5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Extrémní sporty: Lákají hazardéry nebo novodobé hrdiny?

Extrémní sporty: Lákají hazardéry nebo novodobé hrdiny?

Autor: Eva Ječmínková | Datum: 30.12.2011 | Vydání: 1/2012

Smrt je v adrenalinových aktivitách nepřetržitým rizikem. I zkušení surfaři končí v několikametrových vlnách, stále častěji se objevují zprávy o freeriderech umírajících v lavinách. Co je motivuje hazardovat se zdravím i životem? Jsou extrémní sportovci neurotici bažící po adrenalinu stejně jako narkomané po své dávce, nedospělí jedinci bez pudu sebezáchovy, či vyzrálé osobnosti s vlastní životní fi lozofií?

Extrémní sporty: Lákají hazardéry nebo novodobé hrdiny?

Při extrémních (adrenalinových) sportech hrozí vážné zranění nebo smrt i při drobném pochybení. Sportovci soupeří nejen s konkurencí, ale především se potýkají s rozmanitým a nestálým přírodním prostředím – větrem, vodou, sněhem či vzduchem.

Jejich adrenalinový zážitek podmiňují biochemické procesy v těle, hlavními hráči jsou při tom přenašeči nervových vzruchů – neurotransmitery. Před extrémním výkonem dřeň nadledvinek vylučuje hormon noradrenalin složený zejména z adrenalinu a dopaminu. Funkcí noradrenalinu je umožnit krátkodobě organismu zvýšenou aktivitu. Dopamin navozuje příjemné vjemy v mozku a motivuje k výkonu. Oba hormony tudíž jako by se domluvily a křičely: „Jdi do toho – bude to super. Musíš!“ Když sjedete na surfu nejnebezpečnější vlnu světa Teahupoo, překonáte sami sebe a do těla se vám vyplaví „hormon štěstí“ endorfin a serotonin, díky kterým pocítíte euforii a uvolnění. Jedinečná souhra účinků látek a propastný rozdíl mezi jejich působením jsou podstatou krajního prožitku i možné fyzické závislosti, jež vede k potřebě neustále zvyšovat dávky endorfinu skrz stále krajnější úkony.

Dopaminová hypotéza

Základem konání rizikových aktivit není jen dychtivost po samotném aktu, ale především touha po chemické odměně. Systém odměn (tzv. reward system), který souvisí se vzestupem dopaminu ve striatu a dále s pamětí a stresovými systémy, má v závislostech hlavní slovo. Příkladem odměny může být zažehnání žízně, kdy dochází k uspokojení celého těla a díky opakované zkušenosti vzniká v mozku asociace mezi uhašením žízně a sklenicí vody. Obdobná představa se v kontextu s různými podněty může vytvořit v mozcích sportovců, narkomanů či gamblerů, které podle výzkumů vykazují určité podobnosti. Po podání heroinu se aktivují podobná centra jako po kvalitním sexu a extrémním výkonu, což je pádný důvod k zopakování. I závislost na sportu se negativně projevuje v běžném životě – takoví lidé pak utíkají z reality a dokazují si vlastní existenci. Častým průvodním znakem je i neschopnost prožívat radost a potěšení z každodenních činností, jako je potrava, cvičení nebo sociální interakce.

Rytíři moderní doby

Co je ale důvodem současného rapidního nárůstu přívrženců adrenalinových sportů? Existuje i evoluční podtext: Dříve, když byl boj o holý život s nebezpečnou zvěří či nepřítelem a vymýšlení strategií pro získání potravy denním chlebem, vyplavoval každý jedinec noradrenalinu a dopaminu dostatek a nemusel je proto substituovat „uměle“. Také v čase světových válek byla smrt blízko a újmy na zdraví tak časté, že hazadrovat ještě při sportu by byl nesmysl. Ani v současnosti není Mekkou rizikových sportů Rwanda, Barma či Somálsko, ale vyspělejší země, kde extrémní sportovci prahnou, stejně jako středověcí rytíři, po respektu, úctě a společenském uznání. Tužba po nebezpečí realizovaná prostřednictvím adrenalinových sportů může tudíž být kompenzací vcelku pohodlného a bezproblémového života v luxusu. V poslední době se okolo extrémních aktivit nafoukla obrovská reklamní a marketingová bublina, která nalákala i nespočet antisportovců. Při průzkumech je proto nutné posoudit, kdo je „opravdovým“ extrémním sportovcem a kdo pouze „módní naplaveninou“.

Elegantní melancholici

Skočit bez padáku z nejvyššího vodopádu Salto Ángel či zdolat na prašanovkách strmé aljašské svahy naštěstí stále neláká každého. Většina populace považuje provozování takovýchto aktivit za absurdní, nechápe, proč mnozí ve volném čase tolik riskují a neváží si vlastního života. Z hlediska profilu jsou krajní sportovci nejčastěji více či méně vyhranění melancholici (tzv. elegantní sportovci) disponující odvahou, individualismem, realismem, nezávislostí, nekonvenčností, ale také agresivitou, citlivostí a přelétavostí. Zvládají rozmanité druhy zátěže a nepotřebují či nechtějí mnoho trénovat. Podle Cloningerovy teorie osobnosti, ve které lze typologii hodnotit ve čtyřech dimenzích, vykazují tito lidé vysoké zapojení zejména v dimenzi první (závislost na odměně) a druhé (lačnění po novostech), potažmo čtvrté (vytrvalost, odolnost a houževnatost). Naopak nejméně se jejich charakter projevuje ve třetí dimenzi, jež je ve znamení vyhýbání se újmě, poškození a nepříjemnostem.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 1/2012 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (1 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace