5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Co tě nezabije...

Co tě nezabije...

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 30.10.2015 | Vydání: 11/2015

Jitka Ševčíková pracuje jako mentorka a koučka v oblasti emoční inteligence a redukce stresu. Přednáší na třech vysokých školách, zakládá a podporuje dobrovolnické aktivity, pořádá semináře a workshopy. Její projekty se vždycky točí kolem prožívání, vyjadřování a zvládání emocí. Po smrti syna se s nimi totiž musela před lety nejprve učit vypořádat sama…

Co tě nezabije...

Mezi vašimi klienty převažují muži nad ženami. Čím si to vysvětlujete?

Možná je to i tím, že v sobě mám výchovou hodně zakořeněné mužské principy – orientaci na cíl, na výkon, na výsledek. Tatínek mě učil umět se za sebe poprat. Byla jsem vychovaná v tom, že emoce jsou projevem slabosti. Když nám s manželem tragicky zemřel ve 14 letech nejstarší syn, s emocemi, které to přineslo, jsem se neuměla vůbec vyrovnávat. Potřebovala jsem je nějakým způsobem rozpoznat, vstřebat, prožít, abych je nepotlačovala. Díky vzdělání v oblasti emoční inteligence a vlastní prožité „škole života“ mohu své zkušenosti předávat dál. Klienti cítí, že jsem autentická, že nejde jen o teorii vyčtenou z knížek. A mužům, tedy alespoň mým klientům, vyhovuje můj styl práce při koučování, pevná struktura, řád, jasně dané hranice.

Kdo neprožil smrt dítěte, asi si těžko představí, co člověk prožívá…

Ve vteřině přijdete o talentované dítě a já jsem nerozuměla tomu, co se děje ve mně a co se najednou děje s rodinou. Přicházely záchvaty emocí jako smutek, žal, zoufalství, nespravedlnost, vztek. Všechno to padá na vás, na manžela, na rodiče, na prarodiče, zasáhne to celou rodinu. Vztahy, které byly nalomené, se buďto rozpadnou úplně, nebo to vztah velmi upevnilo, například ten můj se sestrou.

V té době jsem pracovala v oblasti marketingu ve špičkové IT firmě, která mi umožnila vystudovat emoční leadership, protože chtěla, abych tímto způsobem s týmem pracovala. Díky tomu jsem se začala seznamovat se světem emocí. První dva až tři roky to byla i živá ukázka sebeovládání, sebemotivace a sebeuvědomění v praxi. Kromě studia jsem pomáhala ještě podobně postiženým rodinám v občanském sdružení Dlouhá cesta. Pomoc rodičům, kteří přišli nějakým způsobem o dítě, byla svým způsobem terapií i pro mě. Organizovala jsem charitativní představení Čtyři dohody Jaroslava Duška. Pořádali jsme benefiční představení nejen pro Dlouhou cestu, ale i pro další neziskové organizace. Výtěžek jsme vždy věnovali na vybraný prospěšný projekt v místě pořádání představení.

Myslím, že tragická událost v rodině člověka nějakým směrem posune. Někdo jde do role „oběti“ a už do konce života chce být litován. Často jsem se setkávala s rodinami, kdy jeden z partnerů, někdy oba, už zůstávali uzavřeni ve svém smutku a žalu, nechtěli se nikam posouvat. Poznala jsem však i velmi inspirativní rodiče, kteří tu událost vzali jako signál, aby začali pracovat na sobě. I my jsme si s mužem řekli, že chceme žít tak, aby se za nás syn nemusel stydět.

Navíc tu byl ještě druhý syn.

Ano, truchlili jsme, ale zároveň jsme se potřebovali věnovat mladšímu synovi, který tu byl a který do té doby žil tak trochu ve stínu svého úspěšnějšího bráchy. Najednou nežil svůj život, ale snažil se nám Jaromírka vynahradit. Potřebovali jsme pochopit, co prožívá, co se i v něm odehrává, co mu pomůže. Díky němu jsem vymyslela projekt Barevný anděl, který byl zaměřený na emoce sourozenců zemřelých dětí. Mohou si sami navrhnout, jak potřebují změnit pokojíček, ve kterém ubyl bratr nebo sestra: co by v něm chtěli mít, jak změnit nábytek a podobně. I pro ně to je možnost, jak se během jednoho roku začlenit do života. Zároveň to je jakási terapie pro celou rodinu: všichni se učí, jak spolu zase komunikovat o obyčejných věcech, jak vrátit svůj život do normálních kolejí, i když je vás o jednoho méně.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 11/2015 nebo v On-line archivu..


Průměrné hodnocení (2 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace