5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Dobrá paměť? Stačí znát návod k použití

Dobrá paměť? Stačí znát návod k použití

Autor: Barbara Hansen Čechová | Datum: 3.3.2009 | Vydání: 3/2009

Ve světě, v němž se stále rychleji vytváří, šíří a zpřístupňuje suma faktických údajů, je stále méně zapotřebí memorovat. Jednotlivá fakta naprosto ztrácejí na ceně. Přesto bez funkční a dostatečně pružné paměti kariéru neuděláme. Slouží nám jako předstupeň ke zpracování informací.

Je to vlastně paradox. Čím více jako lidstvo víme, tím menší hodnotu znalosti přisuzujeme. Obory lidského vědění jsou v současnosti tak široké, že se již nemůže najít nějaký polyhistor, který by byť jednu malou lidskou specializaci nosil ve své hlavě. A i kdyby se mu to podařilo, byla by úplnost jeho informací platná pouze pár vteřin. Lidské vědomosti se dennodenně rozrůstají. Říká se, že každé tři roky se znalosti nutné pro vykonávání určité profese kompletně promění. Na ceně tedy získávají lidé, kteří jsou schopni rychle přijímat a zpracovávat nové informace, pracovat na různých úrovních, mezi různými disciplínami. Jak pro takovéto podmínky vytrénovat svůj mozek?

Na co naše paměť slyší

Neurobiologové nám přinášejí spoustu užitečných rad, jak se učit, aby to náš mozek rád přijímal. Výzkumy ukazují, že si zapamatujeme 10 % toho, co jsme četli, 20 % toho, co jsme slyšeli, 30 % toho, co jsme viděli, 50 % toho, co jsme viděli a slyšeli, 70 % toho, co jsme sami řekli, 90 % toho, co jsme zároveň řekli a udělali a 95 % toho, co jsme někoho jiného naučili. Z toho vidíme, že poslouchat výklad učitele je to nejméně efektivní, co pro zapamatování můžeme udělat! Pokud byste použili jiné metody, můžete být daleko úspěšnější. Z výše uvedeného vyplývá, že při učení je třeba s informací pracovat co nejvíce způsoby - nestačí si ji pouze přečíst. Jedním z možných doporučení je si látku pro zapamatování překreslit do nějakého diagramu, struktury, která vám bude dávat smysl. Tento způsob práce s informací vám napomůže si ji i zapamatovat. Ideální způsob pro zapamatování je však učení někoho dalšího. Proto pokud se učíte určitou látku společně s někým, rozdělte si ji napůl a navzájem se ji poté naučte. Tu část, kterou vás učí druhý, si ale ještě jednou raději přečtěte. Výzkumy také odhalily, že zkušenosti, které obsahují děj, zapojují více smyslů, jsou-li nezvyklé nebo emocionálně silné, pamatují se daleko lépe než zkušenosti obyčejné. Pokud se nám při učení podaří navodit situace plné pohybu, aktivit, které budou pro nás alespoň částečně zážitkem, budeme si z látky daleko více pamatovat. Důvodem pro touhu po novinkách a nezvyklostech je neurologická stavba mozku. Sylwester a Cho objevili, že v mozku jsou vestavěny specifické bias pro určitý typ stimulů. Mozek nemůže věnovat pozornost všem druhům informací, které jej dennodenně atakují. Vybírá pouze ty, které jsou nutné pro přežití. Každý podnět, který je buď naprosto nový, nebo z hlediska emocionální úrovně odlišný od předchozí zkušenosti, vzbudí naši pozornost. Například kdyby žáci vešli do třídy a na stolech měli připravené cihly, dřevo a kameny, začali by s napětím očekávat, co se bude ve třídě dít, a v průběhu hodiny na téma eroze by nejspíš zůstali celkem zaujatě sledovat průběh. V závěrečném testu by si jistě lépe vybavili, co to eroze je, minimálně by byli úspěšnější než po klasickém výkladu.

Vše záleží na motivaci

Jaktože si děti zapamatují jména 101 Pokémonů, ale hlavní města Evropy ne a ne do hlavy dostat? Jaktože si pamatujeme narozeniny všech svých kamarádek, ale na narozeniny tchyně už jsme po páté zapomněli? Ano, je to tak: celá naše paměť záleží na naší motivaci. Když je pro nás něco důležité, vysíláme nevědomě do mozku impuls, který předurčí, že si danou věc zapamatujeme. Těžko si tedy zapamatujeme něco, o čem jsme přesvědčeni, že nám k ničemu není. Když si o předmětu, který se máme naučit, myslíme, že je to ztráta času, sotva se jej zvládneme na zkoušku namemorovat. To znamená, že k látce, kterou se učíte, musíte mít kladný vztah. Musí vás zajímat, měli byste být přímo zvědavi, co se v knížce nového dozvíte. Jak toto nastavení v sobě probudit? Než si otevřete sešit či knihu, zamyslete se dopředu nad oborem či oblastí, kterou studujete. Napište si na papír všechny možné otázky související s látkou, které vás napadají. Učení potom bude svým způsobem hledání odpovědí na tyto otázky. Půjde vám to daleko lépe!

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 3/2009
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace