5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Co potřebujeme ke štěstí?

Co potřebujeme ke štěstí?

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 29.6.2016 | Vydání: 7-8/2016

Je lepší být zdravý a bohatý než chudý a nemocný, poznat lásku a mít přátele než být sám. Na tom bychom se nejspíš shodli všichni. Možná by většina lidí souhlasila i s tím, že je lepší mít práci než zůstat nezaměstnaný. Ale co kdybychom měli tolik peněz, že pracovat nemusíme? Budeme šťastnější, když budeme mít možnost věnovat se jen tomu, co nás opravdu baví?

Co potřebujeme ke štěstí?

Odpovědi nemusíme hledat sami, protože otázky štěstí a životní spokojenost se v posledních desetiletích staly i vděčnou oblastí vědeckého zájmu. Nejen psychologie a sociologie, vznikají dokonce i nové sociálně vědní disciplíny jako věda o štěstí (science of happiness) nebo věda o osobní pohodě (science of well-being). Ukazuje se totiž, že šťastný nebo alespoň dlouhodobě spokojený člověk se společnosti vyplatí: je zdravější, psychicky odolnější, lépe se uplatní na trhu práce, v zaměstnání je úspěšnější a mezi kolegy oblíbenější než nespokojený morous. Nápadně často se dožívá i vyššího věku a ve stáří méně stůně. Co nám tedy odborníci na základě vědeckých výzkumů doporučují ke štěstí?

Jsou peníze až na prvním místě?

Máloco nás v názorech na štěstí tak polarizuje jako peníze, majetek a další hmotné statky. „Proč není šťastný, když má, nač si vzpomene?“ říkají jedni, v materiální oblasti se spokojíme s málem, tvrdí druzí. Jistá nezávislost na mainstreamu je prý činí šťastnějšími – především však sami sebe považují za lepší, kvalitnější osobnosti. (Problém je trochu v tom, že žijí tak, jak žijí, v zásadě díky většinovému uspořádání, s nímž nechtějí mít nic společného. Ale to je jiná kapitola.)

Ozývají se i hlasy, jak je úžasné, že například domorodci z tichomořských ostrovů působí tak šťastně, přestože z našeho pohledu prakticky nic nemají. Jsou ověšeni květinami, žijí v prostotě a životní pohody mají na rozdávání.

„Myslím, že tohle často říkají právě lidé, kteří sami už mají zajištěný nějaký standard,“ domnívá se socioložka Dana Hamplová. „Je pravda, že lidé v západní společnosti se honí za penězi někdy víc, než je zdrávo. Na druhé straně kritizovat paušálně materialismus je spíš ideologická záležitost. Jednoznačně se totiž v průzkumech ukazuje, že lidé, kteří nemají zajištěné základní existenční potřeby, jsou méně šťastní než lidé zajištění. Pokud člověk stále řeší, jestli bude, nebo nebude mít co jíst, jestli bude mít na nájem, zvyšuje to úroveň stresu. Peníze jsou důležité, nemám ráda řeči o tom, že nejsou,“ dodává.

Otázka zní spíše, kolik jich ke šťastnému a spokojenému životu potřebujeme. „Pokusila jsem se z dostupných dat srovnávat štěstí v jednotlivých příjmových skupinách,“ vysvětluje socioložka. „S vyšším příjmem přibývá lidí, kteří se v průměru cítí šťastní. Ale platí to jen do určité míry. Pokud jste vydělávali 15 tisíc hrubého a v nové práci dostanete dvacet, vaši kvalitu života to znatelně zvýší. Ale u lidí, kteří patří mezi 30 % nejlépe situovaných domácností, už nebyly rozdíly v pocitu štěstí patrné. Byli na tom podobně.“ Dá-li domácnost dohromady měsíčně 80 tisíc, dalších dvacet už vám na pocitu štěstí nepřidá.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 7-8/2016 nebo v On-line archivu.


Hodnoťte a doporučte:



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace