5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Co je hypnóza? Kdo ví...

Co je hypnóza? Kdo ví...

Autor: Leoš Zatloukal | Datum: 3.5.2016 | Vydání: 5/2016

Kdekoli zmíním, že „dělám hypnózu“, ihned slyším žádost, abych „TO“ předvedl. Spousta lidí se – možná i díky různým efektním vystoupením v divadlech či v televizi – touží naučit ovlivňovat druhé lidi tak, aby dělali bizarní věci, plnili jejich přání či koupili jejich výrobky, anebo chtějí umět „číst myšlenky“ druhých lidí.

Co je hypnóza? Kdo ví...

Jiní lidé se zase obávají, že by mohli být „pod vlivem hypnózy“ přinuceni udělat něco, čeho by po „probuzení“ litovali, nebo že by mohli být nějak nevědomě ovlivněni nebo „naprogramováni“, či dokonce „posednuti“ temnými silami. Myslím si, že fascinace hypnózou, stejně jako její odmítání jsou reakce zbytečně extrémní. Mnohdy pramení jednoduše z neznalosti nebo neporozumění tomu, co hypnóza je a k čemu je dobrá.

Hypnóza jako konstrukt

Co je hypnóza? Asi nejpřesnější odpovědí je, že to nikdo přesně neví, ačkoli si možná mnoho lidí myslí, že to ví velmi přesně. Jak uvádí ve své respektované knize Trancework Michael Yapko, existuje velmi mnoho různých definic a pojetí hypnózy, ale žádná obecně platná, na níž by se všichni odborníci shodli. Je to proto, že hypnóza je velmi subjektivní a komplexní zkušenost, je tedy obtížné ji nějak jednoznačně definovat. Jeden z významných představitelů soudobé ericksonovské hypnoterapie Jeffrey Zeig přirovnává hypnózu k jiným obtížně definovaným jevům, například k lásce. Pro každého člověka znamená láska něco jiného a prožívá ji jinak. Podobně je to i s prožitkem stavu, kterému se říká hypnóza.

Jde vlastně o určitý konstrukt (stejně jako u většiny pojmů z psychologie), který v tomto případě používáme k označení poměrně široké a pestré škály různých zážitků, projevů i forem komunikace. André Weitzenhoffer, jeden z předních výzkumníků v oblasti hypnózy, zdůrazňuje: „Existence hypnózy je jen předpokládaná a hypotetická. Nikdy nebyla přímo dokázána vědeckými ani jinými prostředky. Nikdo také přesně neví, jaké změny se přesně dějí u člověka, o kterém se řekne, že je v hypnóze…“

Zmiňovaný Jeffrey Zeig uvádí, že se lze na hypnózu dívat ze třech různých perspektiv – z pohledu klienta (hypnotizovaného subjektu), z pohledu terapeuta (hypnotizéra) a z pohledu pozorovatele. Domnívám se, že tyto tři perspektivy mohou pomoci fenomén hypnózy uchopit a porozumět mu.

V jiném stavu?

Pokud se na hypnózu podíváme z perspektivy klienta (hypnotizovaného subjektu), pak ji můžeme podle nestora české hypnoterapie Stanislava Kratochvíla definovat jako psychický stav charakterizovaný zvýšenou sugestibilitou (tedy ochotou přijímat tvrzení hypnotizéra jako pravdivá a vytvářet odpovídající reakce), změněným stavem vědomí (zkreslené vnímání a hodnocení skutečnosti) a raportem (selektivní vztah k hypnotizérovi).

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 5/2016 nebo v On-line archivu.

Literatura:

  • Erickson, M. H., Rossi, E. L. (2010). Hypnotická psychoterapie: Kniha případových studií. Brno: Emitos.
  • Gilligan, S. (1987). Therapeutic Trances: The Cooperation Principle in Ericksonian Hypnotherapy. New York: Brunner/ Mazel.
  • Kratochvíl, S. (2011). Experimentální hypnóza. 3. vyd. Praha: Grada.
  • Kratochvíl, S. (2001). Klinická hypnóza. 2. vyd. Praha: Grada.
  • Lankton, S. (2004). Assembling Ericksonian Therapy. Phoenix: Zeig, Tucker and Theisen.
  • O’Hanlon, B. (2009). A Guide to Trance Land: A Practical Handbook of Ericksonian and Solution - Oriented Hypnosis. New York: W. W. Norton and comp.
  • Watzlawick, P., Bavelasová, J. B., Jackson, D. D. (2000). Pragmatika lidské komunikace. Hradec Králové: Konfrontace.
  • Weitzenhoffer, A. M. (2000). The Practice of Hypnotism. 2nd ed. New York: John Willey and sons.
  • Yapko, M. D. (1991). Essentials of Hypnosis. New York: Brunner/ Mazel.
  • Freud, S. (1995). Vybrané spisy I.: Přednášky kúvodu do psychoanalýzy, Nová řada přednášek kúvodu do psychoanalýzy. Praha: Avicenum.
  • Yapko, M. D. (2003). Trancework: An Introduction to the Practice of Clinical Hypnosis. 3rd ed. New York: Brunner-Routledge.
  • Zeig, J. K. (1988). An Ericksonian Phenomenological Approach to Therapeutic Hypnosis Induction and Symptom Utilisation. In. Zeig, J. K., Lankton, S. R. (eds.) Developing Ericksonian Therapy: State of the Art. New York: Brunner/ Mazel.


Průměrné hodnocení (1 hlasů): 4, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace