5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Duševní pohoda bez prášků

Duševní pohoda bez prášků

Autor: Michaela Peterková | Datum: 30.6.2015 | Vydání: 7-8/2015

Vyloupnout si z platíčka pilulku a pasivně čekat, až bílý či růžový „kamarád“ zabere? Naštěstí existují i daleko přirozenější možnosti, jak si navodit duševní rovnováhu a lepší výkonnost.

Duševní pohoda bez prášků

Základní buňky nervové soustavy, neurony, se spolu velmi složitě propojují pomocí svých výběžků. Jejich spojení ale není fyzicky těsné: mezi výběžky je na synapsi mezera, přes kterou jeden neuron posílá své chemické posly, neurotransmitery, do výběžku druhého neuronu. Když dorazí dostatečně rychle dostatečné množství neurotransmiterů, druhý, přijímající neuron se aktivuje a signál se šíří dál. Pokud ne, signál zanikne.

Pomocí nervových signálů a neurotransmiterů je řízena naše nálada, aktivace, výkonnost i pozornost, zkrátka veškerá duševní, ale i fyzická činnost. Pokud jsou neurotransmitery a další chemické látky na synapsích přítomné v přiměřeném množství, pracuje naše tělo i mysl harmonicky. Jakmile se však hladina důležitých chemických substancí příliš zvýší nebo sníží, pocítíme změnu – špatnou nebo naopak nezdravě dobrou náladu, nával silné úzkosti, bolest hlavy či například apatii a další nežádoucí projevy.

Dnes máme množství léků a jiných chemických metod, jak uvést vnitřní prostředí svého mozku do žádoucího stavu. Problémem léků a drog jsou ovšem vedle návykovosti některých z nich také vedlejší účinky. Nevýhodou je v mnoha případech i jejich snadná dostupnost, která snižuje motivaci člověka se sebou něco dělat. Na hladinu neurotransmiterů můžeme ovšem mnoha způsoby přitlačit sami pomocí zcela přirozených a jednoduchých metod. Pojďme se na ně podívat.

Zlepšení nálady

Nálada je základní emoční nastavení člověka. Vyznačuje se určitou dlouhodobou stálostí. Nezdravě nadnesená nálada je označována jako mánie, na opačném spektru se pak nachází deprese. Ta se z této dvojice vyskytuje mnohem častěji. Ovšem zdaleka ne každý, kdo má špatnou náladu, hned musí trpět depresí; útlum nálady je zcela normální odezvou na nepříznivé události. Většinou se nálada po určité době spontánně vrátí na běžnou úroveň.

Hlavními neurotransmitery, které se o naši náladu starají, jsou serotonin, noradrenalin, dopamin a skupina endorfinů. Na serotonin a noradrenalin ostatně míří většina moderních antidepresiv, která na synapsích brání enzymům rozkládajícím tyto neurotransmitery v jejich práci; tím mají neurotransmitery více času navázat se na následný neuron a zajistit tak přenos signálu.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 7-8/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace