5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Gender velí: změňte pohádky

Gender velí: změňte pohádky

Autor: Jiřina Bartošová | Datum: 1.10.2014 | Vydání: 10/2014

Je třeba napravit diskriminaci dívek a žen panující v klasických pohádkách? Udržují genderové stereotypy a odsuzují děvčata k pasivnímu čekání na statečného prince?

Gender velí: změňte pohádky

Děti se učí především tím, co vidí a slyší, příkladem a nápodobou. Nepochybně na ně tedy působí v první řadě rodiče (a další pečující osoby), kteří se stávají vzory, také genderovými. Je přirozené, že se dítě chce postupně s rodičem identifi kovat. Britská socioložka a feministka Ann Oakleyová výzkumně dokazuje, že samotné pohlaví nepředurčuje člověka k tomu, aby tíhl k nějakému genderu. Pro zdravý vývoj člověka je ovšem nezbytné, aby se k jednomu genderu přiklonil. To se děje v raném dětství a napomáhají tomu i takové prostředky jako oblečení či specifické chování. A právě v raném dětství se děti poprvé setkávají s pohádkami.

Feministky i odborníci genderových studií se shodují v tom, že ženy a muži jsou si rovni a mají (mít) rovné příležitosti. Upozorňují však, že existují určité kulturní stereotypy, co je ženské a co je mužské chování, vzezření, poslání, zaměstnání…, které dosažení rovnosti zabraňují. A proto je třeba si je uvědomovat a postupně je odbourávat. A v pohádkách se to stereotypy přímo hemží. Ostatně v závěru loňského roku britská poslankyně Mary Creaghová rozpoutala ostrou kampaň proti tvůrcům oblíbených pohádek o Mašince Tomášovi s tím, že v knižní předloze i v animované sérii pohádkových příběhů je málo ženských postav, což holčičky odrazuje od úmyslu stát se strojvůdkyní…

Stereotypy v pohádkách

Klasické, lidové pohádky, které najdeme v různých verzích v pohádkových knížkách nebo ve filmové podobě, známe snad všichni. Za všechny jmenujme Červenou karkulku, Popelku, Perníkovou chaloupku. Připojit bychom mohli Smolíčka, Budulínka, Sněhurku, Šípkovou Růženku… Vše je tu přehledně bipolární a dobře končí.

Do kategorie literatury pro nejmenší děti patří především knížky říkanek a příběhy o zvířátkách. Psycholožka Miluše Havlínová v této souvislosti říká: „Zvířátka jsou prostředkem toho, jak ve fantazijní odpoutanosti od reálií lidského života zobrazit všechno to, co je v lidském životě nejpodstatnější, především mezilidské vztahy.“ Je-li hrdinou štěňátko či kuřátko, nevyvstává žádný genderový problém, dítě, ať chlapec či dívka, se s ním může bez problému ztotožnit.

V pohádkách, které dospělí dětem postupně začnou vyprávět, už častěji než zvířata vystupují lidé a nadpřirozené či kouzelné bytosti. Kritici klasických pohádek se vyslovují v tom smyslu, že zobrazují muže a ženy stereotypním způsobem. Ženy prý mají pasivnější a vedlejší roli, jedinou starostí princezny je být krásná a trpělivě čekat, až ji princ vysvobodí. Nejedná se o ojedinělý názor. Dokonce vznikly tzv. genderové pohádky, v nichž nešťastná princezna bezmocně nečeká, ale bere osud do vlastních rukou, a dokonce vysvobodí i prince.

Studentka Kateřina Zapletalová se ve své diplomové práci zabývala tím, jak děti tyto feministické pohádky přijímají. Nejde tu totiž jen o převrácení rolí. „Zásadní odlišnost od tradičního modelu ale nastává v závěru pohádky, kdy nepřichází tradiční happyend v podobě svatby a šťastného života až do smrti. Princezna nechává prince princem a vydává se vstříc novým dobrodružstvím.“ Osloveným dětem se pohádka sice líbila, přesto si mysleli, že se princezna s princem měli vzít. „Zdá se tedy, že hlavním problémem v této pohádce pro děti nebylo převrácení rolí, ale netradičně pojatý konec,“ soudí Zapletalová.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 10/2014 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (2 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace