5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Domácí mazlíčci: láska za peníze?

Domácí mazlíčci: láska za peníze?

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 3.12.2013 | Vydání: 12/2013

Česká republika se řadí na přední místa v Evropě co do počtu psů a koček na jednoho obyvatele. Hovoří se přibližně o 1,5 milionu psů a až 1,2 milionu koček. Rostou i počty dalších domácích mazlíčků. Co nám dává vztah ke zvířatům v dnešní neklidné době?

Domácí mazlíčci: láska za peníze?

Počty nejrůznějších domácích mazlíčků v posledních letech postupně narůstají. „Že by to bylo tím, že jsme z mezilidských vztahů vytlačili upřímnost, držíme příliš na uzdě emoce, komunikujeme převážně s pomocí techniky a chybí nám něha, porozumění, naprostá vzájemná důvěra? Cítíme se sami? Potřebujeme někomu ‚šéfovat‘ nebo někoho vlastnit? Jde jen o módní vlnu, nebo naopak o atavismus, přežitek z pradávných časů?“ uvažuje Hana Žertová, známá veterinářka a poradkyně v oblasti zvířecí psychologie. „Díky elektronickým médiím a sociálním sítím to vypadá, že máme víc kontaktů, ale často jsou jaksi rozředěné. Asi jako když srovnáte jeden poctivý guláš s hromadou instantních čínských polévek,“ usmívá se Lucie Kovářová, psycholožka lidí i zvířat, a pokračuje: „Zvířata jsou pořád stejná, ryzí. Berou nás takové, jací jsme. Mají nás rádi, i když jsme protivní, protože máme chřipku nebo protože vstáváme ráno po fl ámu. Náš zvířecí mazlíček se na nás těší, vítá nás. Člověk nutně potřebuje bezpodmínečné přijetí – a získat ho od lidí je dnes čím dál těžší. Sem tam ho dostává od matky, ale zdaleka ne vždy. Zvíře, zejména pes, nám takové bezpodmínečné přijetí poskytne. Je to jediný způsob, jak za peníze získat lásku – koupíte si psa a on vás bude milovat.“

Od leguána po vepře

K nejčastějším domácím mazlíčkům patří zvířata kontaktní a chlupatá, protože s nimi prožíváme pocit bezprostřední komunikace a hebký dotek zvířecí srsti považuje většina z nás za příjemný. Ostatně, trénujeme ho od dětství, kdy jsme po krátké několikaměsíční epizodě omyvatelných „kousacích“ hraček obklopeni těmi nejjemnějšími plyšáky. I spektrum chlupatých mazlíků se rozšiřuje, k tradičním psům, kočkám, drobným hlodavcům typu křeček, morče, zakrslý králík, přibývají vzácnější činčily, ale i šelmy od fretek až po tygry. Ojedinělou raritou už nejsou doma chovaná miniprasátka (registrovanou členskou základnu tvoří přes 130 domácností, které prasátka chovají) nebo exotičtí mazlíci z rodu obojživelníků a plazů (leguáni, ještěrky, varani, ještěři, hadi včetně těch opravdu velkých, několikametrových), velcí papoušci nebo třeba jedovatí pavouci sklípkani. „Výběr domácího mazlíčka odhaluje hodnoty a priority majitele,“ říká psycholožka Lucie Kovářová. „Jedovatého pavouka nebo tygra si jen tak každý domů nepořídí, je v tom záměr, který o člověku cosi vypovídá,“ doplňuje socioložka Jana Duffková.

„Než si pořídíme jakéhokoli živého tvora, měli bychom si položit otázku, proč jej vlastně chceme. Má nahradit v městském bytě kousek přírody, hledáme kamaráda, společníka, či je člověk vybraným zvířetem do té míry fascinován, že jej touží vlastnit?“ ptala se v televizním pořadu Chcete mě? vrchní chovatelka plazů v pražské zoo Nataša Velenská. U exotických druhů je podle ní častý problém v tom, že lidé, kteří se o zvíře opravdu zajímají a chtějí ho chovat, nemají dostatek peněz, prostoru a dalších podmínek, aby mu mohli poskytnout to, co potřebuje. A ti, kteří na to mají, si zase takové zvíře pořizují hlavně proto, aby demonstrovalo jejich image, a skutečné zájmy zvířete jsou pro ně druhotné.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 12/2013 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace