřeb v 18 % případů, prostředky k zajištění složených potřeb pak ve 40 % případů. Nejvýraznější rozdíly mezi sociálně a liberálně smýšlejícími jsou v preferencích sociálních jistot, které jsou pro první skupinu dominantní a marginální pro druhou. Rovněž v případech preference osobních svobod a možnosti seberealizace se prokázaly velmi významné rozdíly mezi oběma skupinami.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 3/2010
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace