5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Co všechno potřebujeme mít v Evropě společné?

Co všechno potřebujeme mít v Evropě společné?

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 7.11.2007 | Vydání: 11/2007

Pokud lidé mohou volně cestovat, studovat či pracovat a obchody nabízejí pestrý výběr nejrůznějšího zboží, vládne spokojenost. Jenže pak se dozvědí, že „Brusel nařídil“ balit čerstvé pečivo do sáčků a panáčci na přechodech evropských křižovatek by měly vypadat stejně. Co je nezbytně nutné mít společné, aby mohla Evropská unie fungovat? A kde začíná „nadstandard“?

Kvůli ochraně nemyslíme

Převládá přesvědčení, že nejlepším způsobem ochrany obyvatel Evropské unie před nebezpečím globálních trhů je tvorba zákonů, předpisů a norem, které by fungovaly na celém území EU. Přesto taková harmonizace k harmonii nevede.
Řada evropských předpisů se týká ochrany spotřebitele. Existuje celá řada mechanismů kontroly kvality a nezávadnosti produktů. Nezřídka jsme svědky toho, že tyto kontrolní systémy opravdu fungují.
Aby však bylo možné administrativně zvládnout obrovské množství zboží, je potřeba vytvořit kategorie, do nichž budou výrobky rozřazeny. Mnohé místní speciality do předpřipravených šuplíků nepasují...

autor: Jiří Schwarz - Ekonom, působí jako vedoucí Centra pro studium ekonomické svobody Liberálního institutu.

Kdyby se euroústava jmenovala jinak, měla by šanci

Ztráty identity a unifikování se nebojím. Jde o hledání kompromisů, ne o to někomu něco nutit. Ostatně, každá země má v EU své zástupce a vyjednávací pozici. Politici často říkají: „My za to nemůžeme, to ta Unie.“ Jenže u jednacího stolu nesedí žádná „unie“, ale oni sami… Realistický pohled říká, že všechny členské země na svém členství v EU vydělaly. Politicky, protože se zakotvila a upevnila jejich stabilita v rodině prosperujících evropských států. Ekonomicky tím, že se otevřely trhy, slabší země, k nimž patří i ČR, dostávají dotace. Ostatně, ve chvíli, kdy jsme získali pevný kalendář týkající se vstupu do EU, jsme zaznamenali raketový nástup investorů na tuzemský trh. Podobnou garanci stabilního ekonomického a právního prostředí představuje přijetí eura...

autor: Lenka Rovná - Vedoucí katedry západoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2002 byla vládní alternátkou v Konventu o budoucnosti EU, podílela se na tvorbě evropské ústavy.

Společný hlas má větší sílu

V oblasti ekonomického růstu a konkurenceschopnosti výroby Evropa ztrácí většinu svých pozic. Společný evropský postup je zde proto na místě, měl by se však obezřetně vyhnout úskalí evropského protekcionismu a naopak být využit k liberalizaci světového obchodu či k zásadnímu posílení vyjednávací pozice evropských států v oblasti zajištění zdrojů energií nebo globální ochrany životního prostředí.
Stejně tak může být evropská spolupráce přínosná v oblasti vědy, výzkumu, vývoje a vzdělání. I zde se pozice evropských států rapidně zhoršuje. Stávajících i možných budoucích oblastí evropské spolupráce je celá řada, a tak jediným kritériem, podle kterého je možné kvalifikovat, zda se ještě jedná o přínos, nebo už jde o zbytečnou zátěž, je rozvaha, zda společný evropský postup může přinést při srovnatelných nákladech lepší výsledky než samostatné konání jednotlivých států...

autor: Aleš Opatrný - Politolog, referent odboru koordinace evropských politik Útvaru místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, kde zodpovídá za oblasti vnějších ekonomických vztahů EU, transatlantických vztahů, Jižní Ameriky, Asie a západního Balkánu.

Když státy omezují svou moc, Unie nesílí

Z čistě technického hlediska je dnešní Unie jen institucí vzniklou z vůle zakládajících členských států k tomu, aby řešila či se pokoušela řešit otázky, jež nelze (nebo jen s obtížemi) řešit na národní úrovni. Pokud do EU kdokoli projektuje své vize, opomíjí fakt, že změny základních pravidel fungování Unie jsou stále v kompetenci jednotlivých členských států, jež musejí v dané věci dosáhnout konsenzu. Na uvedeném tvrzení nic zásadně nemění ani fakt, že při každodenním fungování mají unijní orgány v porovnání se státy navrch...

autor: Ondřej Krutílek - Působí jako analytik evropské legislativy a výkonný redaktor časopisu Revue Politika v brněnském Centru pro studium demokracie a kultury. Vystudoval politologii, mezinárodní vztahy a evropská studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Celou Polemiku naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 11/2007

Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace