5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Co prožíváte při milování?

Co prožíváte při milování?

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 3.2.2009 | Vydání: 2/2009

Divoká, spalující vášeň i pocit vesmírné nekonečnosti a rozplynutí hranic vlastního těla – tak lidé popisují extázi. Po tom, proč takových pocitů není schopen každý, pátrá německý sexuolog Uwe Hartmann.

V centru pozornosti sexuologů stojí především nejrůznější dysfunkce a odchylky od normy. Podle Uwe Hartmanna, vedoucího oboru klinické psychologie Vysoké školy lékařské v Hannoveru, by se však měla větší pozornost věnovat zdravému sexuálnímu životu, jeho propagaci a podpoře. Je vhodné zabývat se bezprostředními i dlouhodobými účinky uspokojivé sexuální aktivity a faktorům, které zdravou sexualitu podporují.

Společně s kolegou Torstenem Passiem provedl Uwe Hartmann výzkumnou studii o subjektivním prožitku sexuálního aktu, v níž oživil pojem extáze. V rámci studie mělo 24 žen a 25 mužů do patnácti minut po pohlavním styku vyplnit dotazníky týkající se spokojenosti s tímto aktem.

„Extáze je zvlášť silná hraniční zkušenost. Tento pojem doslova znamená moci vystoupit ze sebe. Zajímavé podle mě je, že účastníci naší studie popisují různé formy extáze. To je v souladu s pozorováním Stanislava Grofa, který rozlišuje dionýskou a oceánskou extázi: na jedné straně velmi divoký, neohraničený zážitek a na druhé straně ´klidná´ extáze, při níž máme pocit, že jsme plně při vědomí sebe sama nebo že jsme sliti v jednu bytost s naším partnerem,“ vysvětluje Hartmann.

Jen neztratit sebekontrolu!

Extatický prožitek však podle Hartmanna nemusí vyvolávat orgasmus: „V naší západní kultuře většinou spojujeme intenzivní sexuální touhu a extázi s orgasmem. Ve východních naukách, jako je tao nebo tantra, je tomu ale úplně jinak: Podle učení těchto nauk spočívá extáze naopak v odsunutí intenzivního sexuálního vzrušení, které je orgasmem jen završeno. Data, která jsme získali prostřednictvím zobrazovacích metod, jsou velmi vzrušující. Ukazují na postupné ´vypínání´ mnoha vyšších kortikálních funkcí a následné zapojování spíše starších mozkových oblastí, jako je limbický systém, hypotalamus a mozkový kmen. Aktivita ve strukturách zodpovědných za kontrolní funkce, přibližně v orbitofrontálním kortexu (kůře), zřetelně ochabuje. Toto pravděpodobně způsobuje onen pocit ztráty zábran – jak se lidově říká, člověk prostě vypne hlavu.“

Ovšem ona schopnost „vypnout hlavu“, oddat se svým pocitům a ztratit nad sebou kontrolu se individuálně značně liší. Přestože tato oblast není ještě dostatečně prozkoumaná, Uwe Hartmann se na základě svých klinických zkušeností domnívá, že určitým způsobem souvisí s osobnostními vlastnostmi jedince. Extatický prožitek totiž předpokládá jak vzrušení, tak určité odstavení vnitřních bariér. „Pro člověka se spíše úzkostnou osobností je to těžší. Nejdůležitější proměnnou, která v naší studii vždy vykrystalizovala, byl strach ze ztráty sebekontroly. Pro nás všechny je přirozené chtít mít sebekontrolu, je to jedna z našich základních potřeb. Jsou ale lidé, pro něž je to tak důležité, že nejsou schopní tolerovat ani nejmenší ztrátu sebekontroly. Z tohoto pohledu je pro dotyčné osoby těžší dostat se do extatického stavu.“ Na některé nejisté jedince může negativně působit i společenský tlak na úspěch a výkon, které bývají mnohdy prezentovány jako důsledek toho, že dotyčný „má vše pod kontrolou“.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 2/2009
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace